Jerlochovicke piskovce Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jerlochovické pískovce
Jen ten, kdo ve škole vůbec nedával pozor, snad neví, kde jsou Labské pískovce, Česko-Saské Švýcarsko, Sloup v Čechách, Tiské stěny a všechna ta naše pískovcová skalní města. Ale kolik z vás ví, že odtud nemusí jezdit tak daleko, aby si i zde mohl prohlédnout neméně unikátní útvary, jen trochu menší a nikým (bohužel) neopečovávané?
Věřím, že mnozí z vás kolem nich chodíte a jezdíte často již i roky – ale proto, že nejsou tak „profláklé“ ani nijak propagované, nevnímáte je. Proto vás zvu na procházku, při níž vás pomocí několika zastávek protáhnu sem tam i trním a kopřivami 
. Na těchto zastávkách jsou stromy, na nichž, případně na jejichž obnažených kořenech najdete souřadnice vždy k další zastávce – až k finálce.
Zaparkujte u hospody U Brtníka, kde se po vykonané procházce můžete osvěžit. Kdo je zdatný chodec, ujde vše odtud, kdo ne, může použít auto, ale k tomu návod dávat nemíním.
Tolik na úvod a teď malé opáčko z geologie s podporou Wikipedie (ale i stránek o skalních městech) – co to pískovec je. Píší, že zpevněná, klastická usazená hornina a prý lze horninu označit za pískovec tehdy, pokud jeho podstatnou část (minimálně 50%) tvoří zrna o velikosti 0,06 až 2 mm. Vzniká stmelením těchto zrn (odborně řečeno tzv. klastů - obvykle křemene, živců a horninových úlomků jako jsou např. silicity) tmelem, jenž je velmi často karbonátový nebo železitý. Mezerní hmotě (např. jílovité) se říká matrix. Složení pískovce se liší podle místa výskytu, velmi časté jsou křemenné pískovce, kde podstatnou část zrn tvoří křemen. Mívá velmi různé barvy: od šedé přes žlutou až k červené, někdy může být i vícebarevný. Jednou jeho podstatnou vlastností je, že se snadno drolí a zvětrává a také proto se hojně využívá ve stavebnictví, sochařství a ke kamenickým účelům.
To je vlastně to důležité - pískovec v opracované podobě potkáváme nebo můžeme potkávat v naší zemi téměř na každém kroku. Oproti žule je mnohem snáze opracovatelný a přesto, že tím též mnohem snáze podléhá erozi, přetrvaly mnohé výtvory z něj ze středověku a asi i z ještě starších období. V dobách, kdy byly jen hliněné cesty a dřevěné povozy toho mnoho neuvezly, používal se vždy z nejbližšího lomu. To znamená, že stejně, jako se různila kvalita jednotlivých ložisek pískovce, tak se různila kvalita výrobků z něj.
Z těch hezkých věcí, jež můžete potkávat v naší kulturní krajině, jde o sochy a sousoší, většinou svatých, kříže a zvláště pak velmi staré smírčí kříže a dále části staveb – okenní rámy (ostění), zárubně dveří a portály vrat, krakorcové nosníky balkónů na hradech, u rozsáhlých budov dokonce celé fasády, tedy pláště oněch budov ve městech jako Bern, Wrocław, Drážďany, Düsseldorf, Hamburg, Norimberg a samozřejmě Praha, náhrobky a z těch často ty, jež jsou zapuštěné do zdí kostelů, chrliče dešťové vody (například svatá Barbora v Kutné Hoře, jež je z pískovce v podstatě celá). K vůbec největším stavbám z pískovce na světě patří katedrála Panny Marie ve Štrasburku.
Existují dokonce pískovcové intarzie - z tenkých plátů přírodního pískovce různých barev a textur - a poblíž Sloupu v Čechách je možno najít Modlivý důl, kde je v pískovcové stěně vytesána celá kaple. Z pískovce se stavěly také tzv. suché zdi, jež dodnes zpevňují svahy vinic. Do výčtu děl z pískovce patří pak ještě ty, jež měly právní charakter a jsou spíše drobnějšího rázu – hranečníky, rozcestníky a patníky. Ty úplně nejmenší a zároveň dodnes dost důležité výrobky jsou brousky k ostření kos a srpů.
Popis vlastních geologických úkazů v Jerlochovicích, jež jsou místní částí města Fulneku, však musím částečně zkopírovat, neboť tak odborné věty bych dohromady nedal. Ale pokusím se je zlidštit :-). Koneckonců – buď opisovaly stránky obce Jerlochovice ze stránek místopisů.cz nebo naopak – je tam tentýž text. Trošku odlišný text je na stránkách turistika.cz s tím, že jeden článek píše o severních svazích a druhý o jižních a cosi o lemování břehů Husího potoka. Myslím, že ty končiny znám dost dobře na to, abych si mohl dovolit říct, že jsou to nesmysly a abych se při lokalizaci omezil na široce pojaté údolí toho potoka – nic víc.
Jen ta největší, oficiálně vedená část, musela kdysi být pískovnou či lomem – ale míst, kde pískovce či pískovcové desky vystupují z různých svahů a stěn, je v Jerlochovicích v oblasti, jíž vás chci protáhnout, mnohem víc. Na oněch dvojích stránkách je uvedeno, že k dominantám města Fulneku patří i toto pískovcové těleso a že v dnes již dávno opuštěné pískovně je možno jeho horniny studovat. V ní údajně (ale jistě to není jen tam) vycházejí pískovce a jílovité pískovce, které se usadily asi před 15 miliony let v okrajové části mělkého moře, které zaplavilo staré údolí vybíhající z poslední, nejmladší karpatské předhlubně, spodnobadenského příkopu. Výška stěn je cca 7-12m, délka odkryvu 150m. Jemné až středně zrnité vápenité písky vytváří vrstvy o mocnosti 10-95cm. V píscích lze najít 2-7cm čočky vápnitého jílovitého pískovce. Stará údolí, která jsou v různé míře vyplněna spodnobadenskými uloženinami podobně jako ve Fulneku, je možno nacházet při západní straně Moravské brány v pásmu Oderských vrchů na různých místech, v případě Jerlochovických stěn jde ovšem o nejlepší ukázku těchto hornin. Pískovce Jerlochovických stěn jsou dnes jedinou, dobře zachovanou přístupnou ukázkou těchto uloženin na celém Ostravsku. Velká část z nich patří z krajinářského hlediska k významným lokalitám - v okolí Bílovce jsou to Staroveské údolí, údolí potoka Trnávky a další.
JENŽE. Jak je uvedeno i na těchto vysloveně odborných stránkách, kde se přímo píše o střetu zájmů, „jistým nedostatkem je, že pískovna je oplocená, plocha pod stěnami je užívána jako příležitostná skládka a stěny jsou narušovány náletovou vegetací.“ V závěru mne pobavila věta: „Díky plotu není lokalita zcela přístupná, ovšem při malém pátrání se dá najít nějaká skulinka.“ Když však kouknete na nahlížení do katastru, zjistíte, že tato plocha má bohužel zcela jasného majitele…
Kromě zastávek, jimiž vás chci provést, jsem měl plánovány ještě další tři. Jednu uprostřed trasy, již jsem ale vyloučil proto, že se tam sporadicky, ale přece jen vyskytují nechtěné oči nezúčastněných. S těžkým srdcem, neboť je též stojí za to vidět, jsem nakonec vyloučil i původně plánované úvodní a finální zastávky – a zde byly důvody ještě horší. Plánovaná úvodní stage se nachází za „sídlištěm“ jerlochovických garáží, kde jsem byl po dvou průzkumech ZA oněmi garážemi místními obviněn a málem předán policii jako podezřelý z vylupování oněch garáží!! Ty jsou vzhledem k této přírodní zajímavosti umístěny opravdu nešťastně.
Plánovanou finální stage jsem pak po této zkušenosti vyloučil nakonec sám, neboť i k ní by bylo potřeba projít mezi dvěma řadami garáží a navíc po schodišti na maličkém, sice neoploceném, ale přece soukromém pozemku. Je to škoda, neboť se dá projít do zvláštního, tichého, hlubokého a zadumaného úvozu, z obou stran lemovaného stromy a se spoustou drobných výchozů pískovcových desek. Pro ty, kdo by měli zájem a umí se chovat nenápadně, uvádím souřadnice ve dvou samostatných "additional" waypointech.
Až se tedy vydáte na procházku, mějte oči otevřené a dobře se dívejte, neboť mnohé je za vegetačního období skryto za náletovými stromy, keři i bylinným patrem. Dá se říci, že ve směru chůze se jedná vždy o svahy po pravé ruce.
Additional Hints
(Decrypt)
Fgntr 1, 2, 3, 4 - cyrpubir prqhyxl
Fgntr 1 - zbuhgal gbcby an bxenwv fyhwr
Bfgngav - ivm jnlcbvagl