Pencice Traditional Geocache

Penčice vznikly v roce 1960 sloučením dvou do té doby samostatných obcí Penčice a Penčičky, ležících 8 km severně od Přerova. Katastr se vyznačuje značnými výškovými rozdíly od 219 do 245 m n. m.

Penčice patří k oněm místům, která jsou zmiňována jako vlastnictví olomouckého kostela v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Později zde měly majetek různé zemanské rody, spolu s dalšími obcemi přispívaly poplatky na udržování mostu přes Moravu pod olomouckým hradem. Až do roku 1848 byly Penčice statkem metropolitní kapituly.

Penčičky naproti tomu jsou prvně zmiňovány až v roce 1381, kdy Dománek z Penčiček zapsal své ženě Evě 25 hřiven gr. na třetině dvora a pozemcích v Penčicích a na čtvrtině lesa ve vsi Zátěši. Vystřídala se zde řada majitelů, nakonec byly Penčičky připojeny k čekyňskému panství, a to zase k rokytnickému, které držel v roce 1848 Josef, svobodný pán Eichhoff. V roce 1985 byly Penčice připojeny k Přerovu. Východně od Penčic u samoty „Sušírna“ stávala vesnice Zátěš se dvorem Pyknov (Pyknův dvůr). Bývalý dvůr, který vznikl z opuštěných poddanských statků, byl rozdělen roku 1781 a rozprodán osmi dominikalistům. Dvorská budova byla později upravena na palírnu a jatky a prodána.

Penčice se staly sídlem farnosti, první zmínka je z roku 1418, přináležely sem Nelešovice, Suchonice, Zábeštní Lhota, Přestavlky, Sobíšky, Penčičky, Lazníky.

V Penčicích se narodil JUDr. František Šromota (28. 11. 1853, 26. 10. 1912 Hranice), právník, od roku 1903 starosta Hranic, český vlastenec, zemský poslanec, předseda ústředí starostenských sborů na Moravě.

Dominantu obce tvoří na návrší stojící kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven v roce 1693 obětavostí sobíšského rychtáře, půhončího Jana Pavlíčka, později byl po požárech opraven. Uvnitř se nachází křtitelnice ze sobíšského vápence, hrobka faráře Fischera, hraběte Antonína Braidy a jeho rodiny a dále pět dřevěných soch: Václava, Augustina, Jana Nepomuckého, Petra a Ambrože. Po stranách schodiště do kostela se nacházejí rovněž dvě hodnotné barokní sochy -  socha sv. Josefa, sv. Jáchyma a naproti kostelu je ještě socha sv. Libora, které patřily k výzdobě kláštera Hradisko u Olomouce a do Penčic byly přeneseny pravděpodobně po roce 1793. Za kostelem, na bývalém hřbitově, stojí ve zdi kaple, tamtéž je zajímavá volně stojící „půhončácká“ brána s deskami donátorů ze Sobíšek z 1. poloviny 19. století. V lese se dochovaly valy „Hradisko“.