Skip to content

Ptaci oblast Komarov Mystery Cache

Hidden : 7/8/2014
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Ptačí oblast Komárov

 

Komárov je jedním z Významných ptačích území vyhlášených v rámci programu BirdLife International a zároveň byl vyhlášen nařízením vlády č. 679/2004 ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000.

Kraj: Pardubický
Katastrální území: Časy, Dašice, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Holice v Čechách, Horní Roveň, Horní Ředice, Komárov u Holic a Ostřetín (viz mapka v galerii níže)
Rozloha: SPA: 2030,80 ha
Nadmořská výška (přibližná): 224 – 264 m

Na první pohled vypadá krajina mezi Holicemi, Dašicemi a Horní Rovní stejně jako kterákoli jiná v Polabí. Přesto se jedná o výjimečnou lokalitu v rámci Evropské unie. Více než 90 procent území tvoří zemědělská půda, která se využívá převážně k pěstování obilí. Stromy a keře jsou soustředěny pouze do několika remízků a sporadicky doprovázejí kanály, vodní toky a komunikace. V posledních letech zde pravidelně zimovaly dva vzácné ptačí druhy, které k nám zaletují převážně ze severnějších hnízdišť - kalous pustovka (Asio flammeus) a moták pilich (Circus cyaneus). Na ochranu těchto dvou druhů zde byla podle směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků vyhlášena ptačí oblast Komárov.

 
Ornitologický význam
 
Ptačí oblast je největším známým zimovištěm motáka pilicha (Circus cyaneus) a kalouse pustovky (Asio flammeus) v České republice. Oba druhy hromadně nocují v podmáčených plochách s ostřicovými enklávami, neposečených trávních porostech a nesklizeném obilím či vojtěšce. Kořist loví na nízkých trávnících, podmáčených neobdělávaných plochách i na sklizených obilných a vojtěškových polích. V roce 2002 tu pustovky prokazatelně vyhnízdily, ale zřejmě hnízdily i v některých dalších letech.

Území je hnízdištěm motáka pochopa (Circus aeruginosus), chřástala polního (Crex crex), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), kalouse ušatého (Asio ottus), pěnice vlašské (Sylvia nisoria), ťuhýka obecného (Lanius collurio), ťuhýka šedého (Lanius excubitor), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a strnada lučního (Miliaria calandra). Je také významnou tahovou zastávkou dravců, bahňáků a jeřába popelavého (Grus grus) a v zimě se tu pravidelně vyskytuje káně rousná (Buteo lagopus), dřemlík tundrový (Falco columbarius) a na pastvu zalétají severské druhy hus.

 

Kalous pustovka je světlá sova menší velikosti s krátkými pernatými oušky. Je to druh hnízdící hlavně na tundrách severní Evropy, Asie i Ameriky. Před zimou tyto sovy přeletují k jihu, v Evropě až po Středozemní moře, a v té době, od podzimu do jara, se objevují také nepříliš početně i u nás. Zdržují se pak hlavně na polích, v místech, kde se rozmnožili drobní hlodavci, u nás především polní hraboši. Během podzimu a někdy i v zimě nocují v počtech desítek ptáků na zemi v hustém travním porostu. Pustovka je tak jednou z mála sov, které loví ve dne. Při lovu přeletuje tichým kolébavým letem nízko nad poli. V době toku ovšem samec vykrouží do výšky a spouští se k zemi s tleskáním křídel. Pokud je mírná zima a dostatek potravy, zahnízdí jednotlivé páry nebo i celé skupiny pustovek v místech zimovišť. Hnízdění přitom probíhá podobně jako na tundrách. Hnízda jsou na zemi v travním porostu, zejména v blízkosti podmáčených míst. U nás to však bývají i pole, především jeteliny. Jako málokterá sova si pustovka staví také jednoduché hnízdo z přinášeného materiálu. Vejce, kterých snáší až devět, jsou bílá. Samice, sedící téměř měsíc na hnízdě, se ozývá štěkavým voláním, kterým také žádá samce o přinesenou potravu. Mláďata se po čtrnácti dnech rozlézají do okolí hnízda a při přiblížení člověka se ozývají varovným hlasem a výhružným klapáním zobáku. Asi za měsíc jsou vzletná a během září se vydávají na cestu do zimovišť.

Základní údaje

Kalous pustovka (Asio flammeus) je sova velikostí a zbarvením podobná kalousi ušatému, je však světlejší a "ouška" na hlavě má kratší a většinou přilehlá. Téměř nikdy nesedá na stromech nebo na keřích, nýbrž na zemi. Vyskytuje se v otevřené krajině, u nás především jako zimní host ze severu. Na podzim a v zimě lze na polích nebo na loukách zastihnout i skupiny několika jedinců. Loví nejen v noci, ale i za světla; její hlavní kořistí jsou drobní hlodavci. U nás hnízdí pouze ojediněle. Do hnízda, které je na zemi na vlhkých místech, snáší samice v dubnu 5 až 9 vajíček. Zahřívá je sama, o mláďata se starají oba rodiče. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.

 

Moták pilich je dravec velikosti káně lesní, ale značně štíhlejší. Zbarvení dospělého samce, který je šedý až šedobílý s černými konci křídel, je velmi výrazné a v našich oblastech neobvyklé. Samice a mladí ptáci jsou méně nápadní, v jejich zbarvení převládá hnědá, jen kostřec je stejně jako u samce svítivě bílý. Pilich bývá někdy zaměňován s příbuzným motákem pochopem, který ale nikdy nemá bílý kostřec a je i mírně větší. Jako všichni motáci, je i pilich poměrně štíhlý a má delší štíhlá křídla a delší ocas. Díky tomu je velmi obratným letcem. Pozorujeme-li pilicha v letu, připadá nám, že se skoro motá (odtud pravděpodobně jeho české rodové jméno moták). Pomalým letem těsně nad zemí pátrá po kořisti a v okamžiku, kdy kořist spatří, je schopen rázem změnit směr letu. Obratností letu motáků se asi inspirovali i konstruktéři britských bojových letounů - jeden ze strojů britské armády, který je schopen startovat a přistávat kolmo vzhůru, nese jméno Harrier, tedy moták. Jednou z příčin toho, že pilich nepatří mezi dravce všeobecně známé, je skutečnost, že v České republice hnízdí velice zřídka - jako hnízdič patří k našim nejvzácnějším dravcům. Jinak je tomu v období podzimního či jarního tahu a v průběhu celé zimy, kdy u nás celkem běžně můžeme pozorovat protahující a zimující pilichy ze severnějších částí Evropy. Velikost hnízdní populace u nás se odhaduje na 50 až 80 párů, jiné odhady jsou ještě mírně nižší. Nejvíce pilichů v rámci Evropy hnízdí v Rusku, Skandinávii a také ve Francii, podle posledních poznatků však na většině území jejich stavy klesají a zmenšuje se i areál rozšíření. A příčiny tohoto poklesu? Jako obvykle změny v krajině, u pilicha je dalším velmi významným faktorem také přímé pronásledování. Stejně jako u jiných dravců je u pilicha hlavním důvodem jeho pronásledování jeho jídelníček - je to dravec a tudíž celkem pochopitelně se živí lovem živé kořisti. Z toho pramení hluboce zakořeněná tradice, že co má zahnutý zobák, musí dolů. Nejčastější potravou pilicha jsou však drobní hlodavci (při lovu hrabošů v zimě na poli nebo na louce také pilicha nejspíše spatříme), občas loví i drobné ptáky. Ve Velké Británii bývá pilich trnem v oku myslivcům, neboť dokáže ulovit mláďata bělokurů rousných, které tamní myslivci chovají. Pilich, podobně jako ostatní motáci, hnízdí na zemi. Obvykle je to v otevřeném terénu, u nás však v současnosti nacházíme hnízda téměř výhradně v lesích, buď na pasekách či holinách, nebo i ve vzrostlých smrkových porostech. Při toku se hlasitě ozývá a provozuje skutečnou vzdušnou akrobacii. Jeho snůška je na dravce poměrně dosti početná, mívá 3 až 6 vajec. Tím, že hnízdí na zemi, má však pilich také velké hnízdní ztráty, mnoho hnízd je zničeno liškou nebo divokými prasaty. A o člověku zde již byla řeč.

Základní údaje

Moták pilich (Circus cyaneus) Dravec velký v těle asi jako havran, podobný m. lužnímu a m. stepnímu. Samec shora šedý, s bílým kostřecem, na spodině světle šedý a bílý, konce křídel černé. Samice a mladí ptáci shora šedohnědí, zespodu bělaví až světle okroví s podélným skvrněním; rovněž mají vždy bílý kostřec. Hnízdí u nás jen vzácně, pravidelně však protahuje a zimuje (jde o pilichy ze severní a severovýchodní Evropy); nejčastěji se s ním lze setkat od září do dubna v otevřené krajině - na polích, loukách, v blízkosti vod apod. Létá pomalu a kymácivě. Loví drobné obratlovce. Hnízdí na zemi, u nás bývají hnízda na vlhkých loukách nebo v lesních školkách. Snůška 3 až 6 vajec se ve hnízdě objevuje koncem dubna nebo začátkem května. Zahřívá ji pouze samice, kterou samec krmí a později jí také přináší potravu pro mláďata. Na našem území hnízdící ptáci směřují zimovat do jižní Evropy. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.

 

Komárov

 

V ptačí oblasti Komárov zimuje až několik desítek kalousů pustovek i motáků pilichů, což ji činí nejvýznamnějším zimovištěm v České republice. Vysoká hladina spodní vody a letní monzunové deště znemožňují v některých letech podzimní zemědělské práce. Neposečené travní porosty a nesklizené obilí nebo vojtěška vytvářejí společně s podmáčenými plochami s ostřicovými enklávami nocoviště pro oba druhy. Aby lokalita pro ně zůstala atraktivní i do budoucna, je nutné ponechat každoročně část travních porostů nepokosených, obzvláště v jádrových oblastech jejich výskytu v ptačí oblasti. Přesto ani takové opatření nemusí zaručit zimování obou druhů v ptačí oblasti. Klíčovým faktorem pro jejich přežití je možnost lovit potravu, zejména drobné hlodavce. Pokud je příliš vysoká sněhová pokrývka, jsou oba ptačí druhy nuceny vyhledat jiné vhodnější lokality. Ohrožení pro zimující motáky pilichy a kalouse pustovky představuje také jejich rušení na shromaždištích. Rovněž nešetrné používání chemických prostředků na ochranu rostlin a hubení hlodavců může na ně mít negativní dopad.

 

Použité zdroje: http://natura.karbofuran.cz, www.rozhlas.cz a Václav Zámečník Česká společnost ornitologická

 

Keška


Finální souřadnice umístění cache získáte vyluštěním následujícího ornitologického kvízu. Věříme, že není složitý, ale pokud by se přeci jen nezadařilo tak Vám jistě pomůže kamarád Google. Na konci testíku si můžete souřadnice nechat ověřit.

1. Jaký pták je na obrázku?

a) žluna šedá (A = 2)
b) žluna zelená (A = 1)
c) žluva hajní (A = 0)

 

2. Jaký pták je na obrázku?

a) sýkora babka (B= 3)
b) ťuhýk šedý (B= 4)
c) vrabec polní (B= 5)

 

3. Jaký pták je na obrázku?

a) kalous ušatý (C= 7)
b) puštík obecný (C= 4)
c) výr velký (C= 1)

 

4. Jaký pták je na obrázku?

a) břehouš černoocasý (D= 0)
b) sluka lesní (D= 1)
c) vodouš rudonohý (D= 2)

 

5. Jaký pták je na obrázku?

a) bukač velký (E= 9)
b) bukáček malý (E= 5)
c) kvakoš noční (E= 1)

 

6. Jaký pták je na obrázku?

a) ledňáček říční (F= 6)
b) sýkora modřinka (F= 4)
c) vlha pestrá (F= 5)

 

7. Jaký pták je na obrázku?

a) káně lesní (G= 9)
b) orel mořský (G= 7)
c) sokol stěhovavý (G= 5)

 

8. Jaký pták je na obrázku?

a) holub domácí (H= 3)
b) holub doupňák (H= 5)
c) hrdlička zahradní (H= 7)

 

9. Jaký pták je na obrázku?

a) datel černý (I= 5)
b) datlík tříprstý (I= 3)
c) strakapoud velký (I= 0)

 

10. Jaký pták je na obrázku?

a) drozd zpěvný (J= 9)
b) ořešník kropenatý (J= 6)
c) špaček obecný (J= 3)

Umístění keše

Keš naleznete na následujících souřadnicích:

N 50° AB.CDE
E 15° FG.HIJ

Správnost souřadnic si můžete ověřit zde:

 

Ke keši se dostanete krátkou procházkou od doporučeného parkoviště (jehož souřadnice se Vám zobrazí při úspěšném zkontrolování finálních souřadnic). Prosím chovejte se ohleduplně k místu finálky - hledání je jednoduché - nemusí se nikde nic složitě hledat.

Keška

Keš je malá Lock & Lock krabička, takže se do ní vejde několik CWG, TB, GC nebo pár maličkostí pro malé lovce. Do keše bylo při založení vložena malá pozornost pro FTFkaře, propiska, obyčejná tužka s ořezávátkem, 3 x CWG a několik hraček pro malé návštěvníky.

 

Přejeme úspěšný lov!

 

Do logbooku či logu nám můžete napsat jak se Vám dařilo luštit testík, jestli jste během cesty ke keši či odlovu viděli některé z výše uvedených ptáků či jak se Vám keš celkově líbila. Do logbooku se můžete i umělecky realizovat a nakreslit tam nějakého svého oblíbeného opeřence. :)

 

Děkujeme!

Additional Hints (Decrypt)

frqv an xzrav

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)