Německá průchozí dálnice
Historie
Požadavek na stavbu dálnice přes území tehdy již značně územně okleštěné Československé republiky se vůbec poprvé objevuje v pokynech Adolfa Hitlera ministru zahraničních věci Joachimu von Ribbentropovi 11. 10. 1938. Důvodem této stavby bylo uskutečnění přímého dálničního spojení hospodářsky významného města Breslau (nyní Wroclaw – Polská republika), ležícího v německé části Slezska, s Vídní, která se po připojení Rakouska stala součástí Německa.
Projekt dálnice byl vypracován ještě na sklonku roku 1938. Podle smlouvy uzavřené v listopadu 1938 mělo tehdejší Československo poskytnout potřebné pozemky Německu zdarma, přičemž stavbu by provedla RAG (Reichs auto - bahn gesell schaft – tehdejší statní organizace pro stavbu dálnic v Německu) vlastním nákladem.
Stavba dálnice byla zahájena 11. 4. 1939 a postupovala velmi rychle. Pracovalo se na dvě směny po deseti hodinách, protože RAG měla v plánu uvést některé části dálnice do provozu již koncem roku 1940. Tempo stavebních prací poněkud zpomalilo na podzim 1939. Výstavba dálnice však pokračovala až do 30.4.1942. V tento den byly zastaveny téměř všechny civilní stavby v Německu a zemích Německem okupovaných. Stavební zařízení a část stavebních čet byla převedena na různé práce pro vojenské účely. Do konce války hlídala opuštěné staveniště dálnice německá armáda.
Po válce byla v letech 1946–1947 provedena demontáž zbylých stavebních zařízení a odvezen použitelný stavební materiál. Od té doby je staveniště zcela opuštěné. Mnoho kilometrů dálničního tělesa zarostlo vysokými stromy. Dokončené objekty a některé úseky dálničního tělesa jsou dosud velmi zachovalé. Jedním z nich je dálniční most u městyse Lysice.
Tábor u Lysic (německý název – Regensburg)
Stavba tábora byla provedena v květnu a červnu 1939. V táboře byli ubytováni dělníci stavebního sdružení firem Pittel & Brausewetter a Lanna a. s. V rámci výstavby tábora proběhla i stavba studny, která byla po likvidaci tábora využita k posílení obecního vodovodu. Po zastavení prací na dálnici byl tábor během července a srpna 1942 odstraněn.
Kronika obce Lysice:
Rok 1939
Koncem května bylo započato se stavbou dálnice. Stavbu prováděly firmy Pittel & Brausewetter a Lanna a. s. Dovážejí se nové stroje, malé lokomotivy, bagry – přicházejí noví a noví dělníci, mistři, inženýři a úředníci. Pro dělníky, kteří nemohli denně docházet po práci domů, byl zřízen za hřbitovem tábor. Bylo tu postaveno několik prostorných dřevěných baráků, kuchyň, skladiště a veškeré příslušenství. Tábor byl nazván jménem Regensburg. Velikým spěchem bylo započato s prací. V katastru Lysic muselo být pokoseno nezralé obilí na výměře 130 měřic nejlepších lysických polí, aby se mohlo započít s přesunem půdy.
Rok 1941
V tomto roce úplně zmizela nezaměstnanost. Hodně občanů pracovalo na stavbě dálnice, která prochází lysickým katastrem. U tábora Regensburg byla zřízena studna, které bylo později využito k posíleni lysického vodovodu.
Rok 1942
V lednu 1942 se pracovalo na dálnici jen částečně, a to v dílnách u Drnovic, jelikož kanceláře stavby provádějících firem byly rovněž v Drnovicích. V únoru přišlo rozhodnutí, že veškeré práce jsou okamžitě zastaveny, firma vyzvána k likvidaci staveniště. Dělníci byli dáni k dispozici úřadu práce, který je zaměstnal ve zbrojním průmyslu. Část dělníků byla ponechána na odvážení inventáře na nádraží ve Skalici. V červenci a srpnu byly bourány baráky tábora Regensburg. Do počátku října byli již všichni dělníci, dříve na stavbě dálnice zaměstnáni, umístěni v jiných oborech.
veškerá moudra jsem čerpal z publikace vydané ŘSD Německá průchozí dálnice I. díl - Severní úsek