GC5882F Rozpad spolecnosti (Unknown Cache) in Hlavní město Praha, Czechia created by muchtárik

This cache has been archived.

muchtárik: Tak nedá se nic dělat, ale tahle krabička putuje do archivu. Dlouho jsem o tom přemýšlel, ale bude to asi nejlepší řešení. Vzhledem k výpočtu finálek není vůbec jednoduché je změnit a vlastní místo uložení se za poslední dobu dost změnilo. Už to není zdaleka taková divočina jak původně, čímž keška ztratila dost ze svého "ducha" rozpadu. Dnes se tam dá v podstatě dojít po pěšince. Moc mě to mrzí, je to moje první založená keš. Tak třeba v létě vymyslim něco novýho. Všem, co nestihli odlovit se moc omlouvám. A těm, co před disablem hledali a nenašli, dvojnásob. Zároveň doufám, že jsem pár fanouškům postapo tématiky udělal keší alespoň trochu radost.
Měj se Rozpade a odpočívej v Archivu!

GC5882F ▼

A cache by muchtárik Message this owner

Hidden : 7/5/2014

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Na uvodnich souradnicich kes nehledejte. Da se tu ovsem dobre zaparkovat a natankovat. Kes je urcena predevsim pro kacery s trochu dobrodruznejsi povahou, cemuz odpovida i ulozeni finalky. Durazne vsak nedoporucuji nocni odlov. V okoli finalky je hojny vyskyt divokych prasat!!! Souradnice finalky hledejte v listingu, ktery obsahuje pribeh o moznem konci nasi spolecnosti. Preji prijemne cteni i lov!

S rozpadem vychodniho bloku a Sovetskeho Svazu nastalo v Evrope neco, co by se dalo prirovnat k velkymu mejdanu. Jedni tvrdili, ze pro zapad prisla tato udalost presne v pravy cas, protoze otevrela nove nenasycene trhy se solidni infrastrukturou a tim oddalila nastup globalni krize. Druzi pak pod vlivem uspechu liberalni demokracie mluvili o konci dejin, ktere dospely do sveho finalniho stadia. Vsichni pak s optimismem ocekavali radostny vyvoj veci pristich ve znameni vseobecneho ekonomickeho rustu a blahobytu. Valka v Jugoslavii pak predstavovala jen takovou drobnou neprijemnou epizodku, neco jako kdyz se na svatbe poperou opili pribuzni. Pro velkou cast Evropy se vsak po temer padesati letech oteviraly nove, doposud temer netusene moznosti, kterych se vsichni snazili co nejvice vyuzit. Ocekavany hospodarsky rust se v ruzne podobe dostavil ve vsech koutech Evropy a v nekterych zemich dokonce slavnostne rozlepovali obalky s pozvankami do NATO a Evropske unie. Strasak se zmenou data, kdy se v letopoctu melo najednou vyskytnout nekolik nul doprovazenych kolapsem pocitacovych systemu, zmizel stejne rychle, jako se objevil, a malokdo v Evrope zaznamenal fakt, ze v Rusku, ktere se v te dobe potacelo na hrane kolapsu, vystridal u vesla alkoholika judista z KGB.

Vsichni vsak zaznamenali, kdyz o rok pozdeji v zari unesla v Americe parta Arabu ctyri letadla. Tri z nich pak uspesne pouzila jako letajici pumy, kdyz se s nimi postupne trefili do vezi Svetoveho obchodniho centra a do Pentagonu. Posledni ero spadlo po rvacce unoscu s cestujicimi na pole v Pensylvanii. V tu chvili se svet na moment zastavil a vsichni se zacali ptat „Proc?“. Vzdyt vsechno vypadalo tak v pohode, vsichni se meli tak nejak fajn, spousta lidi dokonce lip a lip…. Zapadni svet v tu chvili kazdopadne dostal poradnou facku. Kdyz se z ni po par tydnech oklepal a cowboy z Bilyho hausu ukazal prstem na Afghanistan, vsichni mu zatleskali, poplacali ho po ramenou a slibili, ze mu tam pomuzou. Dokonce i judista z Kremlu prestal na chvili delat Zagorku a nechal jednotky NATO, aby se na cas usidlili v Kyrgyzstanu a Uzbekistanu. Planovana rychla operace se vsak zacala kapanek protahovat a Zapad najednou zjistil, ze ma strach. Ne snad, ze by se vylekal tristniho stavu evropskych armad, ktere nebyly schopne vyslat poradny kontingent. Ten strach byl takovy nejaky neurcity a presto pritomny. Zacaly se vymyslet pakarny s kontrolami na letistich, s kontrolami toho a onoho, a taky se postupne zacinalo resit, proc uz se obecne prestava darit tak, jak se darilo jeste pred nedavnem. Zatimco cowboy se tyhle strachy svyho naroda pokusil vyresit hrou na hrdinu a vlitnul do Iraku, aby tam dokoncil, co jeho tata nacal, stale vice slunickova a rozklepana Evropa zacala hledat svoje poslani v reseni ekologicke katastrofy, ktera nas jednou urcite nemine, a v postupne regulaci snad vseho, co si jenom clovek dokaze predstavit. A zatim co za Afgos cowboye, alespon ze zacatku, placali po ramenou, tak z Iraku uz v Evrope zdaleka tak nadseni nebyli. I tak ale bylo v Iraku za pet tydnu vice mene hotovo a zbyvalo akorat cekat, jestli se to nezvrhne v dalsi tahlou a krvavou kalvarii, tak jako v Afghanistanu.

Ale jak uz to tak byva, kdyz si neco opravdu hodne neprejete, tak se to proste stane. A zvlast, kdyz se jeste k tomu mimodek snazite dokazat pravdivost prislovi, ze „cesta do pekel je lemovana dobrymi umysly“. Po definitivni porazce irackeho rezimu a ukonceni hlavnich boju doslo k rozpusteni do te doby vladnouci strany Baas a take iracke armady, coz se zanedlouho ukazalo jako nebyvale kolosalni pitomost. Nicmene Zapad zde dostal take velikou sanci. Sanci probrat se ze sveho bezbreheho idealismu a sanci zjistit, ze utopisticke hlasky o konci dejin a definitivnim vitezstvi liberalni demokracie jsou opravdu jen naivni blaboleni akademiku, kteri svetove deni hodnoti optikou pohledu ze sveho kozeneho kresla v univerzitnim kabinetu. Sanci overit si, ze liberalni demokracie opravdu neni pro kazdeho a vyzaduje alespon nejakou zakladni uroven liberalnich hodnot a jistou vyspelost spolecnosti, ve ktere ma byt praktikovana. A tak zatimco za Saddama byl v Iraku celkem klid, po jeho padu a vsech jiz zminenych chybach vitezne koalice se tam zacaly dit veci. Odpor proti, ve sve podstate okupacni armade, rozpory mezi mistnimi etniky a drobne odchylky v chapani a praktikovani viry, to vsechno udelalo z Iraku za velmi kratkou dobu celkem kvalitni peklicko a rozsah tohoto peklicka si mohl Zapad plne uvedomit behem boju o Falludzu.

Ovsem ani tahle lekce nejspis nestacila. Kdyz po sedmi letech od Falludzi vypuklo neco, cemu se zacalo rikat „Arabske jaro“, Zapad s Evropou v cele vsechny sve chyby zopakoval. Diktatori, kteri v zemich severni Afriky dokazali roky drzet klid a i pres drobne naznaky silenosti u nekterych z nich ovladali celkem dobre politicke remeslo, byli najednou, za hlasiteho potlesku pomatencu z Brusele, svrzeni ulici. Opet se oprasily kecy o vitezstvi liberalni demokracie a tam, kde bylo shodou okolnosti nejvic nafty a nejsilenejsi diktator, a kde to vitezstvi nejak nechtelo prijit samo, tam mu holt musely pomoct evropsky stihacky. Tech par lidi v EU, co se odvazilo proti tomu protestovat a vyzyvalo k rozvaznosti, jakou ze to chatru chce EU svou silou podporit, bylo briskne oznaceno za reakcionare, kontrarevolucni zivly a tridni nepratele.

Vysledek vseho tohoto sileni byl nakonec vic nez tristni. Kompletni destabilizace regionu od Tunisu po Irak, nekolik obcanskych valek, staty v rozkladu, giganticky priliv imigrantu do Evropy, ktery odnasely hlavne jeji jizni staty. Pozitivni efekt byl roven nule. Ctrnact let valceni proti terorismu, za demokracii, za zapadni idealy a za buhvico jeste prineslo pravy opak toho, co si idealiste na uplnem zacatku predstavovali. V rozvracenem svete Blizkeho vychodu zacaly rasit pokusy o vytvoreni noveho islamskeho kalifatu, ktery by obsahnul snad vsechna uzemi, kam kdy slapla arabska noha, a ktery by byl zalozen na ortodoxnim vykladu islamskeho prava Sariia.

Nicmene Evropa se cinila i ve sve domaci politice. Kdo si prosel ty stohy vyplodu, kterymi evropsti byrokrati zasobovali sve ovecky ve clenskych statech, ten si mohl hlavu ukroutit. Mezi opravdove majstrstyky patril napriklad zakaz beznych zarovek s odkazem na neekologicnost. Jejich misto pak postupne zacaly zaujimat takzvane „usporne“ zarovky, ktere obsahuji napriklad rtut a mnozstvi dalsich toxickych sloucenin. Potrebuji sice mensi prikon, sviti dele, ale jejich vyroba i likvidace je pro prirodu opravdova lahudka. Dalsi lahudkou s celosvetovym dopadem, ktery se projevil temer okamzite, byla podpora biopaliv do aut. Biopaliva se mela vyrabet hlavne z kukurice, repky nebo cukrove trtiny. Tedy z toho, co se za normalnich okolnosti ji. Kdyz se zahy zememi tretiho sveta prohnal mensi hladomor a celosvetove ceny potravin zacaly strme rust, tak i slunickarum zacalo postupne dochazet, ze tudy asi cesta nevede… Ani to ovsem nebyl ten nejvetsi prusvih z dilny evropskych idealistu. Tim se ukazala byt podpora obnovitelnych zdroju elektricke energie. V Bruselu se proste nastavila latka, kolik ze elektriny maji vyrobit solarni panely a vetrniky a snazte se holenkove. Po cele Evrope tak zacaly rust farmy solarek a obrich vrtuli. A kdyz se pak v dalekem Japonsku prohnala jadernou elektrarnou na pobrezi more privalova vlna, evropsti slunickari zesileli definitivne. Jaderne elektrarny po cele Evrope se ve velmi rychlem tempu zacaly odstavovat nebo alespon utlumovat. Lokalni nedostatek elektricke energie spolu s nevypocitatelnosti solarnich a vetrnych zdroju zacinal klast cim dal tim vetsi naroky na prenosovou soustavu, ktera na podobne zatizeni nebyla dimenzovana. Od opravdu velkeho prusvihu delil vetsi cast stredni Evropy jen propracovany dispecersky system a velka davka stesti. V podstate se nekolik let cekalo na blackout evropskeho rozmeru, akorat se o tom nesmelo nahlas mluvit. Na nejexponovanejsich mistech paternich prenosovych siti, ktere se nachazely na hranicich Nemecka s Polskem a Ceskou republikou, se sice zacaly budovat oddelovaci trafostanice, ktere by mohly zabranit nekontrolovatelnemu sireni blackoutu a lokalizovat ho na ohranicenem uzemi – tedy v zemi, ktera si za nej muze sama, lec tato snaha uz prisla pozde. Stacilo jen, aby se seslo nekolik okolnosti dohromady a evropska energeticka soustava se zacala sypat jak domecek z karet.

Vsechno to vlastne zacalo jako krasna podzimni idylka. Jasny slunecny den, teplo a do toho cerstvy vitr od zapadu ovival v podstate celou Evropu s tim, jak se od Atlantiku blizila dalsi tlakova nize s mraky plnymi deste. Jenze tlakova vyse, ktera se jen nerada nechavala tlacit zpet na vychod zatim stale jeste udrzovala nebe bez mracku. Vetrniky na severu i solarni panely vsude okolo jely na plny vykon. Elektriny byl v rozvodne siti velky nadbytek a bylo nutne zacit odpojovat nektere zdroje, aby nedoslo k pretizeni. Jenze odpojujte elektrarny, kdyz to stoji penize. Cely proces tedy probihal pomaleji, nez by bylo potreba. A do toho prisla fatalni rana. V Poryni vyhorela trafostanice, ktera prevadela elektrinu z kapacitniho dalkoveho vedeni do mistnich rozvodu. Vznikly lokalni nedostatek elektriny se dal prirovnat k cerne dire, ktera do svych okraju masivne vtahovala elektrinu z okoli prostrednictvim vedeni nizsich radu. Ty samozrejme nemohly takoveto pretizeni vydrzet a tak dochazelo k dalsim a dalsim vypadkum. Spolu s tim stoupal narok na okolni kapacitni vedeni, ktere musely vykryvat nebyvale vysoky transport elektriny. Extremni napor zazila prenosova soustava Ceske republiky, ktera jiz dlouhodobe nesla velkou zatez transportu energie z nemeckych elektraren na severu zeme. Ta pod timto naporem behem chvile zkolabovala a na mape Evropy tak naskocilo dalsi velke „cerne“ misto, ktere zacalo pretezovat sve okoli.

Kdyz se konecne podarilo sireni masivniho blackoutu zastavit, bylo bez elektriny cele Nemecko, Polsko, Ceska republika, Slovensko, Madarsko, Slovinsko, Rakousko, sever Italie, taktez cela Francie, Benelux, Dansko a Svycarsko. Vetsi ci mensi problemy pocitovaly i regiony, ktere s timto uzemim primo sousedily, ale uplneho vypadku se je podarilo ubranit.

Na zasazenych uzemich se okamzite naplno rozbehly mechanismy krizoveho rizeni, ktere mely spolecnost uchranit uplneho chaosu a zajistit alespon minimalni nutne fungovani statnich slozek. Problem ovsem spocival v tom, ze malokde byly tyto plany schopne preklenout delsi usek nez tri dny bezprostredne nasledujici po katastrofe. Navic, komponenty elektricke soustavy obsahujici velke mnozstvi medi, ktere ted nechranilo vysoke napeti, se velmi rychle staly tercem „sberacu kovu“, ktere v jejich omezenosti jaksi nenapadlo, ze jim je nebude mit kdo vykoupit. Bez elektriny behem par hodin prestalo fungovat uplne vsechno. Netekla voda, protoze nemelo co hnat cerpadla. Nesel plyn, protoze nemelo co hnat cerpadla. Nefungovaly zadne sluzby, platebni terminaly, internet ani televize. Nebyly informace. Obchody s potravinami se kratce po blackoutu staly tercem najezdu tech skupin obcanu, ktere si bud chtely nakrast, co slo, nebo ktere pochopily, co se deje. Zatim co prvni skupina se zamerila na alkohol, cigarety a pochutiny, druha se zamerila na konzervy, ryzi, mouku a dalsi trvanlive potraviny. Nejvetsi skupina lidi vsak nedelala nic a proste cekala, ze vsechno dobre dopadne. Tento optimismus je vsak mel brzy opustit.

S tim, jak urcite skupiny obyvatel nad sebou ztratily dohled, zacala raketove rust kriminalita. Spolu s ni se zacala rozmahat dezerce v radach policie a armady. Prislusnici techto slozek proste pragmaticky usoudili, ze ve chvili, kdy maji pristup ke zbranim a strelivu pro ne bude rozumnejsi hlidat svoji rodinu, nez verejny poradek.

Sedm dni po blackoutu uz se cela spolecnost nachazela v troskach. Lide ve mestech, kteri ztratili pristup k jidlu i pitne vode, jako prvni odhodili veskere zabrany. Tatove od rodin brali do rukou vse, co se dalo pouzit jako zbran a vydali se loupit, aby alespon nejak zkusili zabezpecit pro sve blizke to nejnutnejsi. V potemnelych ulicich se rozpoutal boj vsech proti vsem, jehoz intenzitu a brutalitu umocnovala anonymita mest, ve ktere jejich obyvatele az doposud zili. Mnozi z nich se pokusili pred timto peklem prchnout pryc na venkov, kde u domu existovaly stale jeste studny jako zdroj alespon trochu ciste vody a kde existovala nadeje na sehnani nejakeho jidla z prirodnich zdroju. Spousty lidi se tak zacaly jako davy zombii plouzit od vesnice k vesnici se snahou nekde urvat kus zvance a trochu vody k piti.

V mensich vesnicich, kde stale existovala dobra sance na znovuobnoveni pomalu upadajicich komunitnich vazeb a kde byla moznost alespon zakladniho samozasobeni jidlem, zacaly velmi rychle vznikat domobrany jako prostredek proti najezdum vyhladovelych zombiku z mest. Existovalo dokonce nekolik vesnic, ktere zalozili jeste v dobe blahobytu takzvani prepperi jako pripravu pro preziti podobnych situaci. Tyto visky mely v prvnim obdobi slusnou konkurencni vyhodu, jelikoz jejich obyvatele byli jednak velmi dobre ozbrojeni, a pak take v ramci svych moznosti na podobne scenare pripraveni. Museli se vsak potykat s jinym problemem. Velmi rychle se o jejich blahobytu dozvedelo okoli. Misto klidu na praci a opecovavani svych peclive pripravovanych pribytku a poli museli v podstate nonstop odrazet vsemozne zlodejicky nebo prosebniky.

Urcite komunity vznikaly i v mestech, ktera se velmi rychle vylidnovala. Zde vsak slo predevsim o komunity na bazi zlocineckych gangu, ktere kolem sebe soustredovala nejruznejsi individua s pristupem ke zbranim nebo vetsimu mnozstvi jidla. Tyto gangy mely ciste utocny charakter a jejich existence byla zalozena na neustalem loupeni a rabovani, jen prilezitostne na vymennem obchodu. Nektere z nich si vsak dokazaly velmi rychle vydobyt ve svem okoli hegemonni postaveni a jejich vudcove predstavovali nejvyssi lokalni autority s absolutni moci. Podobne gangy vznikaly i mimo mesta, obvykle kolem byvalych vojenskych posadek, kde byla jak zasoba zbrani, tak i skupina lidi s potrebnym vycvikem a organizaci. Nejednalo se vsak o ciste zlocinecke organizace. Spis o rozsahlejsi milice, ktere se snazily obhospodarovat uzemi ve svem bezprostrednim okoli. V jejich pusobistich zustala zachovana asi nejvyssi zivotni uroven obyvatelstva a casto i zakladni vymahatelnost prava, ktere se omezilo predevsim na obsah Desatera a take pravo zvykove.

Po prvnich velmi turbulentnich tydnech a mesicich se situace zacala pomalu stabilizovat. Ne snad, ze by se mela vratit do stavu pred blackoutem, ale vymezily se mantinely, nove vzorce chovani, nove rozdeleni zdroju. Behem velmi kratke doby si skoro cela Evropa prozila pad o nejake ctyri stoleti zpet. Pocet obyvatel prudce klesnul a skoro vsichni, kdo prezili, se museli uchylit k zemedelstvi, lovu a sberu plodu. Velky napor tez zazivaly oblasti, ktere s uzemim blackoutu bezprostredne sousedily. Do nich se stahovala mracna lidi ve vidine zachrany alespon sve hole existence. Bezpecnostni a zachranne slozky v techto zemich byly napnute k prasknuti. Vznikalo velke mnozstvi uprchlickych taboru, kde byl zivot jen o malo snesitelnejsi nez v zasazenych oblastech. Lide zde zili v trvalem stresu a nejistote co bude dal, zatimco cety techniku se postupne snazily obnovit pripojeni alespon do nejblizsich mest a tim trochu odlehcit lokalne pretizene infrastrukture.

Dalsi ctyri roky stravila Evropa v agonii. Zbyle staty nemely dost kapacit, jak se o takto velkou cast kontinentu postarat. Vzniklo tak uzemi nikoho, ktere si zilo vlastnim zivotem. Lide zde zijici si sice jeste moc dobre pamatovali na blahobyt drivejsi doby, zaroven si ale velmi intenzivne uvedomovali, jak krehky vlastne ten blahobyt byl a do jak absurdnich situaci se lidska spolecnost dostavala svou vlastni zhovadilosti. Po vice nez sedmi dekadach tak Evropa ziskala masivni skupinu lidi, ktera prisla do kontaktu s intenzivni nouzi a ktera byla nucena bojovat o sve preziti doslova vsemi prostredky. S tim, jak se tito lide meli moznost zapojovat do sirsiho deni dik postupujici obnove zasazeneho uzemi, meli tez moznost podilet se na utvareni nove mentality Evropy. Evropy, jejimz pruvodnim znakem jiz nemela byt jen precitlivelost na cokoliv podporena armadou byrokratu…

Pro zacatek jsem dal do kese 3 CWG, ktere jsem dostal na vystave kol. At je co vymenovat. V kesi je krom logbooku i tuzka. At to ke kesi vezmete odkudkoliv, ceká vás vzdy rosti, koprivy a bahno. Vemte si tedy na odlov pevnou obuv a dlouhe kalhoty.

Additional Hints (Decrypt)

Arav h cbgbxn. Wr xbhfrx bq fgebhul. Hiavge gbemn chibqavub trbbowrxgh.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)