Tato jednoduchá multi keška vznikla jako pocta významnému rodákovi, jehož poetická duše se ze zdejšího kopce zcela určitě nejednou rozhlížela po okolní půvabné podhorské krajině. Měla by Vám proto ukázat zajímavý výhled na obec Svobodné Heřmanice a její okolí. Vedle vodárenského objektu stával větrný mlýn, jehož zbytky jsou k nalezení v zarostlém rumišti. Na přilehlém poli ve směru východním by v budoucnu mělo vyrůst několik větrných elektráren. Z místa lze při hezkém počasí shlédnout nejen Svobodné Heřmanice s bývalým břidličným lomem Šífr, ale také Velký a Malý Roudný a Opavu.
Ve Svobodných Heřmanicích se narodil první (rakousko) slezský botanik Kajetan Rudolf Koschatzky, který byl krom botanika, mineraloga a přírodovědce také básníkem a historikem. Jeho podobizna se do dnešních dnů nedochovala žádná
Dílo:
- Blumen des Gesenkes (Květena Jeseníků - přírodověda) - 1822
- Der Hexenplan bei Freihermersdorf (Čarodějná mýtina u Svobodných Heřmanic - historie - pojednává o posledním případu vampýrismu na území Rakousko-Uherska v letech 1754-1755) - rok vydání neznámý
- Die Erdbildung (Vznik Země - poezie) - 1823
- Gedichte (poezie) - 1822
- Naturhistorische Wanderungen (Přírodopisné vandry - přírodověda)
- Österr.-Schlesien und dessen Naturkunde (Rakouské Slezsko a jeho přírodopis - přírodověda)
- Vergi (poezie) - 1822
Zdroje (dílo):
- http://mahren.germanistika.cz/index.php?content=author&lon=901&rec=p
- https://is.muni.cz/th/341695/ff_m/Diplomova_prace_Monika_Slezakova.txt
Kajetan (Cajetan) Rudolph KOSCHATZKY se narodil 8. prosince 1789 ve Svobodných Heřmanicích v rodině ševce. V mládí býval vážně nemocen, často neuplynul jediný rok bez onemocnění. V roce 1804 byl přijat na opavské gymnázium, po jeho ukončení v roce 1809 na vysokou školu v Olomouci. Během studií často trpěl nouzí a na zakoupení potřebných knih si musel vydělávat vyučováním. Kvůli nedostatku peněz přestoupil z filosofie na teologii, přestože patřil k nejlepším studentům.
Dne 6. srpna 1815 byl vysvěcen na kněze a pak působil jako klášterní kaplan v Krnově. Již v roce 1819 byl povýšen pro horlivý výkon povolání na městského kaplana. Od roku 1822 až do své smrti byl vychovatelem dětí v rodině hraběte Karla Antona Theodora Sedlnitzky von Choltitz (TSCHUSI ZU SCHMIDHOFFEN 1887). Zemřel předčasně 19. srpna 1824 na zámku ve Štemplovci (HEIDUK 1993) na břišní tyfus. Pochován je ve Stěbořicích v hrobce rodu Pino von Friedenthal (MAŇAS 2014).
Během šestiletých studií na koleji v Olomouci se intenzívně zabýval především botanikou a entomologií. Po přestěhování do Krnova sbíral na svých vycházkách v okolí také nerosty a zaznamenával údaje o obratlovcích. Navázal písemný styk s mnohými významnými rakouskými přírodovědci. Měl také dobrý přehled o dějinách Slezska. Již v roce 1818 byl jmenován korespondujícím členem "c. k. Moravskoslezské společnosti pro podporu zemědělství, přírodoznalectví a vlastivědy" v Brně (GANZ 1882).
V přírodovědných oborech dosáhl na svou dobu nebývalých znalostí. Své práce o přírodě Krnovska publikoval v Andréově Hesperu (Koschatzky 1818b, c, 1819c, 1821) a Sartoriho Vaterländische Blätter (KOSCHATZKY 1818a, 1819a, b). Koschatzkého činnost podnítila zájem o přírodovědu u krnovského lékaře a polyhistora Johanna Spatziera, který ve faunistickém výzkumu Krnovska pokračoval (SPATZIER 1831, 1832).
Koschatzky na svých přírodovědných vycházkách na Krnovsku nejlépe prozkoumal nejbližší okolí rodné vsi Svobodných Heřmanic a také Krnova, včetně říčních niv Opavy a Opavice. Převážná většina jeho pěšího putování po roce 1815 směřovala po různých trasách především z Krnova do jeho rodiště a zpět. Druhou navštěvovanou oblastí byla západní část Nízkého Jeseníku v okolí trasy, po které cestovával do Olomouce (KOSCHATZKY 1818a),
V práci o přírodě Slezska zpracoval (KOSCHATZKY 1819b) souhrnně celou jesenickou oblast mezi Bílou Vodou na severozápadě a Velkým Újezdem na jihovýchodě. Popsal v ní také nálezy z Hrubého Jeseníku bez uvedení konkrétních lokalit. Převážná většina jeho sběrů a publikovaných údajů však pocházela ze širšího okolí Krnova. Na síťové mapě je jím prozkoumaná oblast vymezena plochou faunistických čtverců 5971b, c, 5972a, c, d, 6071b, d, 6072a, b, c.
Údaje (KOSCHATZKY 1818a, c, 1819b, c, 1821) jsou velmi cenné zvláště proto, že pocházejí z období, kdy byla faunistika v moravské části Slezska teprve v počátcích. První souborný přehled dokladů savců jesenické oblasti přinesl až ENS (1835). Později byly publikovány faunistické poznatky z Hrubého Jeseníku (KOLENATI 1859).
Autor uvedl ve svých článcích celkem 211 druhů volně žijících obratlovců, z toho 19 druhů savců.
Jednotlivé druhové zastoupení řádů je následující: hmyzožravci – 3, letouni – 5, šelmy – 5, sudokopytníci – 1, hlodavci – 5.
Velmi cenné jsou údaje zejména o výskytu sysla obecného (Spermophilus citellus), křečka polního (Cricetus cricetus), plcha velkého (Glis glis) a vydry říční (Lutra lutra) (KOSCHATZKY 1819b).
V případě záznamu o výskytu netopýra obrovského (Nyctalus lasiopterus) není vyloučeno, že se jednalo o chybnou determinaci.
Zdroj:
- http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCAQFjAA&url=http%3A%2F%2Firis.env.cz%2Fris%2Fekodisk-new.nsf%2F3c715bb7027b1c65c1256bb3007b7af2%2Ff7b37e557af2aac8c125723300410dbb%2F%24FILE%2FLynx%252035-2004_str.%2520123-288.pdf&ei=3fqlU4TRNanb7AaYwYHYCQ&usg=AFQjCNH-YiqjCRINxjHAvmwQwaY1Hy1kag&sig2=YtZbyvqGoBwzJD379cg5QA
Lynx (Praha), n. s., 35: 133–139 (2004). ISSN 0024–7774
Savci (Mammalia) severozápadní části Nízkého Jeseníku
v letech 1805–1820 v díle přírodovědce Kajetana Koschatzkého
autor: Jiří ŠUHAJ, Bohumín
- Koschatzky psal o kytkách ve verších a narazil i na vampýry, autor Dalibor Maňas, vyšlo v 5+2 Bruntálsko dne 19.12.2014
K samotné keši
Keš má finálku na místě, z něhož je krásný rozhled na zdejší okolní slezskou část Nízkého Jeseníku, která tolik učarovala nejen Kajetanu Koschatzkemu. Pokud je posekáno okolní pole, vidět lze nejen na Bruntálsko, ale také na Opavsko. Pokud není mlha, jsou viditelní Velký i Malý Roudný v moravské části Nízkého Jeseníku.
Krabička samotná je typu lock and lock ve velikosti malá a měly by v ní být dvě tužky, přesto však doporučuji vzít svou osvědčenou, ke které má každý kačer zvláštní, neopakovatelný vztah.
V zimě, za větší sněhové nadílky, se může stát, že přístupnost bude zhoršena, ale v těchto místech jsem se naposledy po kolena brodil sněhem někdy v roce 2010, takže vstup při vyšší sněhové pokrývce je na Vašem uvážení.
Z důvodu nízké návštěvnosti byla keš zjednodušena, indície jsou nyní celkem 3.
Parkujte na místě téměř bez rizika, kde lze vždy dobře zaparkovat nejen při obecních slavnostech. Normální auta jsou nedostatkové zboží, bo na golfová vozítka s motorem z cirkulárky normální lidi kašlou, takže doporučuji riziko poškození co nejvíce minimalizovat. Kdyby se něco událo, dejte do 45 dní vědět a zkusíme něco vyčíst. Místo je dobrým výchozím bodem pro vyvenčení pejsků, jděte buď ke kešce, nebo dále za hřiště. Parkujte v trávě mimo cestičku a dejte pozor na zarostlé sloupy z Majdaleny.
N 49° 56.354 E 017° 40.739
Spíš neparkujte na výchozích souřadnicích, ať nejsou zbytečné odřeniny nebo jiná poškození Vašeho geovozu. Po stavebních úpravách místa, kdy při čištění příkopů archaický bagr nakládal pohodovou IFU W50L, jej nedoporučuji využívat. Při případném parkování pozor na travou zarostlé i nezarostlé příkopy po obou stranách.
N 49°56.575 E 17°40.887
Waypoint 1 je v zatáčce občas frekventované okresky, doporučuji stát mimo silnici. Majitel pozemku je seznámen s tím, že mu tam občas bude někdo zamyšleně stát a pak zase odejde.
N 49°56.573 E 17°40.847
Zde zjistíte všechny indície.
abcd: Číslo cyklostezky
becf: Rok první zmínky o obci
bbgh: Rozloha obce
Posléze již můžete přímo k finálce, je to příjemná procházka nebo projížďka. Zákaz vjezdu tam není, až na místo jde dojet i sníženou Felicií, ale pěšmo nebo kolmo je to hezčí.
Finálka činí:
N 49°56.TUV , E 17°41.XYZ
T=c, U=e, V=b+b
X=g-e, Y=h+b+f, Z=d-a+h-g+f
Přeji velmi příjemný lov. Za provedení betatestu mnohokráte děkuji kačerům Sušenka Team a Vjeczny.
V době, kdy jsem chtěl přidat verifikátor souřadnic, bohužel došlo k heknutí geocheck.org, takže ho nepřidám, když už i takové neškodné zábavy bez finančního prospěchu se stávají terčem zamindrákovaných, a přitom velmi chytrých hňupů. Ale jinak souhlas s tímto typem boje - hekování vlád, politických nýmandů a nadnárodních korporací je zcela ok :-)