| V průběhu II. světové války bylo Brno až do poloviny roku 1944 spojeneckých náletů ušetřeno. Obyvatelstvo po roce 1943, kdy byla zavedena první větší opatření, nabylo dojmu, že se jich letecké operace netýkají. |
|
| Tyto iluze však vzaly za své v pátek 25. srpna 1944. Ten den se nad Protektorátem objevilo na 312 bombardérů doprovázených 79 stíhačkami, jež si snadno poradily se školní letkou SG 152 z Prostějova. Prostějovské letiště a Kuřimskou zbrojovku si vzaly na starost B-24 z 304th Bombardment Wing, kdežto 159 „Létajících pevností“, B-17, ze sestavy 5th Bombardment Wing zamířilo k Brnu. Tyto provedly nálet na továrnu na letecké motory v Líšni (zhruba prostor dnešního Zetoru), na Zbrojovku a na letiště ve Slatině i v Černovicích. Bohužel, značná část pum zasáhla i obytnou část Líšně, Židenic, Juliánova a Slatiny. Prožitá hrůza se však nedala srovnat s tím, co mělo ještě přijít. |
|
| Dne 20. listopadu 1944 se ze základen v Itálii postupně zvedlo 476 bombardérů 15th AF, jež měly za cíl chemičku Blechhammer Süd ve Slezsku, kde se vyráběl syntetický benzín. Počasí však stálo proti americkým letcům, a tak se velitel rozhodl neriskovat a změnil cíl náletu dvou ze tří svazů - 192 strojů bombardovalo buď původní cíl nebo Přerov a Brno, přičemž z 284 zbývajících se oddělilo několik skupin letounů a vydalo se bombardovat nádraží v Hodoníně a Břeclavi a gumárny ve Zlíně. |
| Na Brno tak ve třech vlnách (v 11.42, 11.48 a 12.05) dopadl zničující koberec pum (jejich celkový počet se odhaduje na cca 1600 a hmotnost na 310,5 tun), jež se rozprostřel prakticky nad celým centrem a některými předměstími (Židenice, Horní Heršpice či Komárov) a vyžádal si zhruba 400 obětí na životech, mezi nimi i kompletní osazenstvo Nejvyššího soudu. Na 200 domů bylo zcela zničeno, dalších několi stovek si odneslo různě rozsáhlá poškození a beze střechy nad hlavou zůstalo na 6000 Brňanů. Za tento „náhradní nálet“ a bombardování naslepo přes vrstvu mlhy se po válce Američané městu omluvili. |
|
| Na území České republiky se nacházejí letecké pumy německé, ruské, americké a anglické. Německé a ruské pumy jsou méně nebezpečné. Mají mechanické zapalovače neboli iniciátory a je s nimi snazší manipulace, i když někdy mají pojistku proti vyjmutí zapalovače. Na jejich zneškodnění je ale dost času. |
|
| Anglo-americké letecké pumy z druhé světové války pokládají pyrotechnici za obzvlášť nebezpečné. Jsou totiž nepředvídatelné a výbuch může nastat kdykoliv. Mají místo mechanického zapalovače chemický s dlouhodobým časováním. Součástka, která drží úderník na pružině, je zalitá v celuloidu. Nad ním je ve skleněné ampulce aceton. Za letu nebo při dopadu se ampule rozbila a aceton postupně rozleptal celuloidové tělísko. To trvalo třeba čtyřiadvacet hodin. Pak se uvolnil úderník a došlo k iniciaci, tedy k výbuchu. Jenže někdy se ampulky s acetonem nerozbily a výbuch nenastal. |
|
 |
|
| Protože se bombardovala města a průmyslové zóny, letecké pumy se dnes nacházejí v hustě osídlených oblastech a třeba i v základech domů. Nejčastěji se tak objeví při stavebních pracích, leží v několikametrové hloubce a většinou je vyhrábne bagr. Jsou však i výjimky, kdy třeba stokilogramovou ruskou leteckou pumu našli hledači mincí pomocí standardního detektoru kovů. |
|
| Zatímco hned po válce se docela přesně vědělo, kde se bombardovalo, pumy byly v zemi teprve krátce, ještě nenarušené a princip jejich fungování byl známý, daly se zničit s daleko menším rizikem. I třicet let po válce byla likvidace pum snazší než dnes. Po sedmdesáti letech už je zajišťovací celuloid v hodně špatném stavu a dá se jen těžko odhadnout, co v pumě zrovna probíhá. |
|
|
|
|
| V minulých letech se téměř každá letecká puma naložila a z místa nálezu odvezla do příhodného prostoru a tam zničila. Dnes je trend jiný, pyrotechnici pumy zneškodňují přímo na místě. Obzvlášť u těch s dlouhodobým chemickým zapalovačem je převoz nežádoucí, riziko výbuchu se tím zvyšuje. Jakmile se podaří odstranit iniciační zařízení, může se na místě zničit. Zbytek nálože už se bez problémů převeze. Samotná trhavina nebezpečná není. |
|
| Existují také možnosti, jak zmírnit sílu výbuchu, respektive jeho účinky. Puma se přemístí do hluboké jámy a tlaková vlna a střepiny potom míří vzhůru a nikoliv do stran, do prostoru, kde by způsobily mnohem větší škody. Lze také využít velké balíky slámy, kterými se obloží jáma, v níž je puma. Sláma se poté prolije vodou, aby byla těžká a nálož se odpálí. Kromě slámy se dají použít i betonové skruže nebo hlína, která se nasype na pumu. |
|
| Většina nevybuchlých bomb byla po náletu okamžitě likvidována speciálními složkami za účasti pyrotechnika. Řada jich však mohla zůstat ukrytá v zemi dodnes. |
|
| A my máme informaci, že jedna taková zatoulaná puma se prý nachází na výchozích souřadnicích. Pokud ji najdete, zacházejte s ní, prosím, velmi opatrně. |
|
|
| Čerpáno ze zdroje:
|