This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

[b]Voyager Reviewer[/b] - Reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

GC573VX ▼

A cache by rebelis-frajeris Message this owner

Hidden : 6/16/2014

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Ludíkovský hastrman

Ludíkovský hastrman byl dobrácký stařík, který jakživ nikomu neublížil. Jeho královstvím bývala veliká brudně za Ludíkovem. Koně tam nebrodili, protože tam byla voda křišťálově čistá, chodily tam ženy z Ludíkova máchat prádlo. Často slýchaly hlasité kýchnutí a říkaly si, že strýček hastrman má rýmu.

S nimi tam přicházívala Verunka, děvče jako jiskra, a ta si umínila, že mu při tom kýchnutí řekne: "Pozdrav Pánbůh!" jak to v tom kraji bývali zvykem. A tak, když se zase jednou z rákosí ozvalo vodníkovo hlasité HEPČÍÍ, Verunka zavolala: "Pozdrav Pánbůh, strýčku!" Nato jí odpověděl huhňavý hlas: "Dejž to Pán Bůh. Děkuju ti Verunko. Tys vysvobodila mne a já vysvobodím tebe." Pak jen trošku zašelestilo rákosí, jako do něj zafoukal vítr.
Verunka přemýšlela, z čeho by jí mohl ten hastrman vysvobodit, ale nic jí nenapadlo. Kýchání se u brudně už neozvalo, a tak se na hastrmana málem zapomnělo. To se už ta veselá Verunka chystala na svatbu s mládencem, kterého měla upřímně ráda. Na tu slavnost chtěla pozvat svou nejmilejší kamarádku, co už byla vdaná. Vydala se za ní do Houska. Než si všechno pověděly, blížilo se slunce k západu a Verunka se rozběhla přes les k domovu. Chtěla si zkrátit cestu a tak se dala lesní pěšinou. V lese už se šeřilo a Verunka zabloudila. Zaplétala se do maliní a ostružiní, přelézala velké balvany. Už se obávala, že se do tmy z lesa nedostane. V tom strachu a úzkosti i vzdychla:"Kdyby tu byl strýček hastrman, jistě by mi pomohl." V tom okamžiku jí někdo neviditelný vzal za ruku a opatrně vedl přes potůčky a mokřady kolem močálů a bažin až na kraj lesa. Odtud už zahlédla ludíkovské chaloupky a radostně se rozběhla k domovu. S vděčností vzpomínala na hastrmana, který tak splnil svůj slib.
(Podle vyprávění své babičky zapsal Arnošt Procházka )