Miletínská Zvonice
Samostatně stojící renesanční zvonice na Parkáni je spolu s kostelem nejstarší stavební památkou v Miletíně. Předpokládá se, že její spodní část sloužila původně jako vstupní brána středověkého hradního dvora a kláštera Řádu Německých rytířů. Ten byl v Miletíně založen v polovině 13. století a zanikl za husitských válek. Na zbytcích brány pak byla v letech 1586 - 1608 vystavěna třípatrová věž.
Jak vypadala od svého vzniku až do r. 1846 popsal a nakreslil Jan Nepomuk Lhota:
„V prvním patře nad vchodem byly hodiny, v druhém zvony a v třetím byt hlásného, kolem něhož byla zděná pavlač. V báni byly cymbály, a na báni kříž s hvězdou a půlměsícem a hromosvod.“
V létě 1894 byla nově natřena střecha, znovu v květnu 1909. V dubnu 1941 vichřice část střechy servala, opravována byla na podzim. Znovu po válce, v říjnu 1949, později byl obnovován její červený nátěr. Věž však stále působila značně zchátralým dojmem - ještě v šedesátých letech byl dokonce na východním průčelí zřejmý ciferník hodin, které shořely při požáru r. 1846. Teprve na podzim 1971 dostala věž novou fasádu, zároveň byla nově, červeně natřena střecha. Oprava dokončena na jaře 1972. Příští zásadní oprava přišla až v roce 1994. Při opravě krytiny byly objeveny shnilé trámy střešní konstrukce a celá střecha byla proto postavena znovu. Celá věž dostala novou fasádu.
Věž stojí asi 10 metrů východně od kostela. Má téměř čtvercovou základnu o rozměrech 7,25 x 7,15 m. Zajímavé je, že žádný z informačních zdrojů ani historických pramenů o Miletíně neuvádí její výšku. Poměrnou metodou ji lze odhadnout na cca 18 m k hlavní římse a celkových asi 31 m k makovici.
Z východu na západ věží prochází klenutý průchod středověké brány s dlážděným chodníkem. Při severní stěně je točité schodiště. Schody vedou od vstupních dvířek nejprve do zaklenuté kamenné kobky s dlážděnou podlahou. Klenutí je zborcené a místy ohořelé - památka na osudný požár z r. 1846. Strop dnes tvoří trámoví a prkenná podlaha prvního patra. Místnost má okénko ve východní stěně - na protější straně bylo, patrně již v dávné době, zazděno.
Keš:
Je to jednoduchá tradička, která vám ukáže pěknou miletínskou zvonici. Keška je trochu jiný mechanismus než by jste byly zvyklí, takže vás chci upozornit, aby jste jí otvírali opatrně, aby nám tu nějaký čas vydržela.
Chci vás upozornit, že keš se nachází na hodně frekrentovaném místě kde denně chodí hodně mudlů! Takže vás prosím aby jste byli ostražití a při hledání nenápadní.