Jak již je u této série běžné, z listingu se dozvíš něco z historie Kohoutovic. Tentokrát se přeneseme do 16. stoleti a řeč bude o tom, jak se kohoutovičtí kluci zapsali do dějin.
Kohoutovice patřívaly kdysi klášteru u sv. Anny na Starém Brně, Jundrov pak ke klášteru dominikánek (herburek), který stával při kostele Panny Marie (dnes běžně označovaný jako Jezuitský kostel).
Jak uvádí dochovaný zápis, „…sešli se dne 19. května 1588 pan Tomáš z Torralby, správce u Matky Boží v městě Brně, s panem Pavlem Blaženavským, správčím u svaté Anny nedaleko Brna, aby vobnovovali hranice mezi gruntech kochutovských a mezi gruntech jundorfských…“ Společným nákladem 48 grošů bílých dali udělat u brněnského kameníka Hanse Ziroly čtyři hraniční kameny. Na jedné straně měly vytesanou zkratku SA (Sancta Anna), na druhé SM (Sancta Maria).
Dne 29. května se sešli společně se zástupci obou obcí k zasazení kamenů. Každý kámen byl posazen do dolíku, na jehož dno byl nejprve položen plochý kámen, ten byl přihrnut hlínou a teprve na něj postaven tesaný hraničník. Proto tyto kameny nezapadly do hlíny ani po čtyřech stoletích. Mezi zástupce obcí byli přizváni také kluci. Po zasazení posledního kamene dostal na něm každý z chlapců od svého správce „pardus (ránu) na holou kůži“ březovým proutkem na pamětnou a poté jeden krejcar. Tento akt se prováděl proto, aby v případě pozdějších sporů tito „pamětníci“ dosvědčili, kde je pravda.
A tak se Matouš a Jura starýho rychtáře kohoutovskýho, Šimků Jura, vod Vajsů Jura, vod Sopoušků Vítek, vod Buchtů Jakub a Jura, vod Pařízků Jura, pachole Kousalovo aj. dostali do pamětního zápisu, který je dodnes uložen v Moravském zemském archívu.
Ze čtyř tehdy zasazených kamenů se dochoval dodnes pouze jediný. Stojí kousek od křižovatky lesních cest v severozápadním cípu kohoutovického katastru u trati zvané „U zabitýho“ (GPS: N 49°12.167 E 016°32.197). Tento zápis, psaný česky a německy, je prvním popisem hranic kohoutovického katastru a též jedinou doposud objevenou informací z období 14. až 16. století o naší obci. Z tohoto zápisu se také poprvé dovídáme jména obyvatel Kohoutovic.
Informace z kohoutovické historie jsou převzaty z článku "Jak se naši kluci zapsali do dějin" od Martina Kyseláka (zde)
A teď k vlastní keši. Své geovozidlo zanechej v Kohoutovicicích, nejlépe u Alberta (WP), tam bývá téměř vždy volné místo.
Šifra není složitá a zvládne ji opravdu každý. Na finálce budeš k dohledání přesného místa potřebovat fotohint.
Keš se nachází přibližně na souřadnicích:
N 49° 11.ABC
E 016° 31.DEF
A = smolnička obecná + jetel alpský
B = třezalka tečkovaná + smolnička obecná
C = 2x jetel alpský
D = strakapoud prostřední
E = třezalka tečkovaná
F = jetel alpský - smolnička obecná
Satelity si na místě finálky hrají na schovávanou, takže souřadnice tě přivedou asi 15 m ke keši. Pak dohledej místa odkud jsou pořízeny jednotlivé fotografie z fotohintu. Tím by jsi měl určit přesné místo uložení krabičky.
I když to tak nemusí na první pohled vypadat, tak lom i okolí finálky je dost navštěvované místo. Proto buď obezřetný při vybírání a ukládání keše.
Pokud se budeš pohybovat po okraji lomu, buď opatrná/opatrný. Pád by byl jistě velmi nepříjemný a mohl by mít vážné následky.
Sledujte atributy, pokud napadne sníh, tak je keš nelovitelná. Exaktně ověřeno, ani jako owner jsem krabičku při kontrole nezískal, prostě to do oblevy nepůjde :-)
A závěrem musím vyslovit velké DÍKY Cavalier teamu za provedený betatest, trpělivost při hledání a cenné rady při doladění této keše.
Pokud tě tyto výhledy potěšily, tak můžeš zkusit další na těchto keších:
GC55QW5 - Kohoutovicke rozhledy I
GC5A0GV - Kohoutovicke rozhledy II
GC8CF6P - Kohoutovicke rozhledy IV
Fotohint , Starý fotohint