Název Vyšehrad si většina z nás spojí shistorickým opevněním nad pravým břehem řeky Vltavy, které patří neodmyslitelně k pražské krajině a k němuž se váže řada pověstí z počátků českých dějin.
Pověsti
Podle pověsti Vyšehrad založil bájný kníže Krok kolem roku 453, ale podle Václava Hájka z Libočan to bylo až kolem roku 650.
Pověst vypráví, že Vyšehrad založil kníže Krok, sídlící na Budči, když hledal bezpečnější sídlo. Na strmé skále nad Vltavou kníže přikázal vykácet les a vystavět tam hrad. Po Krokově smrti se vlády ujala jeho dcera Libuše. Jenže muži si vládu ženy nepřáli a tak Libuše vyslala posly, ať následují jejího koně, který jim najde nového vládce. Poslové tedy následovali koně až do vesničky Stadice, kde na poli oral s párem volů Přemysl. Kůň se u něho zastavil a poslové poznali, že to je jejich budoucí vládce. Tak usedl Přemysl po boku Libuše na trůn a společně s Libuší vládl českému lidu. Na památku toho, že byl povolán z pole, byl nazván Přemysl Oráč..
Další pověst hovoří o Horymírovi, jenž byl za knížete Křesomysla na Vyšehradě vězněn a odsouzen k propadnutí hrdla. Posledním přáním Horymíra před smrtí bylo projet se na svém věrném koni Šemíkovi. Šemík přeskočil i s Horymírem hradby a skočil rovnou do Vltavy. S vypětím všech sil donesl Horymíra do obce Neumětely, kde padl a kde je také pohřben.
Stručně z historie
Hrad na Vyšehradské skále, nazývaný původně Chrasten, byl založen někdy v průběhu 10. st., rozhodně později než Pražský hrad. Prvním nesporným dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století. Koncem 11. století tady sídlil první český král Vratislav II (1061 - 1092). Založil nový chrám, baziliku sv. Vavřince, snad nejstarší pražskou románskou rotundu sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu kolem r. 1070. Kapitula byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo papeži. Nástupce Vratislava II. - Soběslav II. (1125 - 1140) také pečoval o uměleckou výzdobu kostelů a společenskou prestiž Vyšehradu. Korunovací Vladislava r. 1140 skončila nadřazenost tohoto sídla nad Pražským hradem.
Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV. Podle korunovačního řádu se zde začínal průvod nového panovníka jako projev úcty k prapředkovi dynastie, z níž po matce pocházel. Přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost, připojil jej hradbami k Novému Městu Pražskému, vystavěl gotický královský palác, kapitulní chrám, mohutnou bránu zvanou Špička.
Roku 1420 obléhali Vyšehrad husité. Křižácká vojska, která přitáhla Vyšehrad vymanit z kleští obležení, husité v bitvě na pankrácké pláni 1. listopadu 1420 porazili a posádka Vyšehradu se vzdala. Husité pak Vyšehrad vyplenili a proměnili v ruiny.
V následujícím období byl Vyšehrad s podhradím osídlen chudými řemeslníky a změnil se v malé městečko. Vliv si zde podržela kapitula, které patřily i rozsáhlé pozemky, dvory a vsi v okolí – na území dnešních Nuslí, Podolí a Braníka.
Později se stal Vyšehrad především pevností, střežící Prahu od jihu. Od poloviny 17. století se proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal až do roku 1911.
Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem a k Praze byl připojen roku 1883.
Název Vyšehrad – název Vyšehrad si můžeme spojit i následovně:
Vyšehrad (hrad, pevnost a katastrální území v Praze)
Nádraží Praha-Vyšehrad, zrušená železniční stanice na pomezí Nuslí a Vyšehradu
Vyšehrad(stanice metra)
Vyšehrad(nakladatelství), založeno 1934
Vyšehrad(Má vlast) – symfonická báseň, první část symfonického cyklu Má vlast Bedřicha Smetany
Parník Vyšehrad
Vyšehrad(Podkrkonoší) – vrch v Podkrkonoší
Vyšehrad(slovenský vrch) – vrch na Slovensku v pohoří Žiar
Vyšehrad (slovenské naleziště) – archeologické naleziště pod slovenským vrchem Vyšehrad
FK Slavoj Vyšehrad – sportovní oddíl
Vyšehrad(časopis) - český katolický časopis
Mimo tato spojení lze najít název Vyšehrad i v mnoha jiných významech a spojeních. A na jedno takové místo, nesoucí název Vyšehrad, bych vás rád pozval pomocí téhle keše.
Keš Vyšehrad
Úvodní souřadnice vás přivedou k místní části obce Kladky, zvaná Vyšehrad. Jde rovněž o turistické místo, i když ne tak zvučné jako zmiňovaný Vyšehrad v úvodu, s rozcestníkem, který vás nasměřuje za “Šemíkem“ k “Vyšehradu“.
Z turistické značky získáte všechny potřebné informace, které využijete k získání finálních souřadnic.
Pamatuj, že pomlčka je mínus a hvězdička znamená násobení.
A= ciferace nadmořské výšky * 2
B= Javoříčko – Kladky – Jaroměřice
C= Jaroměřice – Kladky – Kadeřín
D= Kladky + Nectava
F= na jaké turistické cestě se nacházíme?
Modrá = 2
Zelená = 5
Žlutá = 8
G= 2* Jaroměřice – Kadeřín – Javoříčko
Nyní můžete zjištěné hodnoty dosadit do souřadnic:
N 49° 39.ABC E 016° 49.DFG
Cestou k finálce využívejte polní cesty.
Do keše se dobývejte s citem, ať nám keš vydrží co nejdéle 
V keši by mělo být všechno co je potřeba.
Zdroj informací a obrázků:
Wikipedie
NKP Vyšehrad
Velký dík patří Chasseur23 za jeho rady a udělaný betatest.
Na vzniku keše má zásluhu Vladuna a jeho inspirující keš Radhost.