Naši dva plyšoví kamarádi se rádi schovávají a skotačí v přírodě. Rádi si také vyjedou na výlet na kole. Keš pro vás schovali v Bosonohách na žluté turistické značce, která vede kolem Kohoutovic až do obory Holedná (od keše asi 3 km na Hobrtenky).
Když budete mít cestu kolem, určitě se zastavte a přečtěte si pokračování Morisova a Beatlesova příběhu, který vám rozepsali tady v popisu jejich první keše. Snad se vám bude líbit! Ke keši se celkem pohodlně dostanete kolem polí v chtařské oblasti Kostky.
"Héj, Beatlesi, co to tam píšeš?" "Dělám ten lookbook, Morisi!" "Ale to je přeci LOGBOOK, Beatlesi!" "Aha, tak to promiň, Morisi, ale já už to tam napsal." "Nedá se nic dělat, Beatlesi, snad to ti kačeři pochopí. Že ten tvůj lookbook je vlastně logbook."
Příběh o Morisovi
7.4. 2014
No, tak to jsem já Moris! Jsem z Prahy, mám mámu Lili a tátu ze Třebíče Edu. Mám ještě tři sestry a tři bratry - Britu, Lenku a Alžbětu, Jonáše, Dandyho a Honzu, ti jsou ale v Brně. Víte proč mám tak divnou nohu? To je další příběh.
Když jsem byl malý, tak už všichni viděli, ale já ne. Šli nám měnit vodu a nechali otevřená vrátka a já spadnul ze 2 metrové výšky a pak jsem musel jít do Brna na sešívání. Au,au, to bolelo! A jelikož to bolelo pořád, musel jsem tam zůstat a po dvou měsících si mě vzala panička. Byla to hrůza, já pořád plakal, trvalo to týden a potom jsem si řekl: "K mámě se už stejně nevrátím." Panička na mě pořád volala Mori, Mori, ale já nešel, chtělo se mi spát.
Jezdil jsem všude, do zoo, na nákup a když jsem se jeden den probudil v sedm ráno, už jsem měl nachystanou snídani. Poté jsme chodili vždycky na vycházku. Jednou jsme šli kolem jakéhosi jezera, jé to byla paráda. Frčeli jsme jako zběsilí, ještě teď se mi třepou chlupy. A co vám mám ještě vyprávět?Třeba jak jsme jeli s taťkou, Danem a Lí na faru: Když jsme jeli nakupovat,museli jsme koupit 6 chlebů a celý balík tyčinek, cesta trvala hodinu a půl. Spali jsme ve spacácích - Au,au,to tlačilo. Jeden den jsme šli do lesa, už mě bolely nohy, byl jsem celý špinavý a kňučel jsem. Ale jak mě panička vzala, pozoroval jsem věci kolem. Taťka s Danem šli pro auto, já s paničkou a Lí jsme nasedli do auta, ale ostatní šli pěšky. Došli jsme do restaurace a tam byl! Žárlil jsem na něho a panička mu říkala Beatles.To ale nebylo zdaleka všechno, jak dojel ke mě domů, tak nám vyprávěl zase svůj příběh. Paničku to ohromě zajímalo, ale teď už jsme kamarádi. K vyprávění teď pusťme Beatlese.
O Beatlesovi
21.4. 2014
Před tím než začnu vyprávět,chtěl bych vás upozornit - mám zelenou barvu. Uf,uf,už je to venku! A můžeme začít. Jsem z Německé farmy zvané Janís a s Morisem se z nás stali nejlepší kamarádi. Spolu s Lí, taťkou, Danem a paničkou hledáme co, Mori? Já,já to chci říct, přece kešky. Víte co to je? To je taková hra,panička jich už našla 36. Ale teď se vraťme ke mě, já jsem toho sice moc nezažil, ale slibuji že tento tajný deník dopíši.
4.6. 2014
Ahoj!! Tak už jsme s Morisem zase tady. Už můžme pokračovat. Teď slavíme s Morisem velkou kariéru. Za pár dní nás bude znát celý svět! Víte proč? Tenhle slavný deník bude umísteň v kešce. Potom vám to vysvětlím. Teď už se moc těším za taťkou a Lí.
Vytvoříme novou keš! Ještě to musím promyslet. Mori, co to maluješ? Přece KEŠKU! Mé misrovské dílo. Počkej, počkej, Mori, pomůžu ti. Nemusíš, Beatlesi, už to mám. Tak já ti, Mori, pomůžu s knihou. Shodneme se skoro na všem, jsme ti nej nejlepší kámoši!
Beatlesi, panička je doma. Dala nám najíst a říká: Mori a Beatlesi, mám pro vás dobrou zprávu. V červenci pojedeme se mnou, Danem, taťkou a Lí na Šumavu. Kde to je? Hodně daleko, kluci. Já už se tam moc těším. Já taky! To abychom si sbalili všechno, co budeme potřebovat. Paničko, vybal kufr. Tak co to bude? Už vím: sluneční brýle, opalovací krém... Ale ne, opalovcí krém není třeba, tam nepojedeme k moři. No, tak to vybalím. Určitě plavky, Beatlsi. Já vím co ještě, Mori! MP3! No, tak to okamžitě vybal, Beatlesi!
Zbytek příběhu naleznete v naší kešce.
Beatles a Morisek
PS: A ještě něco o naší paničce:
Jméno: Tereza H.
datum narození: 27.8. 2004
bydliště: Morava