CS: Velmi jednoduchá mysterka vyžadující lehkou domácí přípravu; prosím uvaž že koncept je z roku 2014
EN: Easy mystery cache demanding only a bit of armchair preparations
Karel Poláček
Karel Poláček byl česko-židovský spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista. Dílo Karla Poláčka představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot české meziválečné prózy. Ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života.
Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník (obchod měli na náměstí), matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.
Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň, ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil.
Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu, kde zažil porážku ústup. Koncem války padl do zajetí, z něhož se po skončení války vrátil.
Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich především v Českém slově jako sloupkař a soudničkář. V letech 1927–1930 redigoval humoristický časopis Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin, odkud byl v roce 1939 pro svůj židovský původ propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky.
Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval emigraci. Dne 5. července 1943 byl deportován do terezínského ghetta, po roce – dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo potvrdit, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum úmrtí na 21. ledna do koncentračního tábora Gleiwitz.
zdroj: Wikipedia.org, CD - Průvodce Rychnovem
Co hledám a kudy ke keši
Na úvodních souřadnicích keš nehledej, nachází se zde Poláčkovo náměstí s bustou Karla Poláčka. Pro keš se vydej spíš po práci, mimo úřední hodiny není takový mudloprovoz. Do keše se vejde pouze logbook a tužka, jde o magnetické mikro ve formě PET preformy. Ku zjištění, kde se keš nachází, budete si museti na internetu dohledati pár informací...
A = rok umrtí Karla Poláčka
B = rok vydání knihy, na jejíž motivy vznikl slavný večerníček
C = rok vydání knihy Bylo nás pět
D = rok kdy Poláček maturoval
E = Kde se nachází Poláčkův památník?
Kostel - 557
Gymnázium - 657
Synagoga - 663
F = Kdo má u nohou míč v sousoší Bylo nás pět které je v Rychnově nad Kněžnou?
Josef Zilvar - 142
Čeněk Jirsák - 242
Eda Kemlink - 342
Petr Bajza - 442
Antonín Bejval - 504
N 50° 09.(A-B+E)'
E 016° 16.(C-D+F)'
[Last listing update: 24.11.2018]