Skip to content

Dobyti severniho polu Cechem Karlem Nemcem Mystery Cache

This cache has been archived.

petr423: Vzhledem k tomu že na místě uložení proběhly nějaké pozemní práce, úkryt byl nenávratně zničen a nenapadá mě momentálně místo nového uložení, jsem nucen tuto kešku zrušit.

More
Hidden : 5/28/2014
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem

Touto keškou bych vám rád ukázal velice pěknou hru Járy Cimrmana. Keš se na uvedených souřadnicích nenachází, nenachází se ani na severním pólu, ale věřím, že i tak vás hledání bude bavit.


Přečtěte si část úvodního semináře, kde se dovíte spoustu zajímavého o dobývání severního pólu. V další části se ještě krátce můžete něco dovědět o tomto českém geniovi, i když Jára Cimrman je takovou osobností, že asi není žádného Čecha, který by ho neznal.

 

Výprava na pól

    V pražské restauraci Pod Vyšehradem, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz "Češi na severním pólu". Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tématiku přímo na místě.
    O Cimrmanově arktické výpravě se dochovalo pouze několik útržkovitých zpráv. V Národní politice z března 1908 jsme našli noticku, v níž Cimrman píše, jakou neocenitelnou službu mu tento list na drsném severu poskytl, když si jím vycpal kabát a nohavice. Jinou zajímavou vzpomínku zachytil Cimrman ve své etnografické studii "Národy a pronárody". Na cestě Grónskem se dozvěděl o jednom primitivním eskymáckém kmenu, kde měla hlavní slovo v rodině žena. Byl to velice primitivní kmen. Na místě pak zjistil, že ženy tohoto kmene jsou velice pohostinné: v rodině, kde se ubytoval, mu hned po příjezdu darovaly medvědí kožich, vybraly z chlívka nejlépe vykrmeného tuleně a uspořádaly slavnostní hostinu. Večer pak mu paní domu, mimochodem velice krásná Eskymačka, osobně ustlala lože a na důkaz nejvyšší úcty mu na noc přivedla svého manžela. Ještě že měl Cimrman s sebou karty. Naučil chápavého Eskymáka lízaný mariáš, a tak jím noc příjemně utekla.

 

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, je i severské drama Dobytí severního pólu složeno ze dvou částí - série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě činohry Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909.

Tato hra je uvozena následujícími referáty (v závorce je název postavy, kterou zpravidla příslušný přednášející ztvárňuje po přestávce):

Nově objevená báseň - recitace básně "Školní brašnička" (Lékárník Šofr)

Má školní brašničko s penálem dřevěným
s tebou jsem chodíval zeleným osením.

V tobě jsem nosíval většinou jedničky
k radosti tatíčka, k radosti matičky.

Učitel Voříšek, dávno již pod drnem
choulí se v hrobečku v kabátku chatrném.

Má školní brašničko s penálem dřevěným,
jak se ti Voříšku, jak se ti odměním.

Vše, co's mě naučil, předám teď národu,
semínka z brašničky vydají úrodu.

 

Zkouška nové technické síly (Učitel Poustka)

Objev arktického sněžného člověka (Varel Frištenský)

    Nejcennějším přínosem Cimrmanovy cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka. Cimrman se s ním osobně setkal a popisuje tohoto tvora jako samotářského, plachého savce, vyznačujícího se vzpřímenou chůzí po dvou, a to zadních končetinách. Jen při pozorování ryb v trhlinách mezi krami se opírá o pravou končetinu přední, přičemž levá je zapřena v bok. Ve srovnání se sněžným mužem spatřeným před lety v Himalájích uvádí Cimrman některé rozdíly. Arktický druh má na levém boku výraznou lysinu od častého opírání levé ruky při rybolovu. Také vlasová pokrývka vykazuje odlišnosti. Zatímco u himalájského typu trčí vlasy od slechů směrem vzhůru (takzvaný punk), polární odrůdě splývají vlasy dolů přes uši a uprostřed lebky jsou rozděleny pěšinkou. Vysvětlením jsou různé povětrnostní podmínky. Punk je způsoben tím, že himalájský muž trpí větry vanoucími zdola nahoru, od úpatí hor k vrcholům, polární sněžný člověk vzdoruje větrům horizontálním. Výrazný je také rozdíl ve velikosti: himalájští badatelé přisuzují svému sněžnému muži výšku desetiletého chlapce, Cimrman tvrdí, že sněžný člověk má výšku chlapce jedenáctiletého.
    Cimrmanův popis pohlavního života tohoto tvora soudobé biology doslova šokoval, všeobecně se hovořilo o sexuální bombě století. Zdrženlivější Sigmund Freud razil termín "Sexuelhandgranat". Arktický sněžný člověk je podle Cimrmana samosnubný. K rozmnožování nepotřebuje partnera. Proto je v jeho případě zvlášť důležité přeložit správně původní anglický termín "snowman" jako "sněžný člověk", a nikoli, jako se u nás vžilo, "sněžný muž". Jde totiž o muže a ženu zároveň. Nevystačíme tu však s pojmem hermafrodit. Jeho dvoupohlavnost jde mnohem dál. Dobře je to vidět na způsobu jeho rozmnožování. Cimrman měl to štěstí, že ho mohl skrytě sledovat právě v době říje, a shrnul sva pozorování do výstižného termínu "polární samohana". Ještě překvapivější je skutečnost, že sněžný člověk se jako biologický pár nejen rozmnožuje, ale i chová. Cimrman zřetelně viděl a slyšel, jak tento tvor gestikuluje a mluví sám se sebou. "Jeho řeči jsem sice nerozuměl," píše, "z intonace a výrazu jsem však poznal, že nejde o samomluvu, nýbrž o vyslovený dialog, někdy přecházející až v hádku. Vysokou, pištivou fistulí vyčítá a obviňuje, hlubšími hlasovými tóny pak zaujímá pozici obrannou a omluvnou. Kdybych měl překládat podle intonace a gest, řekl bych:

   Kolik bylo hodin, když jsi přišel domů?
   Ja nevím. Bylo ještě světlo.
   Světlo je pořád. Máme polární den.
   Slavil jsem tvoje narozeniny.
   Nelži! Kdovíkde lítáš, a mě z toho pak bolej nohy!

A právě dualita této řeči, toto splynutí 1. osoby "já" s 2. osobou "ty" vedlo Cimrmana k pojmenování sněžného člověka výstižným slovem "játy", které později Angličané zkomolili na "yeti".Samotářství a plachost sněžného muže poněkud kontrastuje s tím, jak se chová k lidem. Cimrman i pozdější badatelé si všimli, že "játy" se při spatření polární výpravy drží v uctivé vzdálenosti, ale radostně tleská. Někdy dokonce vyskakuje a vymršťuje pravou pracku vzhůru. Amundsen to přirovnal k počínání fotbalového hráče, který právě vsítil gól. Jak si jeho chování vysvětlit? Cimrman dospěl k závěru, že sněžný člověk nevidí v polárnících nepřátele, ale tvory, kteří mu přinesou žrádlo a zmrznou.

Cimrmanova záhadná hra Přetržené dítě (Americký Čech). Hru Přetržené dítě napsal Cimrman po svém návratu z Arktidy. Nalezené dílo ovšem nebylo psáno jeho rukou. Cimrman, který se z cesty po severu vrátil se silným nachlazením, ji diktoval svému sousedovi, panu Padevětovi. Ten si neuvědomil, že člověk s rýmou vyslovuje některé hlásky odlišně (m jako b, n jako d).

Živé obrazy Járy Cimrmana - rekonstrukce několika živých obrazů (Náčelník Karel Němec)

   Kolega Hraběta se ve svém referátu zmínil, že popudem k Cimrmanově arktické cestě byla objednávka živého obrazu pro restauraci Pod Vyšehradem. Už sám fakt, že se známý pražský restauratér obrátil se zakázkou právě na Cimrmana, je výmluvný. Jára Cimrman skutečně patřil k uznávaným mistrům tohoto dnes již zapomenutého žánru. V současné době dožívá toto umění už jen ve formě výjevů na alegorických vozech. Ovšem to nejsou pravé živé obrazy, neboť se pohybují. Jednak vlivem nerovnosti dlažby a jednak dochází k dílčím pohybům uvnitř zobrazeného výjevu: rolník brousí kosu, kapitalista třese měšcem, Pinochet chrastí řetězem...
   Pravý živý obraz se liší od obrazu na plátně jen tím, že jako materiálu je tu použito živých lidí a reálných předmětů. Živé obrazy tvořily v Cimrmanově době neodmyslitelnou součást probuzeného národního života. Nesměly chybět na žádném plese či sokolských šibřinkách. Jejich obliba tkvěla nepochybně v tom, že se tu mohli umělecky uplatnit i lidé bez jakéhokoli talentu.  Měly většinou masový ráz, aby se jich mohlo zúčastnit co nejvíc účinkujících. Někdy byl počet aktérů tak velký, že už nezbyl nikdo, kdo by se na živý obraz díval. Tak tomu bylo např. v pražské Malostranské besedě r. 1904 při výjevu "sokolové vyprovázejí Jana Ámose do vyhnanství". Nebýt policejní patroly, která vstoupila do sálu přilákána podezřelým tichem, nebylo by nikoho, kdo by mohl podat o díle svědectví.
    Z Cimrmanových velkých živých pláten nutno jmenovat jeho historický triptych "Bitva u Lipan", "Bitva na Bílé hoře" a "Sedláci u Chlumce", uváděný pod souhrnným názvem "Naše slavné prohry". Nekonvenčně, až odvážně pojal živý obraz "Blaničtí rytíři". Ztvárnil v něm ideu, že má-li být dřímající svatováclavské vojsko v budoucnu co platné, musí nutně přezbrojit.
    Některé Cimrmanovy živé obrazy byly vysloveně komorní. Byly koncipovány pro předvádění v domácnostech jako náplň dlouhých zimních večerů. Musíme si uvědomit, jak se tehdy žilo. Lidé přišli z práce domů, něco pojedli a pak celý večer seděli a koukali do zdi. Televize tehdy ještě nebyla. Cimrmanovy domácí živé obrazy byly jejím předvojem. Autor jich vymyslel nepřeberné množství - někdy pro dvě, většinou však pro jednu osobu. Vaše babičky si možná vzpomenou na taková oblíbená dílka jako např. "Jirásek se dívá do minulosti", "Libuše se dívá do budoucnosti", "Koniáš se dívá do díry". Početnějším rodinám byl určen "Hus před koncilem kostnickým". Početnějším rodinám s krbem "Hus po koncilu kostnickém". Byly mezi nimi i seriály, kupříkladu dvoudílný "Palacký". První díl se jmenoval "Byli jsme před Rakouskem" a druhý "Budeme i po něm".

Dobytí severního pólu

obrázek

Následuje vlastní hra, která vypráví o skupince českých otužilců, kteří se rozhodnou pro cestu na severní pól. Vedoucím výpravy je Karel Němec, jejími členy pak pomocNý učitel Václav Poustka, lékárník Vojtěch Šofr a Varel Frištenský (bratr Gustava Frištenského), jenž díky své síle nahrazuje dobrodruhům psí spřežení. Hru doprovázejí citace z učitelova deníku. Po mnoha útrapách, bojích s trudnomyslností (zazní píseň "Polární noc") a na pokraji smrti hladem, se otužilci nakonec na severní točnu dostávají dne 5. Dubna1909, tedy den před Robertem Pearym. Cestou nacházejí také zmrzlá těla dvou členů polární výpravy profesora McDonalda. Hra končí živým obrazem "Češi na severním pólu", který Jára Cimrman vytvořil pro ples bránických ledařů. 

obrázek

Jára Cimrman

obrázek

Jára Cimrman se narodil ve Vídni někdy mezi léty 1853 a 1859 (matrikářův nejistý rukopis připouští i roky 1856, 1864, 1868, 1883 či 1884).

Jeho otec byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen Jelínková-Cimrmanová. On sám se cítil být Čechem, o čemž vypovídá i poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“.
Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby.

Podle nejnovějších zjištění byla vyvrácena tvrzení o tom, že poslední místo, kde Cimrman jistě pobýval, je pojizerská osada Liptákov. Cimrman se prokazatelně dožil první světové války, ale díky infekční žloutence nebyl odveden na frontu. Většinu času tak trávil v pražské kavárně Louvre na Národní třídě, kde také napsal převážnou část hry České nebe, kterou dokončil ve svém skromném příbytku na půdě obecné školy v Dymokurech, odkud vedl čilou korespondenci s přáteli v boji. O jeho dalším osudu již další důkazy neexistují. Údajné místo jeho skonání se nachází v lese na tzv. Husí cestě, poblíž obce Skalka na Kokořínsku. Za svého života se nedočkal uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí dr. Evženem Hedvábným je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.

 

Jára Cimrman předložil americké vládě projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery. Reformoval haličské školství. S hrabětem Zeppelinem konstruoval první Vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí. Jako anarchista vyhoštěný z Německa si nesl v osobních dokladech záznam „strůjce nepokojů“, což vedlo švýcarskou firmu Omega k nabídce, aby zdokonalil setrvačník dámských hodinek Piccolo. Zároveň v těžkých podmínkách tamních Alp zavedl (a po nějaký čas také vykonával) funkci porodního dědka. Dále zkoumal život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků minul Severní pól o pouhých sedm metrů. V Paraguayi založil loutkové divadlo. Ve Vídni založil kriminalistickou, hudební a baletní školu. Vedl obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na niž bohužel zarputilý Ir neodpovídal. Vynalezl Jogurt. Nezištně pomáhal řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosil do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistoval při prvních plastických operacích, Edisonovi předělal pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sehnal podnájem,J. V. Sládkovi opravil původně chlípný závěr jeho známé básně Lesní studánka, Čechovovi pochválil novou knihu povídek a pohnojil višňový sad. Je také tvůrcem Filozofie extremismu. Jako vášnivý přírodovědec objevil monopól. Tento objev však upadl v zapomnění, neboť ekonomy 20. století došlo k záměně. Vymyslel označení pro sněžného muže „Játy“, který byl později Angličany zkomolen a převzat jako „Yetti“. Objevil také CD (Cimrmanův disk) znovuobjevený roku 1978 a nazvaný kompaktní disk. Cimrman však místo dnešního polykarbonátu používal ekologický včelí vosk. Další vynálezy: dvoudílné plavky, plnotučné mléko, princip internetu a mnoho dalších. Jeho vizionářství dokládá, mimo jiné, i mistrův výmluvný epitaf:

Budoucnost patří aluminiu.

— Jára da Cimrman

 

K nesmrtelným dílům Járy Cimrmana patří i jeho opery Gbely, Výdřeva a Most o nosnosti 55 tun. Největším Mistrovým operetním dílem je jeho sedmihodinová operetní freska Proso.

Vlastenectví

Jakkoliv měl Jára Cimrman neklidnou krev, vždy se rád vracel domů, do Čech. Vlastenectví je nejvýraznějším rysem jeho osobnosti. Pro ně trpěl v habsburských žalářích, pro ně se naučil téměř plynně česky. Pro ně – a to nejlépe osvětluje vroucnost jeho češství – se dokázal rozejít i s nejlepším přítelem Aloisem Jiráskem. Nemohl mu totiž odpustit, že zařadil do svých Starých pověstí českých příběh o blanických rytířích, čekajících v nitru hory, aby přispěchali národu na pomoc, až bude nejhůře. „Protože za celých tři sta let habsburského útlaku nikdy nevyjeli,“ vyčítá mu v dopise Cimrman, „deprimuješ tak národ vyhlídkou, že to, co prožívá, není ještě nic proti tomu, co teprve přijde.“ České vlastenectví je dokazováno i zápisem v Cimrmanově deníku: „Chtěl bych vidět svou rodnou vlast Böhmen.“

Nález pozůstalosti

Teprve 28. února, v deset hodin pět minut dopolednE, kolem roku 1966, byla v pojizerské vesničce Liptákov nalezena truhla s významnou částí Mistrovy pozůstalosti. Nalezené dokumenty inspirovaly o rok později v Praze vznik Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostřednictvím tisku, rozhlasu a zejména pak divadla, nesoucího Mistrovo jméno, popularizuje Cimrmanův duchovní odkaz.

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1965 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U Pavouka (jednalo se o fingovaný „přímý přenos“ z neexistujícího pražského podniku – autoři: Z Svěrák aj. Šebánek, režie H. Philippová, hudební dramaturg I. Štědrý).

Když se po mnoha desetiletích zaskvěly na scéně Mistrovy divadelní hry, celá řada literárních vědců začala o Cimrmanově existenci pochybovat a označila jeho dílo za liptákovský podvrh podobný podvrhu zelenohorskému a královédvorskému. Na to je jednoduchá odpověď. Který z našich soudobých spisovatelů by byl schopen dílo takové velikosti vytvořit? Žádný. Cítíme, že by se k takovému činu museli spojit nejméně dva. Ale i ti by museli být alespoň průměrně geniální. Ať už je tomu jakkoli, díla, pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patří k vrcholům světové dramatické tvorby. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.

Filmové dokumenty

obrázek

V roce 1969 byl natočen pseudodokument Stopa vede do Liptákova, na něm se ještě podíleli Jiří Šebánek a Karel Velebný. V roce 1983 natočili Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící spící, který pojednává o Mistrově životě a díle v historických souvislostech. Nejistá sezóna z roku 1987 je pohledem do zákulisí divadelního souboru, který připravuje premiéru nové hry a zároveň se musí vypořádat se zásahy komunistických orgánů.

obrázek obrázek

 

Význam a ohlasy

Divadelní hry o Cimrmanovi hraje také polské divadlo Teatr Tradycyjny.

Cimrman získal rekordně největší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech, ale byl z konečného pořadí vyřazen a byla mu udělena jen čestná cena.

V červenci 2007 v anketě idnes.cz, v níž čtenáři navrhovali možné protikandidáty Václava Klause na funkci prezidenta České republiky, získal Jára Cimrman druhý nejvyšší počet nominačních hlasů, po Karlu Schwarzenbergovi. Z dalšího hlasování byl však redakcí vyloučen.

Po Cimrmanovi byla pojmenována planetka Járacimrman, která byla ztracená a znovuobjevená podobně jako podle legendy dříve zapomenutý Jára Cimrman. Je po něm pojmenováno několik ulic: ulice Járy da Cimrmana v Olomouci, ulice Járy da Cimrmana v Roztokách, ulice Járy Cimrmana v Brně, ulička zvaná „Chodníček Járy Cimrmana” v Tišnově, Okružní třída Járy Cimrmana ve Staré Huti, ulice Járy Cimrmana v obci Homole, ulice Járy Cimrmana v Horšovském Týně a kuriózní nábřeží Járy Cimrmana v Lipníku nad Bečvou, které vůbec není u vody. Dne 19. Června 2007 byla v Březové nad Svitavou za přítomnosti Zdeňka Svěráka, Jaroslava Weigela a Miloně Čepelky slavnostně otevřena Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana. V červnu 2012 došlo ke slavnostnímu odhalení sochy s názvem "Jára Cimrman v mlze" na balkóně kina Jas v Tanvaldu. Při této příležitosti bylo také kino přejmenováno na Kino Jas Járy Cimrmana.

obrázekobrázek

 

Rád bych zde ještě připomenul jeden známý úryvek z vědeckého semináře: ….chtěl vyfukováním tabákového kouře do vody zjistit, zda nevznikne zlato… Nebyl to právě Strindberg, který pokusně zjistil, že vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne a neodhalil tak slepou uličku poznání….Pravým průkopníkem slepých  uliček byl Jára Cimrman.

Tato keška vás třeba také zavede do slepých uliček, věřím, že z nich ale nakonec vybloudíte a naleznete tu jednu pravou, která vás dovede do cíle. A když ne, budete průkopníci slepých uliček a budete moci říci, tudy ne přátelé, tudy cesta nevede.

Při hledání kešky si můžete zpívat píseň do nepohody, to vám určitě pomůže. Zde je její text:

 Polární noc
má zvláštní moc
každého přepadne smutek

Němec i Brit
křesťan i žid
každý by nejradši utek

Ba i ti šikovní Žaponci
se silami jsou na konci
Jen jeden z národů neskoná
hrůzy severu slavně překoná

Tam kde hynuli vlci ,
tam kde hynuli sobi
Čech se přizpůsobí
Čech se přizpůsobí

Jakou výšku má Cimrmanem objevený sněžný člověk. Desetiletého chlapce A =10 Jedenáctiletého chlapce A=11

Ve kterém roce dosáhla výprava severního pólu 1905 B=7 1909 B=10

Ve kterém roce se Jára Cimrman narodil r.1856 C=8.957 D=7.776   r.1864 C=9.104 D=7.379  r.1868 C=9.015 D=7.135  r.1883 C=8.855 D=6.898  r.1884 C=8.332 D=7.948

N50°0(A-B)×C E013°5(A-B)×D

Při hledání nikde nehrabte, nikam nešplhejte, ani nevstupujte na nebezpečná místa, není to potřeba.

Při logování prosím nepište nic, co by mohlo nějakým způsobem přispět k odhalení finále a nepopisujte nijak místo nálezu, ani jakým způsobem jste to našli. Děkuji.

Additional Hints (Decrypt)

ir ilfpr wrqranpgvyrgrub puyncpr, xbi

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)