Opomijeny houslista Mystery Cache

Vyznamny cesky houslista Vasa Prihoda dosahl uznani a slavy predevsim v zahranici, i kdyz pochopitelne první vavriny sklizel na rodne ceské pude. Narodil se ve Vodnanech, odkud pochazela jeho matka, zatimco jeho otec Alois Prihoda byl kapelnikem a v Praze vedl vlastni hudebni skolu. Jiz v patnacti letech vystupoval s Ceskou filharmonií.

V r. 1923 se vratil do Cech a po kratkem pobytu v Praze zakoupil zamecek v Zarybech u Brandysa nad Labem, odkud vyjizdel na dalsi koncertni turne.

Zasadni pro nej bylo seznameni s rakouským houslistou Arnoldem Rose, s nímz pak vystupoval. Arnoldova dcera Alma Rose (1906-1944), taktez houslistka, se v roce 1930 stala Prihodovou manželkou. Prihoda nadale koncertoval po cele Evrope i ve svete, vystupoval minimálne ve triceti zemich. Jeho mistrovska hra na housle byla zaznamenana na rade gramofonovych desek, sam prilezitostne take skladal. Sve umeni dvakrat prezentoval i na filmovem platne.

Po roce 1936 pusobil Vasa Prihoda jako pedagog v Salzburgu, kde se také usadil, za valky pusobil i v Mnichově, nadale ale koncertne vystupoval i v Cechach. Mezitim se v roce 1935 rozvedl s Almou Rose. Rozesli se jako pratele, rozvod uskutecneny v dobe norimberskych zakonu ovsem Prihodovi pozdeji znacne uskodil, protoze po valce byl obvinovan, ze se rozvedl kvuli manzelcinu zidovskemu puvodu. Tento argument ovšem neobstojí ve svetle faktu, že norimberske zakony byly vydany az pul roku po jejich rozvodu, navic i druha Prihodova manzelka mela zidovske koreny. Alma Rose byla za valky zatcena v Holandsku, zahynula v Osvetimi, s jejim otcem ale Prihoda udrzoval pratelské kontakty az do jeho smrti.

Zakaz koncertovaní v Ceskoslovensku, vystehovani z prazského bytu a vysoka pokuta, to vse primelo Vasu Prihodu logicky k odchodu do zahranici, delší dobu pobyval v Italii, znovu koncertoval v dalsich evropských zemich i v USA, a kdyz definitivne prisel o ceskoslovensky pas, získal v roce 1948 turecké statni obcanstvi, ktere mu nabidl turecký velvyslanec v Italii.V roce 1950 mu spolupraci nabidla Videnska hudebni akademie, nacez se usadil v Sankt Gilgen nedaleko Salzburgu, po ziskani statutu radneho profesora na akademii trvale presidlil do Vidne (1955). Kratky navrat do Ceskoslovenska mu byl umoznen v roce 1956, kdy byl pozvan k vystoupeni na festivalu Prazské jaro. Obrovsky uspech ve Smetanove sini a patnactiminutovy aplaus primel organizatory k usporadani dalsich koncertu v Praze, Brne a Bratislave.

Prisliby dalsiho vystupovani v Ceskoslovensku však vysly do ztracena, stejne jako moznost pobyvat v rodnych Vodnanech. Kromě pedagogicke cinnosti na Videnske hudebni akademii nadale prilezitostne vystupoval, naposledy to bylo v dubnu 1960, mezitim v roce 1958 v Itálii poridil posledni gramofonove nahravky. Zemrel nasledkem infarktu ve Vidni 26. července 1960 v nedozitych sedesati letech. Vasa Prihoda hral na slavne Stradivariho housle Camposelice z roku 1710, které kratce pred smrtí venoval Ceskoslovenske republice s pranim, aby ve hre na ně pokracoval Josef Suk. Ten si nastroj po Prihodove smrti ve Vidni vyzvedl a hral na ne radu let. V roce 2000 byla Vasovi Prihodovi odhalena pametní deska na rodnem dome ve Vodnanech. (Převzato z - http://www.csfd.cz/tvurce/73102-vasa-prihoda/)