Svoji druhou keš jsem umístila v blízkosti svého bydliště do jedné z ulic v Pražských Vršovicích. Keš je věnována ulici "Rybalkova" pojmenované po sovětském vojevůdci P. S. Rybalkovi.
Pavel Semjonovič Rybalko (4.7.1894 - 28.8.1948) byl sovětský vojevůdce a velitel tankové armády za druhé světové války. Dosáhl hodnosti maršál tankových vojsk a stal se dvojnásobným hrdinou SSSR.
Narodil se ve vsi Malij Istropol na Ukrajině do dělnické rodiny. Sám byl nucen od 13ti let pracovat v cukrovaru a vzdělával se po práci ve večerní škole. V první světové válce byl raněn během bojů v řadách ruského vojska. V roce 1917 vstoupil do Rudé armády, kde se stal pomocníkem velitele partyzánského oddílu na Ukrajině za německé okupace v roce 1918. V roce 1919 byl jmenován komisařem pluku a později brigády v legendární 1. jízdní armádě 14. jízdní divizi v občanské i sovětsko-polské válce.
Po skončení občanské války byl postupně velitelem eskadrony, pluku, brigády a zástupcem velitele jízdní divize. Po absolvování Vojenské akademie M. V. Frunze v roce 1934 byl vyslán jako vojenský poradce do Číny. V letech 1937 - 1940 sloužil jako vojenský atašé v Polsku a Číně a po návratu do SSSR začal sám učit na vojenské akademii. V červnu 1940 byl povýšen na generálmajora.
Během Velké vlastenecké války působil nejprve jako velitel 5. tankové armády, ale již od podzimu 1942 prakticky až do konce Velké vlastenecké války velel 3. gardové tankové armádě. V jejím čele se zúčastnil bitvy u Kurska, bojů o Kijev, Žitomir, Proskurov a Lvov, Berlínské a Pražské operace. Svoji první Zlatou hvězdu Hrdiny SSSR obdržel jako general-lejtenant tankových vojsk 17. listopadu 1943 za úspěšné překonání Dněpru. Druhá Zlatá hvězda Hrdiny SSSR mu byla udělena 6. dubna 1945 za vynikající velení tankové armádě v přípravné fázi Berlínské operace. Byl také nositelem mnoha vojenských řádů a medailí. 1. června 1945 byl povýšen do hodnosti maršála tankových vojsk.
Po válce velel armádě a v roce 1947 byl jmenován velitelem tankových a mechanizovaných vojsk SSSR. Tím byl až do 19. února 1948, kdy podlehl následkům těžkého onemocnění. Byl pochován na Novoděvickém hřbitově v Moskvě. Jeho jméno nese také Taškentské vyšší tankové učiliště.