Ten, kdo bydlí v Havířově delší dobu a má trochu podvědomí o ulicích, které zde jsou, si už jistě stačil všimnout, že je jich zde docela hodně pojmenovaných po významných osobnostech. Jelikož je mi doma už od malička pouštěna vážná hudba díky tomu, že jsem až donenávna sdílela pokoj se starším bráchou, který při ní relaxoval a také si ji sama občas pustím při učení, tak jsem se ve své mysterce zaměřila na několik hudebních skladatelů, po nichž jsou Havířovské ulice pojmenovány.
Jako prvního bych ráda představila Ludwiga van Beethovena, který žil mezi lety 1770 až 1827. Přesné datum jeho narození není známo, pouze datum křtu - 17. prosince 1770. Byl to významný hudební skladatel z Německa, jehož vzdělání bylo odmalička zanedbáváno, jelikož ho otec využíval jako zdroj příjmů díky jeho hudebnímu talentu.
Beethovenovo dílo je možné rozdělit do tří hlavních období. V prvním z nich, trvajícím přibližně do roku 1800, navázal Beethoven na tradici Haydna a Mozarta, v jeho dílech převládalo klasické schéma, vyvážená melodika a často divertimentový charakter skladeb. Do této doby spadají mj. jeho rané klavírní koncerty a symfonie č. 1 a 2.
Ve středním období, které končí okolo roku 1815, se Beethovenův sloh vyhranil k naprosté individualitě. Dospěl k novým strukturám a formám, záměrně rušil zavedené hudební konvence a pracoval s ostrými kontrasty melodiky, rytmiky i dynamiky, přesto jeho skladby vytváří vyvážený celek. Nejvýznačnější díla tohoto období jsou mj. symfonie Eroica, Osudová a Pastorální, 3.-5. klavírní koncert, opera Fidelio a houslový koncert D dur op. 61.
Populární klavírní skladbu Pro Elišku (Für Elise) napsal Beethoven v roce 1810 v tónině a moll. Je to tzv. dílo bez očíslování (Werk ohne Opuszahl), a jako takové je 59. v pořadí (WoO 59). Podle muzikologa Ludwiga Nohla byl na (ztraceném) originále nadpis: "Für Elise am 27 April zur Erinnerung von L. v. Bthvn" (Pro Elišku 27. dubna v upomínku na L. v. Bthvn).
V pozdním období vyvrcholilo Beethovenovo tvůrčí úsilí, chtěl dát svým myšlenkám co největší intenzitu, jeho díla se stávala stále komplikovanější jak ze skladatelského, tak z interpretačního pohledu. Nejvýznamnější díla pozdního období jsou Missa solemnis, 9. symfonie, Variace na Diabelliho valčík, poslední klavírní sonáty či pozdní smyčcové kvartety.N 49° 47.318
Dalším skladatelem, jehož tvorba se mi líbí je Antonín Dvořák. Žil v letech 1841 až 1904. Byl jedním z nejvýznamnějších skladatelů všech dob a světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec. Dvořák byl velmi zbožný muž a měl laskavou a nekomplikovanou osobnost. Mezi jeho velké záliby (výjma lásky k hudbě) patřila železnice a chov holubů.
Napsal celkem devět symfonií, několik symfonických básní, velké skladby instrumentální (Slovanské tance), vokální a vokálně-instrumentální (Stabat Mater,Svatá Ludmila, Rekviem, Te Deum), 5 koncertních ouvertur, množství komorních skladeb (nejznámější je Smyčcový kvartet F dur, zvaný Americký), koncertů (houslový, violoncellový a klavírní), písně (Biblické písně), sbory, klavírní skladby (verze Slovanských tanců, později i orchestrální verze), 10 oper (nejznámější jsou Rusalka, Jakobín, Čert a Káča, Dimitrij a Armida). Uctíván celým světem nečekaně zemřel v Praze 1. května 1904.
Co bych to byla za krajanku, kdybych zapomněla uvést skladatele, který se narodil roku 1854 v Hukvaldech a zemřel roku 1928 v Ostravě ? Asi už tušíte - jedná se o Leoše Janáčka.
Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudbymoravských regionů, zejména Slováckaa Lašska. Ve světě je znám hlavně díky svým operám, orchestrálně-vokálnímu dílu Glagolská mše, Sinfoniettě, symfonické básni Taras Bulba a komorním skladbám, především smyčcovým kvartetům. Každý rok se na počest Leoše Janáčka koná hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. Mezi ctitele Janáčkovy hudby patří i Milan Kundera, který o něm sepsal tři eseje, které vyšly ve svazku Můj Janáček.
Poslední skladatel, kterého bych chtěla uvést, je Petr Iljič Čajkovskij, který žil v letech 1840, až 1893. Byl to ruský skladatel a jeden z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Nejvíce ho proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka. Libreto k oběma operám bylo vytvořeno volným zpracováním básní ruského básníka A. S. Puškina. Velmi populární je (i mezi dospělými) pohádka Louskáček.
Za provedený BETATEST a cenné rady při zakládání kešky děkuji svému milovanému koulou :o)))