Kostelní zdi toho slyšely už mnoho. Děsivé příběhy vypráví od nepaměti lide při zpovědi - nejen prostí rolnici, kteří sebrali panskou slepici, nejen služtičky, ktere uškodily své paní, nejen hokynáři, kteří obírali své zákazniky, ale i žháři, traviči dobytka, násilnici i vrazi.
A to není všechno. Do kostela chodí nejen živí lidé, ale vrací se sem i dobré duše, které nenacházejí pokoj ani po smrti - duše trýzněnych, duše nespravedlivě odsouzených, duše obětí vrahů a další. Poslechněte si některé z priběhů.
Rok 1591 - Karel starší ze Žerotína bojuje zrovna ve Francii a o panství v Žerotíně se stará zlý a nelítostný správce Ondřej Jan Krhovský. Má o mnoho let mladší manželku, kterou hlídá, aby ji měl jen pro sebe. Občas ji dopřeje procházku po litovelském rynku, občas projížďku na koni. Jednoho dne se to stalo - po projížďce našel mladý podkoní Jakub Černý z Pňovic na slámě stříbrnou sponu mladé paní a neuváženě ji sponu odnesl až do jejího pokoje. Ondřej Jan, který hovor slyšel, vstoupil do pokoje a strašně se rozčílil. Nedbal ujišťování své manželky, že o nic nejde, že podkoní jen přinesl sponu, a hnal se po podkoním. Ten na nic nečekal a prchal pryč.
Stihl doběhnout až do míst, kde je dnes vesnička Strukov, tam ho dohonili panští psi a Ondřej Jan jej zezadu jednou ranou proklál mečem. Ale trestu neunikl - musel zaplatit rodině zabitého odškodné a na místě, kde Jakuba zabil, musel vystavět kamenný smírčí kříž.
Nedaleko smírčího kříže byla založena o několik století později socha sv. Jana Nepomuckého. Rok založení této sochy je ABCD, je vytesany vzadu na podstavci sochy.
Rok 1613 - U cesty z Uničova do Žerotína, asi půl kilometru před dnešní odbočkou na Papůvku, sedí Jan Oulický, veterán a nyní žebrák, starající se o svou ženu a tři děti. Doufá, že mu některý ze sedláků, kteří se vracejí z dopoledního trhu, daruje slušnou almužnu. Martin Chlumčanský, sedlák z Hnojic, jede na svém voze z trhu nečekaně nevrlý a vzteklý. Na trhu sice slušně vydělal, ale pak peníze prohrál a je podle toho příslušně naladěn. Janova žádost o almužnu je poslední kapkou, kterou přeteče Martinova zlost. Žebráka Jana bije bičem a jeho vlastní berlou, kterou se bránil, Jan za několik dní umírá. Sedlák je odsouzen k výživě Janových dětí a k vystavění kamenného kříže na Janovu památku a pro usmíření s rodinou zabitého.
U smírčího kříže vyrostl o několik set let kamenný kříž který nese datum KLMN, starší kamenný kříž je dnes hodně "utopený" v zemině a je z něj vidět jen vrchní část.
Rok 1617 - Mladý Ješek Vrána z Litovle je na návštěvě u svého strýce a tety ve Třech Dvorech. Večer vyrazí s kamarády do hospody a k muzice. Že se nevrátí večer, to je normální, ale že nepřijde ani k obědu, to se tetě nezdá, to ještě nikdy neudělal. Pošle strýce a čeledíny Ješka hledat a ti ho najdou ležet zakrytého natrhanou trávou u cesty, je proboden vidlemi. Litovelští radní nařídí pátrání a je zjištěno, že Ješka probodl v hádce o děvče jeho vlastní kamarád Ctirad Hlučín. Ctirad byl odveden na vojnu a Hlučínova rodina pak musela nechat zasadit na místě neštěstí kamenný kříž na usmířenou s rodinou zabitého Ješka.
Naproti kříži je dnes bílý plynový pilířek se špatně viditelným nápisem HUP a žlutou cedulkou. Na ní jsou dvě číslice - PR
PR prý už není vidět, tak vězte, že PR = "05".
Rok 1877 - Božena Ostravská z Pňovic ještě před svatbou, povila svému budoucímu muži, vojáku 98. dělostřeleckého pluku dítě, chlapečka. Těhotenství se jí podařilo utajit, věděla o něm jen její matka, a ta ji donutila, vzhledem k tehdejším poměrům, se dítěte zbavit. Božena chtěla dát dítě do sirotčince, ale bála se, aby nebylo celý život nešťastné a bez rodičů, tak jej raději jako několik hodin staré bezbranné miminko utopila a zabalené do dětské plenky pohřbila pod velký kámen. Své tajemství svěřila až na smrtelné posteli své vnučce, která se o hrob, který je maskovaný jako hrob oblíbeného psa, stará dodnes.
Jeho hrobeček najdete na souřadnicích N 49° 4M.DRM E 017° 0(A+B).(N+R)(D-N)M.
K odlovu:
Při odlovu náhrobní kámen neposouvejte, aby se hrob nepoškodil, raději ho odklápějte vpravo.
Nezajíždějte prosím auty až ke keši, jde to, ale mohlo by to zaujmout místní.
Pozor na mudly, místo je sice relativně odlehlé, ale občas se může někdo znenadání vynořit.
Pozor na mudly na nedaleké vyvýšené "pozorovatelně".
Slabší kačeři a kačerky mohou mít problém se zdvihnutím náhrobního kamene, vezměte si s sebou někoho silnějšího.