NA ÚVOD
![]()
![]()
Petr Bezruč
…prvý bard z Beskyd a poslední.
„… tam je napsáno Petr…Bezruč.“
„Jak?“
„Petr – něco červenýho – Bezruč.“
„No tohleto… Bezruč? Počkejte, není to ten, co píše proti nám ty básničky?“
„Já básničky nečtu.“
„No jo, to je on. Ale že já bych po něm pojmenoval důl? To je nesmysl! Ledaže by ho ode
mne koupil. Ale že by mu ty básničky tak vynášely? Možné to je. Když bude mít dost peněz, klidně
mu ho prodám. Piš, barde, střádej, a až budeš mít dvacet miliónů, přijde den, zúčtujem spolu.“
Divadlo Járy Cimrmana: Posel z Liptákova – hra Vizionář
Kdo by tady u nás na Beskydsku alespoň jednou neslyšel o tom, jak si starý Magdón rozbil hlavu, nebo kdo by neznal chvilku poezie s panem Wimmerem (Sto roků kopal jsem u-u-u-u-uhlí…)? Není možná. Petr Bezruč na nás totiž skáče z budov (1. základní škola, gymnázium v Místku, kino v Místku, ostravské divadlo…), z maturitního seznamu, Petr Bezruč má svůj památník, pivní stezku i svůj srub – ale otázkou přesto zůstává, jestli všechny tyto věci má i Vladimír Vašek, dosud uváděný jako autor všech těch slavných básní. Již dlouho vedená polemika o autorství Slezských písní se týká hlavně Vaškova kamaráda, rodáka z Bruzovic Ondřeje Boleslava Petra, rebelujícího učitele a stejně jako Vašek, příležitostného básníka. V argumentech, které znějí v Petrův prospěch, se velmi často mluví o jistých nesrovnalostech v básních, které se neshodují s životem Vladimíra Vaška, ale které by spíše odpovídaly buřiči O. B. Petrovi. Jde například o pouť do Hrabyně (kam by dozajista šel opavský rodák jinudy) nebo o to, proč se takový slezský vlastenec jako Petr Bezruč nevyjádřil na počátku 20. let 20. století k polsko-české krizi na Těšínsku. Pokud by básně skutečně napsal O. B. Petr, je odpověď jednoduchá – protože už vlastně ani nežil (O. B. Petr totiž pravděpodobně spáchal sebevraždu už v roce 1893), zatímco Vladimír Vašek to dotáhl až na slušných 90 let (1867-1958).
Ať už je ale pravda kdekoliv, pán s pseudonymem Petr Bezruč vydal za svého života jedinou sbírku básní – Slezské písně - kterou se zařadil do skupiny tzv. anarchistických buřičů a zapsal se tak k Františku Gellnerovi nebo Karlu Tomanovi. Bezručova poezie se ovšem od veršů těchto pánů liší, a tím je proto svým způsobem originální. Zatímco se buřiči povětšinou bouří proti morálce tehdejší společnosti, Bezruč hromuje na markýza Gera, poměry horníků a jazykový útlak polsko-českého pohraničí. Zároveň ale nezapomíná ani na milostnou lyriku nebo na svou osobní existenciální situaci. Režim ho využíval jako propagandu, protože brojil proti zbohatlíkům, židovským papalášům a zastával se dělnické třídy. Ale pohlédnout na jeho básně lze rozhodně i z jiné než proletářské strany.
Uvádí se, že pokud Slezské písně napsal pan Vašek, bylo to buď při jeho dvouletém pobytu v Místku na poště, nebo později, když se u něj vyskytla tuberkulóza:
„Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst.
Až bude růst nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo na moje místo,
kdo zdvihne můj štít?“
V několika básních také popisuje sám sebe:
„Já, Petr Bezruč, od Těšína Bezruč,
toulavý šumař a bláznivý gajdoš,
šílený rebel a napilý zpěvák,
zlověstný sýček na těšínské věži,
hraju a zpívám, co kladiva duní…“
„Bůh ví, že jsem škaredý!
Puch mrtvoly ode mne táhne,
na rukou, na nohou puká mi maso,
znáš hutě v Bašce? Tak oko mi plaje,
krvavý chalát mi s ramenou vlaje,
v pravici hornické kladivo nesu,
levou mi urazil uhelný balvan,
oko mi vyžehl vyšlehlý plamen,
na zádech sedí mi sto vrahů z Modré,
(jak divoké krysy mne do šíje hryžou),
na kyčlích sedí mi sto židů z Polské, -
smějte se, Bože můj, smějte! Tak vypadám já,
já, Petr Bezruč, od Těšína Bezruč,
porobeného národa bard.“
Taky zná slušný způsob odstranění frýdeckého panstva:
„Na ty dvě hlavy naše krev,
až z našich kostí mstitel vstane:
na prvou vrbu Nathan Löw
a vedle něho markýz Gero.“
A teď už blíže ke kešce, jsme ve Frýdku – a jedna z básní, která se k tomuto městu vztahuje, je Bernard Žár.
„Z Frydku je Bernard Žár, proto svůj zapírá národ – Bernard Žor.“
Báseň hovoří o frýdeckém měšťanovi, který se stydí za rodnou řeč a za svou matku, která mluví „prokletých pariů řečí“, češtinou, kterou on ji dávno zavrhl. Všude používá němčinu, protože je to přece velký pán. Těžce onemocní, a když pak zemře, jeho matka se jako jediná modlí česky, aby syn došel klidu.
Málokdo už ale ví, že ve Frýdku opravdu žila rodina Žárů (či Zaarů nebo Žaarů, jak zní jméno v německém přepise), a že je dosud možné na frýdeckém hřbitově dohledat místa jejich posledního odpočinku. Jedni Žaarové vlastnili tkalcovnu a pan Valentin Zaar byl dokonce frýdeckým starostou. Zda ale zapírali svůj národ jako Bernard, to vážně netuším.
Ale teď už k samotné kešce, kterou jsem vymyslela právě díky jedné opomenuté hrobce, která je na seznamu nezaplacených a měla by se zrušit (podle mě by to byla škoda).
CO JE TŘEBA VYLUŠTIT DOMA
1. AB=?
Váš první úkol je velmi snadný a stačí Vám k němu jen Slezské písně - ať už v pdfku (na ulozto jsou určitě) nebo v klasické knižní verzi.
Spočítejte, v kolika básních se vyskytuje podstatné jméno FRYDEK – v jakémkoliv pádě (Frydku, Frydkem…), ovšem ne jako přídavné jméno, takže stačí v podstatě pátrat v textu po velkém F. Z vašeho výsledku vyleze číslo AB, které budete ještě potřebovat.
POZOR! Neptám se kolikrát ve Slezských písních Frydek zazní, ale v kolika básních!!! Básně, které se dělí na více částí, jsou stále jedna báseň (viz. Já – 3 části, jeden název). Slezské písně mají celkem 76 básní (dle prastaré knihy, kterou jsem nalezla ve velké rodinné knihovně).
2. Na stopě Žárům
Na vyluštění rozhodně potřebujete báseň BERNARD ŽÁR. Ti, kteří nevlastní Slezské písně, si můžou stáhnout její přepis zde: http://uloz.to/xh4WNmMB/bernard-zar-docx
Opravdu nepoužívejte přepis z jiných webů, protože by vám potom mohla vyjít naprostá kravina.
Tedy šifra zní:
2-6-10/ 5-2-4/ 1-6-8/ 2-2-9/ 3-1-20/ 4-4-3/ 4-3-4/ 1-8-5 • 5-3-21/ 2-1-25/ 5-3-1/ 4-5-13/ 3-7-2 • 1-1-10/ 5-2-3/ 1-11-5/ 2-9-6/ 4-2-2/ 3-3-9 • 2-2-11 • 5-4-8/ 2-13-9/ 4-1-7/ 2-10-15/ 3-6-5/ 4-6-1/ 3-1-20/ 5-6-7 • 1-5-21/ 4-4-3/ 5-5-14/ 2-9-4 •• 5-2-1/ 2-8-7/ 4-2-15/ 3-6-4/ 1-5-7/ 3-3-20 • 5-1-11/ 3-2-7 • 2-1-3/ 2-8-15/ 4-2-20/ 4-4-11/ 1-8-14 • 1-7-1/ 5-3-8/ 3-4-17/ 4-5-13/ 5-6-14 • 1-11-4/ 3-1-12/ 5-3-11/ 2-11-3/ 5-6-8/ 4-5-20/ 1-9-7/ 2-7-16 • 5-1-1 • 2-1-22/ 4-1-2/ 2-5-17/ 5-1-18/ 4-3-8/ 1-6-6 • 1-3-5/ 4-1-8/ 3-5-7/ 1-1-8/ 5-3-20 •• 4-5-7/ 1-7-12/ 5-6-4/ 3-6-5/ 4-2-5 • 1-9-23/ 4-3-3 • 1-1-1/ 5-8-8/ 3-2-12/ 2-1-13/ 4-5-10 • 5-6-17/ 5-9-10/ 1-4-2/ 2-7-8/ 4-2-13 • 4-3-20/ 1-10-1/ 5-2-10/ 3-2-1 •• 4-5-6/ 5-9-5/ 3-4-2/ 1-3-2/ 2-9-3/ 5-6-15 • 4-1-1/ 4-4-2/ 2-11-22/ 3-1-11 • 5-8-5/ 2-11-27/ 2-6-9/ 1-4-14 • 3-8-8/ 5-5-2/ 1-8-10/ 2-1-4 • 2-8-23 • 4-1-8/ 1-9-12/ 3-1-2/ 1-4-10/ 5-4-13/ 3-3-8/ 2-4-17 •• 1-1-20/ 3-5-6/ 5-3-2/ 4-2-7/ 5-1-9/ 3-7-10/ 1-7-7 • 3-8-1/ 5-6-4/ 5-6-7/ 2-1-17 • 4-3-1 • 5-3-18/ 1-9-1/ 2-7-23/ 3-2-22/ 1-10-1/ 5-7-13 • 3-3-20/ 5-3-20/ 2-13-8 :
Zbytek informací na Vás pak čeká v terénu.
V TERÉNU
Stojíte na parkovišti (N 49° 40. 490 E 18° 23. 180), máte s sebou vyluštěnou šifru a jdete dál podle ní.
![]()
Doporučuji dodržovat otevírací dobu (už se stalo, že mě zamkli), neupozorňovat na sebe ostatní pozůstalé, do ničeho nekopat, neničit, nekrást cenné vybavení náhrobků (což je všechno zřejmě zjevné, ovšem člověk nikdy neví). Dále pak bych si v období dušiček dávala pozor na přemíru návštěvníků.
Tak, pokračujeme. Dorazili jste tedy bez úhony na dané místo. Zde Vám zbývá zjistit pár informací a můžete se dát do hledání keše.
1. C, D = ?
Na kryptě jsou napsána dvě data ve formátu:
(nezajímavé číslo). C. (nezajímavá čísla)
(nezajímavé číslo). D. (nezajímavá čísla)
I když jsou C a D napsána slovně, nemělo by Vám dělat problém udělat z nich čísla (matematicky řečeno, pohybujeme se v intervalu 1-12).
2. E=?
Všichni zde pohřbení Zaarové (či Žárové nebo Žaarové) mají ve svém jménu stejný počet písmena „A“, který se rovná počtu kovových kruhů na víku krypty a také se rovná písmenu E v konečných souřadnicích.
3. F=?
No a nakonec už potřebujete znát jenom F – k tomu Vám stačí odpovědět na jednoduchou otázku. V levém horním zadním rohu náhrobku se nachází kámen s písmenem – jakým?
- Z (F=8)
- A (F=0)
- V (F=3)
Pokud máte všechna čísla, můžete se v klidu vydat ke kešce na souřadnice:
N 49° 40. EFE
E 18° 23. (AB * C * D)
K ŠIFŘE:
Šifra je snadná, ale bez Bernarda Žára si s ní neporadíte. Z šifry Vám vzejdou písmena, ne čísla – není proto třeba brát pomlčku jako mínus a čísla od sebe jakkoliv odčítat.
Jedna důležitá věc: CH = 1 písmeno!
Kdo by stále tápal, možná mu poradí toto: Lovci pokladů s Nicolasem Cagem a dopisy Silence Dogoodové. Pokud byste ale i tak měli temno v hlavě, ozvěte se mi klidně na maila: katykary@seznam.cz
KE KEŠCE:
Zaprvé – keška se nenachází na hřbitově (opravdu, ne, to by bylo trochu nedůstojné). Měla by být snadno odlovitelná po celý rok, vhodná k odlovu s kolem. Nacházíte se totiž na trase dvou cyklookruhů kolem Frýdku, hlavní cyklotrase Frýdek-Dobrá-Skalice, což tím pádem odpovídá mudlofrekvenci v teplých letních dnech! Pozor také na všechny možné sportovce v okolí.
Prosím Vás, nepřidávejte k logu foto hrobky (i když můžete zkusit vyfotit ducha, že) nebo konečných souřadnic, ale samozřejmě ocením nějakou tu fotku, která ale nebude ostatním kačerům moc napovídat.
Keška obsahuje: mudlokartu, logbook, tužku, kinderšrot – podařilo se mi odcizit ho bratrovi - a je doufám pečlivě chráněna proti vymoženostem počasí. Prosím, ukládejte krabku tak, jak jste ji našli a dejte pozor, ať pořádně drží.
Prosím, přihlédněte k tomu, že je to má oficiálně první keš. Případné nedostatky se budu snažit nějak vyspravit. :)
