Historie Sobeslavi
Sobeslav patrila nejdríve pánum z Rožmberka, kterí nechali postavit hrad s veží Hláskou, špitál a pri nem kostel sv. Víta a kostel sv. Petra a Pavla. O mesto pecovali více než 300 let. Mestská práva byla udelena Sobeslavi roku 1390. Obchod i remesla, hlavní zamestnání obyvatelstva, se rozvíjely a vzkvétal i kulturní život. Sobeslav byla za husitských válek vypálena, ale pozdeji prijala ctyri artikule. Po Bílé hore bylo mesto rekatolizováno. Hodne utrpelo za tricetileté války a upadalo do stále vetších dluhu. Tehdy zámožný meštan, Zachariáš Marek Markovský mestu pomáhal, podporoval chudé a nechal postavit kostel sv. Marka. Roku 1660 koupili trebonské panství Schwarzenberkové. V první polovine 19.století se zacal menit starobylý ráz mesta. Byly zbourány brány, zrušen hrbitov u kostela sv. Petra a Pavla - od r. 1838 se pohrbívalo jen na hrbitove u kostela sv. Marka (ten byl zrušen r. 1937) a na stavební materiál rozebírány hradby.
Pohled na Sobeslav a choustnický kopec z roku 1806.
Stage 1
N 49° 15.589 E 014° 43.124
Kostel sv. Petra a Pavla
Z puvodního rane gotického kostela z období kolem roku 1280 zustala jen zákristie. Kostel byl nove vystaven v letech 1380 až 1390. Po vypálení roku 1485 byl nove zaklenut sklípkovou klenbou se vzorem ctyrcípé hvezdy (1499-1501). V roce 1727 byla pristavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Zarízení kostela je predevším barokní. Na pravém okraji gotického okna východní strany kostela (zvenku) je erb s pětilistou růží a letopočtem. Ciferace letopočtu je číslo A.
Při kostelu byla postavena také věž. Od svého vzniku byla vež pozorovatelnou, strážním místem, malou pevností, zvonicí a od roku 1482 také mestskou klenotnicí. Původní věž pobořili husité - věž byla strategickou stavbou. V letech 1474-1488 byla věž opravena nebo znovupostavena v gotickém stylu. V prízemí vznikla kaple sv. Jana Krtitele. Věž nemela ochoz a strecha mela tvar osmibokého jehlance (homole). Díky tomu získali Sobeslavští prezdívku homolkári.
Roku 1661 blesk zapálil strechu, poškodil zdi a zvon Petr Pavel, varhany a oltár v kostele a vytloukl okna. Vež mela po 90 let provizorní sedlovou strechu. V letech 1747-1750 byla věž zrekonstruována do soucasné podoby. Vznikla pavlac se zábradlím, vyzdobeným rožmberskými ružemi, a barokní strecha se dvema cibulovitými bánemi, na vrchol byl slavnostne vztycen kríž s orlicí.
Nejstarší dochovaný pohled na Sobeslav od F. B. Wernera z roku 1750 krátce pred odstranením provizorní sedlové strechy z vrcholu veže, fotografie kostela z roku 1932 a fotografie klenby (2013)
Od roku 1484 sloužili na veži hlásní (trubaci, turneri). Byli placeni z obecních penez, hlídali mesto pred neprítelem, dávali pozor na požáry, zvonili a starali se o hodiny. Od roku 1750 bydleli se svojí rodinou v malé svetnici na veži. Jídlo a drevo na topení museli vynášet po schodech nebo vytáhnout pomocí kladky.
Tesne pod vrcholem veže je makovice, dutá koule, ve které jsou informace, které tam byly vkládány jako poselství následujícím generacím. Puvodní schránku znicil požár roku 1661. Po roce 1750 byla otevrena až roku 1955. Uvnitr se našly opisy mestských privilégií a dokumenty o stavbe veže, telesné ostatky (popel a kustky), kadidlo, príze, medailonek, venecek, relikviár a amulet s modlitbami. Památky byly vráceny do makovice a byly k nim pridány další.
Roku 1957 vichrice zlomila vrchol veže i s makovicí, ta zústala viset na kusu plechu, ale ulomil se kríž a vež poškodil. Makovice byla opravena a doplnená dalšími dokumenty. Na vršek veže byl dán nový kríž. Makovice byla ješte jednou otevrena a doplnena v roce 1998 pri oprave veže.
U kostela byl hřbitov. Roku 1570 už byl malý, proto byl za hradbami města zrízen nový mestský hrbitov - v místech dnešního parku kolem kostela sv. Marka. Roku 1838 byl hrbitov u kostela sv. Petra a Pavla zrušen.
Před kostelem jsou dvě sochy a kříž. Ciferace letopočtu pod křížem je číslo B. Vedle kříže je socha známého světce a na jejím podstavci je spolu s rokem založení a obnovy sochy text: Ora pro nobis (latinsky: Pros za nás). Komu je tento vzkaz určen? Počet písmen jména světce, tak jak je napsáno na podstavci, je číslo C (nepočítej zkratku S. - svatý).
Stage 2
N 49° 15.441 E 014° 43.360
Kostel sv. Marka
Kostel stojí za hradbami mesta. Roku 1570 zde byl zrízen nový mestský hrbitov, protoze starý hrbitov u kostela sv Petra a Pavla už nestačil. Když se podařilo sehnat dost peněz, byl na novém hřbitově postaven kostel a byl zasvěcen sv. Markovi. Roku 1937 byl za mestem založen další hrbitov, který existuje dodnes, a hrbitov u sv. Marka byl uzavren. Po druhé svetové válce byly náhrobky postupne odstranovány. Nekteré ostatky byly premísteny na nový hrbitov, nekteré zde leží dodnes. Nejzajímavejší náhrobky byly uloženy do muzea.
Kolem kostela vznikl park, který byl pojmenován Park ceskoslovensko-sovetského prátelství. V roce 2009 prošel park rekonstrukcí a bylo zde postaveno dětské hřiště. Tehdy byla na zed v severozápadním rohu parku umístěna kovová deska s informacemi o parku a kostelu. Číslo F získáte, když si text přečtete a spočítáte písmena (bez zkratky sv.) ve jméně světice, které je zasvěcena osmiboká kaple kostela sv. Marka.
První fotografie je pohled na kostel přes Černovický potok (1931). Na druhém obrázku je hřbitov v době před uzavřením.
Když byl založen hřbitov, objevily se snahy o výstavbu hrbitovního kostela, ale bída a dluhy v dobe pobelohorské znemoznily zaplatit stavbu z mestského rozpoctu. Kostel byl zalozen až roku 1650. Na stavbu přispěl hlavně Zachariáš Marek Markovský, kostel byl proto zasvěcen sv. Marku. Dále prispela obec i jednotlivci. Roku 1651 byl barokní jednolodní kostelík se dvema zákristiemi slavnostne vysvecen.
Sobeslavský mestan Zachariás Marek Markovský se puvodne vyucil rezníkem, ale byl podnikavý a jeho majetek se rozrustal. Dalsí získal snatky. Stal se v tehdejsí dobe asi nejvetsím sobeslavským bohácem. Vlastnil mnoho polí a sobeslavských domu. Pujcoval zadluzenému mestu. Stal se purkmistrem. Pomáhal chudým a nechal vystavet hrbitovní kostel sv. Marka. Jeho druhá zena Zofie byla jako první pohrbena uvnitr kostela. Tam byl potom pohrben i on.
O stavbě se píše na kamenné desce na severní straně kostela. Ciferace letopočtu, který je v prvním řádku uveden, vám dá číslo G. Ke kostelu byla pristavena predsín a kamenná kazatelna, která je pravdepodobne starsí, nez kostel. V kostele je zase gotický portál z 15.stol, kterým se vchází do zákristie. Roku 1724 byla pristavena nová zákristie pri severní strane a nad ní orator.
Za peníze, které kostelu odkázal provazník Pavel Cek, byla roku 1734 pristavena osmiboká kaple sv. Barbory (dnes sv. Panny Marie). Príbuzní se sice odvolali, ale soud uznal závet jako platnou. Doprostred kaple byla umístena kamenná krtitelnice. Od té doby se uz podoba kostela prílis nezmenila.
Do života kostela také zasáhly povodně. Na severní zdi jsou vedle desky o založení kostela dvě desky označující hladinu vody. Povodně z roku 2002 jistě všichni pamatujete, zajímavější je ta starší a větší deska, která sem byla prenesena po zrušení hrbitova ze zbourané obvodové zdi. Oznacuje výšku hladiny pri povodni 15.5.1686 a popisuje se zde, jak WODA SKRZE PRZIWALI SE ROZWODNILA a SSKOD MNOHO SPVSOBILA. Celý text si můžete s trochou úsilí přečíst sami, vlastně byste měli, chcete-li získat číslo H. Vaším úkolem je zjistit, kolik písmen má slovo (podstatné jméno), které se na desce vyskytuje dvakrát.
Zničené původní vybavení kostela. Vnitřek kostela během konzertu a výstavy obrazů u příležitosti prvního ročníku Noci kostelů (2013)
Roku 1956 bylo vedle kostela postaveno mestské kino. Budova má pripomínat blatskou architekturu. Kostel během komunistické vlády velmi chátral a jeho vybavení bylo zničeno. Do kostela byl presunut depozitár muzea, ale kostel chátral dál, uvnitr bylo vlhko. Na zacátku 90 let byla na náklad obce provedena oprava. V současné době má kostel půjčený od římskokatolické církve město a pořádají se zde svatby a výstavy.
Stage 3
N 49° 15.362 E 014° 43.399
Evangelický kostel
První českobratrské bohoslužby se konaly v Soběslavi v roce 1921 v hudebním sále učitelského ústavu, hlavním iniciátorem byl Karel Dlouhý. Roku 1925 bylo rozhodnuto o stavbě modlitebny. Stavba byla zadána firmě V. Hradecký v Praze a ani ne o měsíc později byl položen základní kámen. Ještě téhož roku - 22.11.1925 byla modlitebna slavnostně otevřena. Kostel slouží ČCE (Českobratrské církvi evangelické) dodnes a hned vedle něj je fara.
První obrázek: Návrh modlitebny českobratrského evangelického sboru, Praha - Karlín v lednu 1925.
Vaším úkolem je najít desku s datem založení kostela, měsíc založení je číslo I. Dále se vám bude hodit tabulka s několika řádky textu a obrázkem kalichu, která je na zdi fary pod červenou a bílou tabulkou s číslem popisným a číslem orientačním (277/3). Číslo J je počet slov v prvním řádku tabulky s kalichem.
Stage 4
N 49° 15.535 E 014° 43.121
Kostel sv. Víta
Ve stredovekých mestech byly zakládány špitály. Slovo špitál pochází z latinského hospes – host. Byly to ústavy pro prestárlé, chudé a nemocné. Ne každé mesto melo vlastní špitál. Špitály zakládali velmi majetní lidé, clenové vysoké šlechty nebo církve.
Pravdepodobným zakladatelem sobeslavského špitálu byl Oldrich I. z Rožmberka, který spolecne s ním založil i špitální kostel sv. Víta. Na severní strane kostela byla hlavní budova, ke špitálu patril také mlýn, zemedelský dvur a príbytek pro kneze. Špitál vlastnil pozemky a Oldrich mu odkázal dostatek prostredku, aby mohl fungovat i po jeho smrti r. 1390.
Kostel byl postaven na míste dreveného kostelíku. Základní kámen byl položen r. 1375. Kostel byl zasvecen sv. Vítu, sv. Václavovi a sv. Vojtechovi. Kostel je gotický, dvoulodní.
Husitské války kostel prežil, ale špitální nadace zanikla. Ve špitálu se zabydlel hejtman a kostel sloužil jako seník. Na konci 15.století byl špitál díky penezum dobrodincu, predevším Doroty z Hobzí, obnoven. Dorota odkázala špitálu platy ze vsi Becice a becickým poddaným uložila, aby každý pátek místo roboty chodili do Sobeslavi na mši a zde se modlili za její duši a celý národ. Této povinnosti byli zbaveni až roku 1851. Dorota byla pohrbena do krypty uvnitr kostela, který zachránila. Na chod špitálu prispívali lidé ze Sobeslavi a okolí. Když byla pri severní strane kostela postavena radnice, špitál se musel prestehovat. Nová budova byla behem nekolika mesícu postavena v místech dnešní pošty, u práve vznikajícího hrbitova.
Kvůli špatnému hospodarení správcu se špitálu nevedlo dobre, až Petr Vok z Rožmberka zjednal nápravu. Peníze, které špitálu odkázal, a dary meštanu umožnily roky 1612 opravu kostela. Ke kostelu byly pristaveny dve malé kaplicky. Kostel preckal tricetiletou válku, ale špitál zanikl. Obnoven byl Zachariášem Markem Markovským, který také nechal postavit hrbitovní kostel sv. Marka. Z drobných daru dobrodincu mohl špitál dál skromne fungovat.
Špitál plnil po 18. a 19. století svou funkci. Když behem prusko-rakouské války zanesli vojáci do mesta choleru, byla ve špitálu zrízena provizorní nemocnice.
Roku 1719 kostel vyhorel. Na opravu prispel kníže Adam František ze Schwanzerberka. Na konci 18. století kostel chátral. Roku 1785 byl kostel z narízení císare Josefa II. úredne zrušen. Kostel koupil František Reitlener a prestavel na obytné stavení.
Potom kostel koupila rodina Hesova a vlastnila ho do roku 1901, kdy ho koupil starosta Josef Mrázek a založil Spolek pro znovuzrízení kostela sv. Víta. Na obnovu kostela prispely tisíce lidí, v roce 1935 se podarilo posbírat potrebnou cástku a do roku 1937 probíhala restaurace. V soucasné dobe je kostel vlastnictvím rímsko-katolické církve. Na míste špitálu vyrostla budova pošty.
Na stěně kostela je tabule s informacemi o jeho historii. Kolikrát je zde slovo "roku" (v tomto tvaru)? Výsledek si zapište jako číslo D. Nad vchodem do kostela je nápis se dvěma letopočty. Poslední číslice z prvního letopočtu je číslo E.
Použitá literatura:
Petr Lintner: Pohledy sobeslavské
Václav Bouška a kol.: 600 let mesta Sobeslavi 1390-1990
Finálka
Nyní jistě máte všechna čísla A,B,C,D,E,F,G,H,I,J.
A tady leží krabička:
49° (I-G)(B-I),(H-D)(A+D-E)(G)
014° (I)(B-I-G),(J+C)(F+J)(H)
Zkrácený popis stageí:
Stage 1
N 49° 15.589 E 014° 43.124
Kostel sv. Petra a Pavla
Na pravém okraji gotického okna východní strany kostela (zvenku) je erb s pětilistou růží a letopočtem. Ciferace letopočtu je číslo A. Ciferace letopočtu pod křížem před kostelem je číslo B. Vedle kříže je socha známého světce a na jejím podstavci je spolu s rokem založení a obnovy sochy text: Ora pro nobis (latinsky: Pros za nás). Počet písmen jména světce, tak jak je napsáno na podstavci, je číslo C (nepočítej zkratku S. - svatý)
Stage 2
N 49° 15.441 E 014° 43.360
Kostel sv. Marka
Na zdi v severozápadním rohu parku je kovová deska s informacemi o parku a kostelu. Číslo F získáte, když spočítáte písmena (bez zkratky sv.) ve jméně světice, které je zasvěcena osmiboká kaple kostela sv. Marka. Ciferace letopočtu, který je v prvním řádku na kamenné desce s textem o založení kostela, která je na severní straně kostela, vám dá číslo G. Na zdi kostela je deska o povodni 15.5.1686, číslo H = kolik písmen má podstatné jméno, které se na desce vyskytuje dvakrát.
Stage 3
N 49° 15.362 E 014° 43.399
Evangelický kostel
Vlevo od vchodu je deska s datem založení kostela, měsíc založení je číslo I. Na zdi fary je pod tabulkami s číslem popisným a číslem orientačním (277/3) tabulka s několika řádky textu a obrázkem kalichu, číslo J je počet slov v prvním řádku.
Stage 4
N 49° 15.535 E 014° 43.121
Kostel sv. Víta
Na stěně kostela je tabule s informacemi o jeho historii. Kolikrát je zde slovo "roku" (v tomto tvaru) = číslo D. Poslední číslice z prvního letopočtu nad vchodem do kostela je číslo E.
15. 7. 2019 - Úprava listingu a výpočtu souřadnic
8. 1. 2023 - Rozšířen popis, jak nalézt tabulku s číslem J