Skip to content

2.NÁVŠTĚVNÍ DEN: U STRÁŽNÉHO KONĚSPŘEŽKY (31. 5.) Event Cache

This cache has been archived.

PŘESEKA: [size=3][red][i]Všichni "návštěvníci" u strážného koňky jsou již zalogovaní, a proto posílám tento sobotní návštěvní den do archivu.

Ještě jednou děkuji všem účastníkům za jejich zájem o tento event a budu se těšit na nějaké další společné setkání.

Pořádající kačer PŘESEKA [8D]

More
Hidden : Saturday, May 31, 2014
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Flag Counter




2. NÁVŠTĚVNÍ DEN:
U STRÁŽNÉHO KONĚSPŘEŽKY
Part. 1

*** 31. 5. 2014 *** 13:00 – 14:00 SELČ ***

SOUČÁSTÍ EVENTU JE PROHLÍDKA NOVÉ EXPOZICE STRÁŽNÍHO DOMKU.







DOMEK STRÁŽNÉHO
A NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ KONĚSPŘEŽKY


Můj druhý „poznávací“ event jsem se, u příležitosti nedávného otevření nově nainstalované interaktivní i statické muzejní expozice, rozhodl uspořádat v místě o kterém předpokládám, že ho sice téměř každý budějičák a jihočech, tím spíše ve zdejších vodách aktivně lovící kačer či kačerka, zná – v bývalém strážním domku, dnes muzeu, koněspřežky.

Možná si řeknete, že na strážním domku vás už nemůže nic nového překvapit, ale víte třeba o tom, že tato nenápadná stavba je vlastně jediným pozůstatkem úplně prvního českobudějovického nákladového nádraží, jedno z prvních na evropské pevnině ? Nebo víte, že nádraží vzniklo v době, kdy naše královské město čítalo jen něco okolo 7 000 obyvatel ? Že se rozkládalo se na původně volném prostranství jižně od městských hradeb, až za hrází Krumlovského rybníka ?
Je vám známo, že osobní vlak odjížděl z Budějovic do Lince v 5 hodin ráno a z opačné strany přijížděl v 19 hodin ? Nebo to, že osobní vlaky jezdily jen od dubna do konce října nebo to, že nákladní vlak přijížděl, podle grafikonu z roku 1855, na budějovické koněspřežní nádraží před 10 hodinou dopolední a nazpět odjížděl v 15 hodin s tím, že nákladní doprava po koněspřežné železnici fungovala, i když v zimě s obtížemi (někdy se nejelo i několik dní), po celý rok ?
Možná také nevíte, že dnešní Muzeum koněspřežky zpočátku představovalo jednoduchou staniční budovu a teprve poté, kdy došlo k prodloužení železnice ke až ke skladu soli v České ulici a přesídlení vedení železniční společnosti do budovy na rohu dnešní České a Piaristické ulice, začal tento objekt sloužit jako strážní domek ? Zajímavé na něm je, že v něm žili hned dva hlídači, ale topilo se tu pouze v jediné místnosti, takže ten druhý asi v zimě pořádně „klepal kosu“a zahřát nějakou kořalkou se nemohl, protože pití alkoholu měl zapovězené a železniční společnost porušení tohoto zákazu přísně trestala ?.
Možná také ani nemáte ponětí o tom, že hlídač koněspřežní železnice patřil, ve své době,
k chudině. Jeho příjem byl totiž ještě nižší kolik bral takový sedlářský či kovářský učeň. Strážníci totiž od železniční společnosti pobírali pouhých 120 až 140 zlatých na rok, což dělalo zhruba 20 krejcarů na den, ale kilo chleba přitom (např. v roce 1842) stálo krejcarů 10. Na druhou stranu, bydlení měli zadarmo, sami si opatřovali jen otop a svůj plat měli zaručený.
Jestliže nevíte něco z výše uvedeného, třeba ani to, že ve strážním domku (o rozměrech pouhých 7,7 x 5 m) byla mnohdy ubytována celá strážníkova rodina a musela se tam ještě vejít i černá kuchyně, a zajímá vás jak asi vypadal dobový interiér strážního domku, případně i to jaké měl železniční hlídač, na prvním budějovickém nádraží, povinnosti, tak potom je tento „návštěvní“ event určený právě pro vás…



Je zajímavé, že domek v dnešní Mánesově ulici byl postaven již v roce 1828, protože jinde na trati, v té době, železniční společnost žádné zděné strážní domky neměla. Existovali pouze tzv. strážní chaty (spíše dřevěné boudy), o ploše maximálně šest metrů čtverečních, ve kterých se ovšem trvale nebydlelo. Časem se ovšem ukázalo, že dochází k rozkrádání železných pásů z kolejnic, ze kterých se poměrně jednoduše dala udělat motyčka, sekerka nebo i pluh. Vedení společnosti tak usoudilo, že bude dobré mít po trati hlídače trati celoročně , a od počátku 30. let, se na trati začali stavět jednotné strážní domky. Těch bylo nakonec, na téměř 130 km dlouhé trati z Budějovic do Lince, celkově vybudováno 52.
Když 8. září 1827 do Budějovic, po ještě ne zcela dokončené trati, z Holkova vůbec prvý nákladní vlak vezoucí stavební materiál tak zde ještě žádné nádraží neexistovalo. Koněspřežní stanice následně vznikla na ploše o velikosti 3 456 čtverečních sáhů původních pozemků jednoho z českobudějovických měšťanů. Nejdříve se ani nejednalo o oplocený pozemek, protože jeho původní majitel tvrdil, že by mu oplocení stanice železné dráhy znemožňovalo obdělávání jeho dalších pozemků v sousedství. Svolit s výstavbou oplocení musel až po zásahu stavitele koněspřežky F. A. Gesrstnera u budějovického magistrátu.
O povolení k výstavbě vlastního zděného strážního domku, poblíže Krumlovského rybníku, požádal, dne 12. září 1828, až vrchní stavební inženýr železniční společnosti, Schmidt. Komise úředníků se sešla 27. září toho roku a stavbu první staniční budovy v Českých Budějovicích schválila. Domek pak na svém místě stál až do poloviny roku 1977. Tehdy bylo nutné rozšířit Mánesovu ulici a domek této akci překážel. Bylo tedy rozhodnuto, že se také „sveze“ po kolejích. K přesunu objektu byl přizván podnik Transfera Praha a jeho zaměstnanci pak celý strážní domek, vážící 225 tun, s pomocí 2 kladkostrojů, začali o 11 hodině dopolední, dne 30. června 1977, posunovat rychlostí 3 cm za minutu asi o 8 metrů dále, jižním směrem do prostor bývalého nákladového nádraží. Tady pak dům najdeme i dnes. Jen jeho okolí se od roku 1977, ale zejména pak od doby jeho výstavby v roce 1828, podstatně změnilo.
Jak je patrné z přiloženého orientačního plánku a také z výšivky se zobrazením nádraží a tehdejší podoby vodárenské věže v jeho pozadí, zachované v Jihočeském muzeu, bylo vybavení tehdejšího nákladního nádraží velmi prosté. Stál zde strážní domek jako sídlo dvou staničních hlídačů a pak také mostní a silniční váhy, 2 jeřáby na zvedání nákladu, dřevěná remíza pro kolejová vozidla, dřevěná skladiště zboží a opodál staničního okrsku ještě existoval větší obytný dům se čtyřmi místnostmi a dvěma kuchyněmi pro dva úředníky železniční společnosti a jejich rodiny.
Nádražím procházela jediná hlavní kolej a 2,4 m souběžně s ní vedla kolej manipulační. Existenci předpokládané třetí koleje vyznačené na plánu budějovického nákladního koněspřežního nádraží z roku 1849 archeologický průzkum, z roku 1998, neprokázal. Obě koleje měly výhradně dřevěné pražce zapuštěné do souvislého zděného kamenného jádra, zesíleného pod kolejnicemi. Povrch nákladního nádraží pokrýval zhutnělý štěrk s valouny o velikosti 2 až 5 cm. Obvod celého nádraží později vymezovalo plaňkové oplocení.
Jelikož hlavním přepravním artiklem byla alpská sůl, koněspřežce také lidově říkalo Salzbahn, bylo nutné, z důvodu neuvolnění obchodu se solí a nemožnosti vystavět vlastní solní sklad na nákladním nádraží, celou trať prodloužit až k hlavnímu solnímu skladu v samém centru Budějovic. Znamenalo to překonat dvě obtížné překážky.První byl dnes již neexistující Krumlovský rybník, přes který železnice vedla po celodřevěném, 417 m dlouhém bárkovém mostě, tehdy zřejmě nejdelším v monarchii.. Most se postupem času začal bortit, a tak byl v roce 1838 nahrazený sypaným zemním náspem. Druhou překážku, v cestě do města, tvořila řeka Malše. Tu trať překonala po dalším dřevěném mostě (i 40 m délky a 4 m šířky), stojícím v řečišti na třech dřevěných podpěrách. Ve své podstatě již jen manipulační kolej pak pokračovala ulicemi města až k solnímu skladu v tehdejší Solní ulici.
Toto neplánované prodloužení tratě bylo, v létě roku 1827, jednou z několika příčin překročení rozpočtu a vedlo až k odvolání stavitele F. A. Gerstnera z postu stavbyvedoucího železniční společnosti.
Na žádost podnikatele Lanny došlo, v roce 1838, k dalšímu prodloužení železnice Českou ulicí, přes mostky klenoucí se nad Mlýnskou stokou a městským příkopem, až k jeho skladištím na břehu Vltavy, za zájezdním hostincem U zelené ratolest. Tím byl, až do ukončení provozu koněspřežné dráhy, dosažený její nejsevernější bod.
Původně osamocené nákladové nádraží začalo samozřejmě lákat podnikatele a tak se stalo, že v okolí postupně vyrostlo několik průmyslových podniků. Prvním z nich byl cukrovar, později přestavěný, vídeňskou firmou Pollack, na výrobnu zápalek. Nejznámějším, ale i největším a také jediným, dodnes existujícím podnikem je světoznámá tužkárna Koh-i-noor Hardtmuth, a.s. – původně však továrna na jemnou kameninu, přestěhovaná do Budějovic v roce 1846 z Vídně. A právě tato společnost získala, po ukončení provozu koněspřežky, prostor jejího bývalého nákladového nádraží, včetně strážního domku, do svého majetku. Až v nedávné době došlo k likvidaci většiny objektů této společnosti, a k výstavbě dvou menších obchodních center s parkovišti, v areálu bývalého nákladového nádraží.
Ale to vše již, až na náš strážní domek, postupně odvál čas. Koněspřežní železnice rychle technicky zastarávala, a i když se první pokusná jízda parní lokomotivy, po trati koněspřežní železnice, uskutečnila již 18. června 1854, tak majitel koněspřežky - Společnost dráhy císařovny Alžběty, s poukazem na platnost původního Gerstnerova privilegia na výhradní provozování železnice, platného až do 7. září 1874, s její přestavbou na parní provoz neustále otálela.
Provoz na české části koněspřežní železnice se 1. dubna 1870. Tou dobou již budějičtí sledovali výstavbu nového železničního mostu přes Malši dále proti proudu řeky, a také se současně budovalo nové nákladové nádraží a skladiště dráhy císařovny Alžběty nedaleko obce Mladé. Již v červenci 1870 demontoval, na příkaz městské rady v Budějovicích, c. k. ženijní sbor dva dřevěné mosty koněspřežky vedoucí přes městský příkop a Mlýnskou stoku. Třetí most přes část městského příkopu vedoucí k hostinci U zelené ratolesti a také most nad Malší, spojující Hardtmuthovu a Pollackovu továrnu s Biskupskou ulicí, byl ponechán na místě.
Na další nepotřebné pozemky, staniční budovy i strážní domky podél trati zrušené koněspřežní železnice byla, v roce 1873, vypsána veřejná dražba a tím se nadobro uzavřela jedna důležitá kapitola technického a dopravního rozvoje v Českých Budějovicích.




Hlavní náplní tohoto, veskrze poznávacího, eventu bude společná prohlídka nové interaktivní i statické expozice umístěné uvnitř strážního domku, která byla veřejnosti poprvé představena teprve 30. dubna tohoto roku.


JAK BUDE EVENT PROBÍHAT ?

Všechny přihlášené účastníky žádám, aby se shromáždili v 13:00 hodin do prostoru před vstupem do muzejní expozice. Zde bude k dispozici logbook a hlavně u mne každý uhradí příslušnou částku za prohlídku strážního domku a já nám pak pořídím, na přání muzea, jednu společnou vstupenku.


Ceník vstupného:

Nedospělá Káčata, Studenti a Kačeři i Kačerky Rentiéři – 15 Kč nebo 0,5 €
Ostatní Kačerstvo bezu rozdílu – 30 Kč nebo 1 €


Počet účastníků sice nechci předem omezovat, ale vzhledem k nevelkým rozměrům vnitřních výstavních prostor bude, dle mého mínění, kapacitně odpovídající společná účast cca 25 osob. Ovšem v uvedenou dobu si myslím, že se na tento event vejde každý, kdo se dostaví na místo.

Současně upozorňuji, že event není, svým spíše edukativním charakterem, úplně vhodný pro děti mladší 5-ti let, ale zúčastnit se samozřejmě může i ten nejmenší kačerský dorost.



Účastníci eventu si budou moci, ještě před vlastním začátkem prohlídky, zakoupit 3 různé druhy eventových CWG. Současně upozorňuji, že eventová CWG nejsou zahrnutá v ceně za prohlídku strážního domku !

Po výběru vstupného, tj. asi ve 13:15, se vydáme na prohlídku muzejní expozice a případní opozdilci si již pak budou hradit vstupné jednotlivě. Vlastní prohlídka bude trvat cca 30 minut, a to včetně shlédnutí krátkého filmu, který přibližuje pracovní den strážného na budějovickém nádraží. Po jejím absolvování si opět dovolím vyhlásit několik kvízových otázek. Kdo z účastníků eventu na ně bude, jako první, znát správnou odpověď, tak ten ode mne, za odměnu, obdrží ještě jedno speciální / neprodejní eventové CWG.

Předpokládaný konec eventu je stanovený na 14:00 hodin, kdy bude oficiální část tohoto eventu ukončena.

Případné časové změny a jiné důležité informace k tomuto eventu se dozvíte pomocí oznámení Annoucement.




EVENTOVÉ CWG


Pro účastníky eventu, kteří budou mít o CWG zájem, budou k dispozici celkem 3 druhy limitovaných eventových CWG.

Všechny CWG budou číslované bude možné si je, před začátkem eventu, zakoupit za cenu 10 Kč / kus. Čtvrtý a pátý, speciální druh, CWG z této eventové edice získá 10 z vás, ale až na závěr eventu. K mání budou, jen a pouze, za vaše včasné a správné odpovědi na kvízové otázky týkající se koněspřežky.



JAK SE NA EVENT PŘIHLÁSIT ?

Každý zájemce o účast na eventu se zapíše formou logu Will Attend do kterého je nutné jmenovitě (nebo nickem) uvést počet vámi přihlašovaných osob. Maximální počet přihlášených účastníků pod jedním WA logem omezuji na 3 osoby (nebo na jednu rodinu lovící pod společným nickem).
Stop Stav bude u tohoto eventu vyhlášen – jediné omezení pro později příchozí může spočívat v tom, že již nebudou k dispozici všechna, nebo možná žádná, eventová CWG.

Pro ty z vás, kterým nebude vyhovovat tento termín ještě existuje možnost přihlásit se na následný event, který se bude, na stejném místě a se shodným programem. Ten se bude konat 4. června 2014, v době od 16:30 do 17:00 hodin. I pro tento druhý event bude na místě platit možnost pořízení (omezeného počtu) obou druhů eventových CWG.

JAK SI ZALOGOVAT ÚČAST NA EVENTU ?



Pokud zde budeš přihlášený formou Will Attend a skutečně se tohoto eventu zúčastníš, tak potom si po ukončení akce, zde na GC.com, zapíšeš ještě i log Attended. K tomuto logu pak můžeš připsat i své dojmy a zážitky z celé akce. Také uvítám, když přiložíš i tebou pořízené fotografie nebo video nahrávky z místa našeho setkání.

Všichni účastníci mého "2. Návštěvního dne" pak budou srdečně zváni na jeho, již nyní připravované, pokračování. Opět se nechte překvapit, kdy a kde se uskuteční.


Listing eventu bude archivován 10. 6. 2014.





OBSAZENÍ EVENTU - REZERVACE MÍST

Prozatím nemám v plánu provádět rezervaci míst.

Na všechny účastníky eventu se těší, a pohodové dny, do data jeho konání, vám přeje pořádající kačer PŘESEKA.


Poslední podstatná úprava listingu: 23. 5. 2014
Zdroje: propagační materiály Jihočeského muzea, článek „Hlídač koněspřežky patřil k chudině“ (Českobudějovický deník) a publikace Začalo to koněspřežkou (NADAS).
Fotografie: u všech použitých snímků jsou označeny jejich zdroje.

Additional Hints (Decrypt)

FGNEG - frwqrzr fr cerq fgenmavz qbzxrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)