V roce 1516 po sobě majitel panství Lorenz Glatz zanechal testament, v němž mimo odkazu hmotného dědictví dceři Anně a jejímu manželovi Šebestiánu z Veitmille zároveň uložil, aby oba společně nechali u jirkovského kostela postavit věž. Muselo však uplynout třicet dva let, než se začal dosavadní kostelík na jirkovském náměstí přestavovat do podoby, jakou známe dnes. Za další dva roky byly položeny základní kameny ke stavbě věže, přimknuté k severní straně kostela. Její výstavba trvala pět let (1540 – 1545). Zpřístupněna byla až v roce 1582. Věž měla od počátku obranný a ochranný charakter - včas odhalit požáry i blížícího se nezvaného hosta. V roce 1640 byl ve věži osazen první zvon. Mohutná vichřice tehdy strhla celou kostelní kopuli, a proto se objevila v roce 1642 kopule nová, ale již bez historické korouhve. Alespoň jednou za století probíhala oprava kostela i věže, či její cibulovité báně. Tak tomu bylo v roce 1777 a potom roku 1843. Při opravách byla sejmuta i hlavice, která byla na radnici otvírána, a písemné i věcné doklady v ní předtím uložené byly doplňovány. V roce 1843 byla připravena nová zlacená makovice a spolu s obnovenou korouhví, replikou historické korouhve z roku 1582. Nad věž byly opět zasazeny v roce 1844. V roce 1855 ji zasáhl blesk, proto byla o rok později znovu sňata a uschována a od roku 1882 byla ochraňována na městské radnici. Na místě korouhve se objevil moderní hromosvod. V roce 1862 obdržel hodinář Sommerrucher z Prahy objednávku, aby instaloval na jirkovskou věž hodiny, což se také ve stejném roce stalo. Nová generální oprava věže začala roku 1909. Tehdy byly v makovici nalezeny zápisky i předměty s datací minulých oprav, nejstarší z roku 1661. O pět let později vypukla válka. 21. října 1916 od pravého poledne po celou jednu hodinu naposledy vyzváněly věžní zvony za dosavadní válečné oběti i za příští mrtvé. Pak byly dva sejmuty a odvezeny k roztavení na zbraně.

K předposlední opravě věže došlo v roce 1992. Při opravách byla opět sejmuta makovice, doklady zdokumentovány a doplněny materiály novými. Pak byly 25. září zapečetěny a opět v makovici uloženy. Nejnovější rozsáhlé opravy tělesa věže, bez oprav střechy a makovice, proběhly v zimě a na jaře roku 2003. Vedle vkladu města Jirkova k opravě věže významně přispěly i finanční prostředky z programu Phare. Od června roku 2003 je Městská věž otevřena veřejnosti nejen jako vyhlídka, její interiér je zároveň výstavními prostory.

Městská věž je necelých 29 metrů vysoká, stěny věže jsou kamenné, směrem vzhůru se zužují, v prostoru ochozu jsou pak zděné a vyztužené pilíři. Od vstupních dveří vede do prvního podlaží dřevěné točité schodiště. Věž má šest podlaží, v pátém je zvonice. Prostor pod prvním podlažím je zvenčí nepřístupný, je propojen s kostelem sv. Jiljí a využívá jej děkanát.

Věž je po výšce členěna kamennými římsami. Část otvorů má ve fasádě kamenná ostění. Na severní stěně věže je umístěna plastika městského znaku Jirkova.

K samotné keši:

Pro odlovení pokladu je nutné absolvovat prohlídku věže.

• úterý - pátek 10:00 - 16:30 hod.
• sobota - neděle 10:00 - 17:00 hod.

• pondělí - pátek 08:00 - 12:00 ; 12:30 - 16:00 hod.

Hned před samotným vstupem do věže se na souřadnicích N 50° 29.933 E 013° 26.871 nachází infocentrum, kde si za symbolický poplatek (20,-/10,-) zakoupíte vstupenku

Nyní Vám můžu prozradit, že samotný poklad střeží paní která Vás vpustila do věže. Ale aby poklad nebyl jentak zadarmo, musíte ji správně odpovědět na otázku, na kterou budete znát odpověď během výstupu a určitě Vás na ni i průvodkyně upozorní. Moje otázka tedy zní:

• Určitě jste nemohli přehlédnout vystavené originální lyže Jiřího Rašky, ve kterém patře to bylo?

S odpovědí vyčkejte do konce prohlídky. Poté běžte do infocetra, kde jste si kupovali lístky, tam se představte jako kačeři, kteří si jdou pro poklad, sdělte svojí odpověď a poklad je Váš!

... Jak jednoduché že? Snad se věž, výšlap i samotný poklad líbil a nebylo to pro Vás zbytečně vyhozených 20,-

Zdroj http://www.jirkov.cz