Ondřej Sekora byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiogrfickou figurku Ferdy Mravence, stejně známý je i Brouk Pytlík. Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.
Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.
Ferda Mravenec je komiksová, literární i filmová postava sympatického mravence, který vystupuje v komiksech a knihách Ondřeje Sekory a audiovizuálních dílech z nich odvozených. Ferda je vždy optimisticky naladěný chlapík s červeným puntíkovaným šátkem kolem krku. Je nebojácný, chytrý a vynalézavý, vždy si ví rady. Na rozdíl od svého kolegy brouka Pytlíka je ovšem praktik. Brouk Pytlík sice všude byl a všechno zná, převážně však jen teoreticky.
Ferdova postava se poprvé objevila 1. ledna 1933 na stránkách Lidových novin, kdy začaly vycházet kreslené Příhody Ferdy Mravence. Později následovaly další díly: Ferda Mravenec a syn, Ferda Mravenec v cizích službách a za mnichovské krize také Ferda bude vojákem, Ferda kope zákopy či Ferda klame nepřítele.
Původní komiks byl koncipován pro dospělé a měl znázorňovat Ferdu jako osudem otloukaného proletáře. Poté, co se Ondřej Sekora na popud nakladatele Hokra rozhodl pro knižní vydání, komiksy přepracoval a poněkud „uhladil“, aby se přiblížily dětskému čtenáři. I tak v knihách nechybí celkem drastické pasáže vyplývající nejčastěji z potravních vztahů mezi hmyzem.
Poslední kreslený seriál se v Lidových novinách objevil v roce 1941. Pak musel Ondřej Sekora z politických důvodů redakci Lidových novin opustit. V roce 1942 natočila Hermína Týrlová první loutkový film s Ferdou Mravencem.
Příběhům Ferdy Mravence se jeho autor věnoval i po druhé světové válce. V letech 1945 až 1951 byly vydány Kousky mládence Ferdy Mravence na zadní straně časopisu Mateřídouška. Ze Sekory se stal nadšený komunista a tak mravenec v 50. letech chodí na brigády, plní pětileté plány a bojuje proti škůdcům.
I do osudů hmyzu se promítaly lidské dějiny. Zatímco v prvním díle upomínají na 1. republiku jen uniformy škvorů policistů, v díle Ferda Mravenec v cizích službách zažijeme po incidentu s plošticí plynový poplach a rozdávání masek; helmy nepřátelských červených mravenců zobrazených na zadní předsádce odpovídají tehdejším helmám německé armády.
V díle Ferda cvičí mraveniště vedle komické dvojsmyslné zmínky o atomové pumě (s. 96) nalezneme scénu, kdy rozzuřený dav s pokřikem „Rozbijte mu tu boudu, beztoho je to šmelinář!“ zaútočí na šnečka podloudně prodávajícího falešné lístky (s. 98). Sekora píše, „prý mu [domek] až do prvního poschodí rozbili a všechny lístky mu sebrali bez placení“, ale ilustrace v závěru kapitoly evokuje spíše hlemýždě rozdrceného těžkou botou.
V posledním díle ságy pak najdeme mimo jiné: pracovní soutěžení, výhody stavební mechanizace, varování před neopatrnými řečmi („nepřítel naslouchá“), navenek roztomilé broučí záškodníky, kteří požírají mravenčí vajíčka. Příznačná je také totální mobilizace hmyzí říše – snad nikdo nezůstal v boji neutrální. Hlemýžď v tomto díle přechází na Ferdovu stranu. Za zmínku stojí i to, že zlí mravenci mají královnu, kdežto ti dobří maminku.
Knižní vydání
Ferda Mravenec (1936), přepracováno 1958
Ferda Mravenec v cizích službách (1937), přepracováno 1962
Ferda v mraveništi (1938)
Ferda cvičí mraveniště (1947)
Mravenci se nedají (1954)
První tři knihy o Ferdovi vycházely od roku 1962 společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence. Vedle této pětidílné „ságy“ nalezneme kratší příběhy o Ferdovi také v knihách:
Ferdův slabikář (1939)
Kousky mládence Ferdy Mravence (1950)
Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951)
O psu vzduchoplavci (1961)
Vesele s Ondřejem Sekorou (1999)
zdroj:
http://www.spisovatele.cz/ondrej-sekora#cv
http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ferda_Mravenec
Nyní k samotné keši. Na výchozích souřadnicích keš nenajdete. Můžete se zde ale podívat na krásnou mravenčí práci. Abyste dostali souřadnice finální keše, musíte odpovědět pár otázek následujícího jednoduchého, skoro bych řekl až dětského kvízu.
A) Jak se Ferda Mravenec poprvé objeví v knize?
- Hoch ho najde v mraveništi, jak nese jehličku - 11
- Ferda sjede mraveniště na sáňkách z jehličí - 13
- Hoch najde Ferdu ztraceného a vrátí ho do mraveniště - 15
B) Co udělal hoch, když poprvé uviděl Ferdu Mravence?
- Dal mu kostku cukru - 26
- Vrátil ztraceného Ferdu do mraveniště - 27
- Strčil do krabičky od sirek a odnesl - 30
C) Jak Ferda potrestal hlemýždě?
- Zapřáhl ho do kočáru - 101
- Poštval na něj vosy - 102
- Nepotrestal ho vůbec - 103
D) Co by Beruška ráda?
- Kočár s hlemýžděm jako měl Ferda - 97
- Kočár s lučním koníkem - 98
- Košík plný jahod - 99
E) Co Ferda opravil cvrčkovi?
- Televizi - 3
- Telegraf - 8
- Rádio - 13
F) Kde se brouk Pytlík vyklubal z vajíčka?
- V kině - 10
- V lese - 15
- Nevyklubal se, ale narodil - 20
G) Koho chytil brouk Pytlík do lasa?
- Vážku - 9
- Šídlo - 11
- Motýla - 14
H) Beruška žalovala na Ferdu, co si vymyslela?
- Že by ji utloukl - 284
- Že ji shodil do jezírka - 191
- Že ji nadával - 377
I) Jak dopadlo Ferda u soudu?
- Odsoudili ho k domácímu věžení - 98
- Odsoudili ho k 25 ranám - 343
- Rozhodli, že je Ferda nevinný - 211
J) Jak Ferda utekl z meze?
- Ve vzducholodi utkane pavoukem - 266
- Na svém lučním koníkovi - 812
- Neutekl - 111
Souřadnice zjistíte dosazením:
N49°(A+B),(C+D+E)
E13°(F+G),(H+I+J)
V keši není tužka.
Nezapomeňte si opsat číslo, které použijete pro zjištění souřadnic bonusové keše série Toulky po borech.
Keš není schovaná v mraveništi, proto se ji nepokoušejte v něm hledat!
Kvůli keši není nutné vstupovat do kolejiště, pokud i přesto neodoláte, buďte velice opatrní!
Související keše:
Sidliste Bory - vyhlidka
Borsky park
11 zastaveni v Borskem parku
Bory - Osveta
Bory - Odznacek