Kozlov je místní část města Bochova ležící přibližně v půli cesty mezi městy Bochovem a Toužimí.
Ves je poprvé připomínána v r. 1365, kdy zde již stál funkční kostel Nabebevzetí P. Marie a panské sídlo (tvrz). Držitelé tvrze bývali leníky hradu Bečova. Jako první se připomínají Němota a Přech, následuje řada drobných šlechticů. Na přelomu 15. a 16. století patří kozlovské zboží pánům z Plavna. Od r. 1567 se objevují Utenhoferové z Utenhoru, za nichž se Kozlov stává samostatným majetkem zapsaným v deskách zemských. Za jejich panství se původní sídlo mění v renesanční zámek. Po bělohorské bitvě se stává majitelem Jan Hegner. V letech 1687-1744 je panství v majetku Pikartů z Grüntalu.
Kostel a zámek na vedutě z roku 1727
Od 1744 přešlo na rod Trautenberků, 1769 je majitelem František Josef Kager ze Štampachu., který ho prodává r. 1792 Eliáši Hoyerovi. Zámek a panství dále střídá majitele, počátkem 20. století patří šluknovské spořitelně.
Východní průčelí zámku
Za první republiky zámek chátral a v r. 1939 byl jako stavba ohrožující okolí odstřelen. Jeho zbytky byly zplanýrovány v 50. letech minulého století. Vesnice dosáhla největšího rozsahu na přelomu 19. a 20. století, kdy zde bydlelo téměř 400 obyvatel v 98 domech. Těžkou ránu pro obec zasadil odsun německého obyvatelstva r. 1946. Původního významu od té doby Kozlov již nikdy nenabyl. Noví osídlenci nahradili původní obyvatelstvo pouze částečně. Postupně zanikaly jednotlivé funkce, které obec plnila. V roce 1973 ukončil činnost Místní národní výbor a Kozlov se stal součástí obce Bochov. Malotřídní škola ukončila svou činnost v r. 1978, následně zanikl i poštovní úřad.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Dominantou vsi je jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie, nejstarší dodnes dochovaná stavební památka na Bochovsku. Jedná se o původně gotickou stavbu připomínanou poprvé v roce 1365, později upravenou v době renesance. V roce 1704 nechali Pikartové z Grüntalu přistavět barokní věž a k severní části lodi křtící kapli.
Během druhé poloviny 18. století bylo pořízeno bohatě zdobené barokní vnitřní zařízení kostela.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války zdejší kostel přestal postupně sloužit církevním účelům a nedostávalo se mu údržby a postupně chátral. Dne 3. května 1958 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie zapsán na státní seznam kulturních památek. Poslední bohoslužba se podle místních pamětníků ve zdejším kostele konala někdy kolem poloviny sedmdesátých let 20. století. Nevyužívaný kostel byl následně odsvěcen a vyjmut z majetku církve.
Bohaté vnitřní zařízení, ke kterému patřil mimo jiné i obraz Ukřižování připisovaný Petru Brandlovi, bylo bohužel takřka celé rozkradeno.
Interier před rokem 1945
Smutný pohled na interier v 90.letech
V kostele zbývá mobiliář a velmi zajímavá patrová kruchta. V presbytáři jsou vysoko na severní zdi zachovány 2 renesanční náhrobníky s epitafy. Jde o náhrobníky Adama a Jindřicha z Uttenhoferů, za nichž se stal Kozlov svobodným statkem a byl zapsán do zemských desek. V roce 2004 založili místní patrioti občanské sdružení Kostel Kozlov které se neutěšený stav památky snaží řešit ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR a městem Bochov jakožto majitelem objektu. Nejviditelnějším počinem je oprava střechy která započala v roce 2008. V listopadu 2011 byla na věž umístěná opravená cibulová báň.