Skip to content

Zeleznicni sen II. - uspory,material a kradeze Multi-cache

This cache has been archived.

endoto: uvolníme místo pro jiné

More
Hidden : 5/3/2014
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Zveme Vás do oblasti, ve které se měl prohánět vlak a prohání se tu jen vítr.


Železniční sen je série kešek na počest jednoho započatého, ale neuskutečněného snu ...
Letos je  tomu přesně 140 let, kdy skončily práce na železniční trati z Opavy do Trenčína. Společnost, která ji tehdy stavěla, zkrachovala a projekt se už nepodařilo oživit. Trať z Opavy do Trenčína měla umožnit rychlou dopravu do Uher . Zůstaly po ní ale pouze staré plány a výrazné stopy v terénu,   které  tu zanechalo mnoho  dělníků. Zveme Vás do oblasti ve které se měl prohánět vlak a prohání se tu jen vítr.  
( informace a údaje jsme čerpali převážně z http://www.nedostavenatrat.estranky.cz/ - autor Mgr.Michal Petr )

Celý tento dopravní projekt (po propojení do Czenstochové) měl propojit Prusko s Uhrami a tím zaručit přepravu hornoslezského uhlí a opačným směrem přivážet kvalitní dobytek z Uher. Bylo tím i sledováno povznesení průmyslu v zemědělských oblastech země.

V Opavě bylo ve prospěch tohoto projektu založeno místními průmyslníky a bankéři konsorcium. Tomuto konsorciu udělilo Ministerstvo obchodu v listopadu 1869 koncesi i na přípravné technické práce. Po jejich ukončení bylo zažádáno znovu na ministerstvo o povolení ke stavbě trati. To však ve výběru udělilo koncesi Moravskoslezským ústředním drahám, které měly odlišný projekt stavby. Proti tomuto projektu ale měly velké výhrady města Fulnek a Nový Jičín.

Přesto se technicko-vojenská revize projektu trati sešla na přípravné stavbě za účasti politických vojenských železničních úřadů a zainteresovaných obcí. Jedním z návrhů bylo i schválení železničních stanic v našem okolí - Nový Jičín, Suchdol n. Odrou, Fulnek, Lukavec, Skřípov atd.. Nejspornější bylo určení a vedení trati od Skřípova (nejvyšší bod tratě) do Fulneku.

Představitelé Vítkova a Oder chtěli trať od Skřípova vést na Větřkovice, Moravské Vlkovice, Jerlochovice, k Odrám a do Suchdolu. Bílovečtí prosazovali svou - ze Skřípova na Starou Ves, Jílovec, Kostelec a do Fulneku. Všude byly ale nepříznivé spádové a výškové poměry. Nakonec Fulnečtí prosadili svou trasu - tedy původní.

Výsledkem revize a pak následných úprav na celé trati (jež se přizpůsobovala možnému průplavu Dunaj-Odra) byl výnos Ministerstva obchodu z 12. 8. 1872, jímž byla schválena celá stavba železniční trati. Na 14. 5. 1873 byla určena politická obchůzka celé trati, jež trvala do poloviny června. Bylo na ní probráno vše, včetně sporných otázek projektu. Celá trať z Opavy do Trenčína měla měřit 129 km a mělo po ní jezdit až 15 vlaků o délce 70 náprav v obou směrech. Celý rozpočet činil 20 milionů zlatých a stavba měla být hotova za 3 roky a 3 měsíce.

(zdroj: Fulnecký zpravodaj, č. 10, říjen 2003, autor článku Stanislav Šmeidler)


Zveme Vás do oblasti, ve které se měl prohánět vlak a prohání se tu jen vítr.




Zeleznicni sen I. - dynamit a ručni nástroje

Keš je věnována všem  děkníkům ,kteří se na stavbě podíleli.   Se stavbou se začalo už v červnu 1873 na několika místech. Ke stavbě se sjelo hodně dělníků, zvláště Slováků a Italů. Začaly se budovat mostky, propustky, záseky a náspy. Vše se tehdy provádělo jen lidskou silou za přispění střelného prachu. Jen znatelné pozůstatky trati v okolí ukazují, jak namáhavá práce to byla. Stavba trvala pouhých 8 měsíců a pracovalo na ní až 1 600 dělníků a 200 koní.  Kromě dynamitu měli přitom k dispozici jen ruční nástroje. Do náhlého ukončení prací v lednu 1874 stihli asi třetinu zemních prací na 29 km mezi Hradcem nad Moravicí a Fulnekem. Přemístili tolik zeminy, že by to zaplnilo přes 50 tisíc nákladních automobilů. Krach na vídeňské burze ale plány stavitelů zhatil.

Zajímavost:

V květnu 1873 přišli na stavbu trati italští stavitelé železnic – „barabové“. Jejich temperament zanechal v okolí Opavy dodnes své stopy – řada obyvatel obcí, kudy měla trať vést, má ve svém rodokmenu italské jméno. Svérázní Italové narušovali klid místních obyvatel např. „rybařením“ v Moravici – dynamitovými patronami určenými na trhání skal.





Zeleznicni sen II. - úspory , materiál  a  krádeže 

Keš je  podobenstvím k projektům dnešní doby.   Dodávky komponentů šly mnohdy na úkor kvality a vše se řídilo nejnižší cenou . Stavbu provázel výkup pozemků  a neustálé handrkování o rychlosti výkupu a plateb. Upřednostněna na   dodávku pražců byla  místní firma, přestože byl tehdy největším producentem tohoto artiklu opavský podnikatel Karl Weisshuhn. Docházelo ke krádežím dřeva a materiálu určeného na stavbu .
Zajímavost:

Stavební práce na železničním svršku a spodku, tedy vybudování tělesa dráhy a položení kolejí, jakož i stavba budov, byly na základě jejich vlastní iniciativy svěřeny místní firmě W. Knaur & E. Gross z Nového Jičína, která podala nejlevnější nabídku. Stejná společnost měla zařídit i dodej pražců, přestože největším producentem tohoto artiklu v okolí byl známý opavský podnikatel Karl Weisshuhn. Smlouva s firmou Knaur & Gross byla uzavřena 8. května 1873. Co se týče dodávky kolejí, ocelové i železné kolejnice měly opět na svou vlastní nabídku vyrobit podle smlouvy z 11. dubna vítkovické železárny (Witkowitzer Gewerke), kdežto spojovací elementy a upevňovadla naopak těšínské fabriky (Teschner u. Zöptauer Gewerke) na základě smlouvy ze stejného data. Vozový park byl záležitostí rovněž několika továren. Lokomotivy měla vyrábět Floridsdorfer Fabrik, což bylo potvrzeno 27. března, osobní vagóny firma Weizer & Co. z Grazu a nákladní vagóny zase Maschinenfabrik Kirchheim a./d. Teck.
( citováno z  z http://www.nedostavenatrat.estranky.cz/ - autor Mgr.Michal Petr )



Zeleznicni sen III. - vzkaz z minulosti  

Ajznbonští tovaryši, trhani nebo barabové se podíleli na stavbě této trati. Byli to většinou Italové kteří měli zkušenosti se stavbou železnic a ražením tunelů. Za den práce dostal pomocný dělník částku, za kterou si mohl koupit bochník chleba a polévku.   Kvalifikovaní lamači skal pracující i s výbušninami dostávali dvojnásobek .  Pro ubytování sloužily improvizované chatrče z prken nebo větví a drnů trávy  nebo se přespávalo přímo pod širým nebem.
Při našem průzkumu jsme objevili v jednom z objektů, který je  na úvodních souřadnicích, vzkaz z minulosti vyrytý do skály . Tento vzkaz nás zavedl na místo, kde barabové těžili kámen a přespávali - sem jsme umístili i naši keš.
N 49° 46.X      E 017° 54.Y
X V terénu zjisti co je na vzkazu z minulosti nad obrázkem a dostaneš X
Pokud je to květina  tak  X = 045,pokud je to zvíře tak X = 397, pokud  je to křížek tak X = 122
Y musíš zjistit doma z obrázku


Zeleznicni sen IV. - bonus  

Bonusovou keš najdete tak, že posbíráte čísla z jednotlivých keší  a dosadíte je do vzorce :
N 49.46. ABC
E 17.54.  DEF
Dostaneš se na místo, odkud je to ke keši už jen kousek . Postupuj následovně:
Otoč se zády do údolí a jdi korytem vyschlého potoka , počítej si kroky,  až jich uděláš 25 ( někdo i 50 ), podívej se směrem vzhůru. Pomocí malého stromu vylez na větší a ve 4m   je schránka .

lípa

Additional Hints (Decrypt)

fg : 1 z bq prfgl fzrerz qbyh i xberarpu fgebzh cbq xnzrarz svany: 2 z bq prfgl fzrerz qbyh i xberarpu fgebzh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)