Po stopách textilu v Krnově
Na tuto myšlenku mě vlastně přivedl uban001, když byla zveřejněna jeho keš Krnovské podniky -
výroba textilií. Již před touto publikací jsem pracoval na wherigo keši se stejným tématem, jako má
toto keš, avšak nedotáhl jsem to do konce. Urwigo, i když je to prý jeden z těch jednodušších wherigo
builderů jsem nechápal a nevyznal jsem se v něm.
Tím se dostáváme k tomu, že nakonec vidíte před sebou multinu.
Tolik pro začátek a teď troška historie…
HISTORIE:
Soukenický cech je v Krnově zmiňován od 16. století. Ve druhé polovině 19.století byl Krnov
významným soukenickým centrem. Produkce za rok 1841 dosáhla 18 000 kusů vlněného zboží, roku
1852 25 000 kusů. První továrnou s vodním pohonem byla přádelna Aloise Larische, vybudovaná
v letech 1841-44. Parní stroje byly v soukenických továrnách ve městě uváděny do provozu v
rozmezí let 1852-62 (uvádí se také, že první byl instalován až roku 1862 v soukenické továrně Aloise
Larische). Nově budované soukenické továrny vznikaly po obvodu městského centra při dnešních
ulicích Říční okruh (A. Larisch), Soukenická (F. Kurz, barvírna soukenického cechu, F. Laske),
Hlubčická (Kolowrat, F. Wlačil), Textilní (F. Gabler, J. Chlupaczek a syn) a podél řeky Opavy (J.
Alscher a synové, O. Fiedler, H. Steuer, F. Schmidt a syn, J. Kudlich a synové, Bratři Kulkové) a
Opavice (J. Laske), částečně pak také v jižní části města podél dnešní ulice Čs. armády a zaniklého
vodního náhonu (F. Czerny, Ehlotzky a Steiner, W. a J. Bellak, F. Hoffmann). Na přelomu 19. a
20. století se v Krnově uvádí asi 25 továren na sukno (některé i s přádelnami) a několik velkých
samostatných přádelen.
Tolik k historii ze stránek Krnovsko-Hlubčického virtuálního muzea...
tkalcovský stav
postřihačské nůžky na sukno
jedna z učebních pomůcek na krnovské tkalcovské škole
vzorkovna jedné z krnovských textilek
1)Barevna a továrna soukenické společnosti
Barvířská
Čtyřpodlažní tovární budova byla mezi Barvířskou uličkou a ulicí Soukenickou postavena na přelomu
80. a 90. let 19. století.Původně stála na protější straně uličky na mlýnském náhonu soukenická
barevna a valcha. Stavba továrny představovala rozšíření o nové provozy s parním pohonem.
Strojovna a kotelna přiléhaly k nové budově při jihozápadním nároží. Zděná tovární budova krytá
sedlovou střechou měla stropy neseny litinovými a dřevěnými sloupy. Vjezd do dvora protínal budovu v
polovině délky a jeho portál je stále patrný v uliční fasádě. Strohé fasády, členěné bosáží v přízemí a
patrovou římsou, neskrývají tovární funkci.
2) Továrna na sukna Franz Kurz/ Theodor Flemmich/ A. Larisch a synové
Sv. Ducha 7
Z jedné z největších Krnovských textilek zůstalo zachováno torzo - dvě z továrních budov a sklad.
Továrna na sukna byla na nárožní parcele vybudována od 70. Let 19. Století nejprve podél ulice
sv. Ducha, od roku 1884 také podél ulice Soukenické. Čtyřpodlažní budovy při ulici sv, Ducha a na
nároží,stejně jako zástavba ve dvoře, se nedochovaly. Snížená, v současnosti dvoupodlažní při ulici
Soukenické spojuje bývalou tkalcovnu z roku 1884 a úpravnu, postavenou nad mlýnským náhonem
roku 1915. Třípodlažní sklad se sdruženými okny v tříosém uličním průčelí byl na protější straně ulice,
v sousedství bývalého pivovaru, postaven roku 1894.
3) Rakousko-slezská továrna na čistící vlnu Otto Fiedler
Bruntálská 5
Kulturní památka
Tovární budova továrny na umělou vlnu byla v blízkosti železniční stanoce postavena
podle projektu Bruno Bauera z roku 1911 a představuje jednu ze tří jeho krnovských
realizací. Třípodlažní budova na čtvercovém půdorysu má železobetonový skelet doplněný
cihelnou vyzdívkou. Schodiště s nadstavbou vodojemu bylo vyneseno mimo hlavní hmotu
v nároží. Stavba je odlehčena vertikálně členěnými obdélnými průmyslovými okny. Nárožní
mělké rizality, orientované k trati a městu, jsou zdůrazněny v úrovni 2. Patra organicky
modelovanými atikami. Podobný motiv byl uplatněn na štítu kotelny z roku 1918.
4) Areál Karnoly
Čs. armády
Rozsáhlý areál Karnoly při ulici Čs. armády vznikl sloučením čtyř původně samostatných
soukenických továren: Franz Czerny, Ehlotzky a Steiner, W. a J. Bellak, Franz Hoffmann.
Dominantou rozsáhlého areálu se stala budova tkalcovny a úpravny firmy Bellak, postavená
kolem roku 1911.
5) Přádelna a továrna na stávkové zboží Johanna Kudlicha
Na Bělidle
Původní tovární budova byla spolu s kotelnou a strojovnou parního stroje postavena v polovině 80. Let 19. Století podle projektu architekta Franze Siedla z roku 1901 byla prodloužena pětipodlažní přístavbou na půdorysu L, která uzavřela pohledově tovární dvůr a definovala uliční průčelí. Bohatě řešené omítané secesní průčelí bylo sice při pozdějších rekonstrukcích zjednodušeno, zachovány však zůstaly hlavní členící vertikály, akcentované nároží s vázami a profilované střešní krakorce. Ve dvoře jsou dochovány drobnější provozní objekty, mimo jiné dvoupodlažní barevna z režného zdiva s vysokou sedlovou střechou a kruhovým oknem, projektovaná roku 1936.
6) Továrna na vlněné zboží Josef Alsher a synové
Na Ostrově
Původní tovární budova byla jako jedna z nejstarších krnovských továren vystavěna v polovině 19. Století. Čtyřpodlažní zděná stavba s dřevěnými nosnými konstrukcemi stropů byla postavena přímo na mlýnském náhonu. Pohon strojů zajišťovala vodní kola, od nich byla hnací síla přiváděna transmisními rozvody k jednotlivým strojům. Roku 1862 byla budova prodloužena a instalován parní stroj. Na počátku 70. Let 19. Století byla tovární budova rozšířena kolmým křídlem, které spojovalo výrobní a obytnou funkci. K městu se obracelo dnes již neexistujícím výpravným klasicizujícím průčelím s centrálním rizalitem s atikovým štítem a sochařskou výzdobou V současné době procházejí objekty rozsáhlou opravou.
7) Továrna na vlněné zboží Florian Schmidt a syn
Nám. Míru
Původní tovární budova z roku 1882 j třípodlažní podélná zděná stavba, ke které v polovině délky přiléhá strojovna parního stroje s kotelnou. Budova měla trámové stropy, které byly později nahrazeny železobetonovými. Postupný růst továrny probíhal západním směrem podél řeky v několika etapách od konce 80. Let 19. Století do roku 1912. Projekt Franze Seidla z roku 1902 definuje výpravné secesní průčelí a mělké zvýšené a bohatě členěné odkazují k jiné Seidlově krnovské realizaci – Kudlichově továrny v ulici Na Bělidle. Shodné členění spojuje všechny stavební etapy, s výjimkou nejstarší z roku 1882.
8) Továrna na vlněné zboží A. Larisch a synové/ Karnola/ Státní okresní archiv
Říční okruh
Národní kulturní památka
Původní tovární budova na půdorysu T se štítem s letopočtem výstavby v jižním průčelí byla oproti stavebním plánům během výstavby o jedno patro zvýšena. Dochovány jsou částečně původní nosné konstrukce – trámové stropy a dřevěné sloupy. Ve střední k severu směřované části byly v 50. Letech 20. Století vloženy stropy železobetonové. Starší přádelna (zv. Dezinatura podle dílny vzorkovny) byla roku 1919 zvýšena třípodlažní a má stropy neseny litinovými a dřevěnými sloupy. Šedové střechy hal z 80. Let 19. Století byly podle projektu z roku 1923 nahrazeny železobetonovými monolitickými. Plánované muzjní využití počítá se zpřístupněním dílny vzorkovny ve stavu posledního pracovního dne.
9) Továrna na vlněné zboží Johann Chlupaczek a syn / PEGA
Textilní
Západní část dnešní továrny PEGA tvoří postupně rostlý areál továrny na sukna. Byla založena v 70. Letech 19. Století Ernstem Seidlem. Roku 1889 ji získal Johann Chlupaczek. Uliční průčelí, tvořené strohými fasádami čtyř a pětipodlažních etážovek, vzniklo postupnými přestavbami dvou a třípodlažních budov, které patří k nejstarším v areálu. Vyšší střední část byla zvýšena o dvě podlaží roku 1931. Západní křídlo bylo zvyšováno roku 1911, východní zvýšeno a prodlouženo až ke Gablerově přádelně v letech 1921-1922. Jižním směrem doplňují areál typologicky různorodé tovární budovy: přízemní halové stavby i vícepodlažní budovy (např. bývalá pětipodlažní přádelna).
10) Továrna na stuhy a prýmky Franz Gabler / PEGA
Textilní
Kulturní památka
Východní část dnešního areálu akciové společnosti PEGA tvoří továrna F. Gablera. Ten koupil roku 1901 menší soukenický podnik, založený roku 1890 W Körberem, a vybudoval továrnu na stuhy a prýmky. Ze starší zástavby je zachovaná mj. stará tkalcovna při ulici Textilní. Rozvoj továrny byl spojen se stavbou etážové prýmkárny a krátce nato s novostavbou šestipodlažní tkalcovny prýmků v uličním průčelí. Budova ze železobetonového skeletu s maximálním prosklením stěn a elipsovitým zaklenutím oken v nejvyšším podlaží je jednou ze tří Bauerových variací daného typu v Krnově a lokální dominantou. Směrem do dvora je budova rozšířena o nárožní schodišťový rizalit a únikové kovové schodiště s konzolami nesenými železobetonovými podestami.
11) Továrna na sukna Josef Laske / Kofola a. s.
Za drahou
Čtyřpodlažní budova se zděným pláštěm a železobetonovou konstrukcí. Z podélné hmoty vystupuje v polovině délky rizalit schodiště, k nároží přiléhala strojovna parního stroje s navazující kotelnou a komínem. Výtvarně pojatá fasáda v intecích moderny pracuje s vertikálami lizén protažených do nízkých sloupků nad korunní římsou, které dělí fasádu do 2x4 polí, a elegantním řešením oken schodišťového prostoru využívajícím násobení kruhového motivu a završeným zaoblením nízké střechy. Budova byla na východní straně prodloužena ve shodném tvarosloví o 10 okenních os (5 polí). Kompozice průčelí schodišťového rizalitu byla narušena zvýšením přízemní přístavby až po 3. nadzemní podlaží.
12) Bratři Kulkové / Krnovská továrna na sukna a. s. / Spojené slévarny – Vítkovice Machinery Group
9. Května
Komplex budov na půdorysu písmene U. Čtyři centrální haly se šedovými střechami patřily přádelně, snovárně a tkalcovně. K nim přiléhala strojovna parního stroje a kotelna. Dvě postranní předstupující křídla tvoří bývalá dvoupodlažní valcha a úpravna na jedné straně a přízemní barevna na straně druhé. Litinové sloupy v budově bývalé valchy dodaly Vítkovické železárny, sloupy nesoucí krovy šedových hal jsou nýtované ocelové. Neomítané fasády v režném zdivu využívají řady typických dobových znaků průmyslových staveb, odvozených z renesanční a klasicistní architektury – patrové a korunní římsy se zubořezy, lizény, okna se segmentovým a půlkruhovým zaklenutím nebo termální okna.
ZDROJE:
Průvodce architekturou Krnova (Národní památkový ústav Ostrava 2013)
Krnovsko - Hlubčické virtuální muzeum
ÚPRAVY KEŠE
- 4. 5. 2014 úprava některých zastavení a výpočtu pro STAGE.