Krápník

Krápník je obecné označení pro podlouhlý výrůstek, vznikající na stropech i podlahách podzemních prostor. Zpravidla může mít různorodé tvary (rampouchovitý, sloupkovitý, hvězdicovitý, a jiné). Nejčastěji se vyskytuje v krasových jeskyních, kde je tvořen kalcitem, tzv. sintrem. Vzniká zpětnou kondenzací rozpuštěného vápence. V jiných horninách je odlišného složení (existují i lávové krápníky). Odborná veřejnost rozlišuje celou řadu krápníků podle místa jejich vzniku. Hovoříme o brčkách, stalaktitech, stalagmitech, závojích, stalagnátech, jeskynních růžicích, excentrických krápnících. Krápník roste velmi pomalu, obecně pro představu cca 1 mm3 krápníku roste okolo 15 roků.    Krápníky většinou vznikají usazováním rozpuštěné látky z nasyceného vodního roztoku při změnách okolní teploty a tlaku. Vlivem změny teplotně-tlakých podmínek dochází (převážně u vápencových krasů) k úniku rozpuštěného CO2, což má za následek srážení rozpuštěné látky ve vodním roztoku. Postupným srážením začíná vznikat na stropě jeskyně útvar, který se vlivem gravitace začíná prodlužovat směrem dolů. Tento prvotní dlouhý a úzký krápník se nazývá brčko. Následné další srážení má za následek vznik útvaru, který se prodlužuje a zesiluje, čímž postupně vzniká stalaktit. Jelikož odkapávající voda ze stalaktitu je stále obohacena o rozpuštěné látky, dochází k tomu, že část rozpuštěných látek se sráží při styku s podlahou jeskyně. Od spodku jeskyně tak začíná směrem vzhůru vyrůstat stalagmit. Při delším časovém působení dochází ke spojení těchto dvou krápníků. Vzniklému útvaru se říká stalagnát.   Velkým nebezpečím pro krápníkovou výzdobu jeskyň se stala rozmáhající se turistika. Davy návštěvníků, které chtějí navštívit podzemní krásy mají na svědomí jeho poškozování. Zpřístupněním jeskynních komplexů má za následek změny teplotně-tlakých podmínek, změnu vlhkosti a tím pádem narušení srážení respektive růstu krápníků. Druhým nebezpečím jsou ruce návštěvníků, kteří krápníky osahávají, či části ulamují. Z důvodů ochrany je velká část jeskyní objevena, prozkoumána a opětovně zakonzervována, aby se tak zachovaly podmínky, které v ní panují. Znepřístupněním jeskyně dochází k ochraně její krápníkové výzdoby pro další generace.



V okolí původní keše se také nacházely "krápníky", ale kvůli mudlům byla přesunuta. Pokud ovšem půjdete pod ,,rampu" mostu vedle blízké veliké budovy, jistě je najdete, stejně jako původní umístění keše. Omluvte případné nepřesnosti v zaměření, nemám zrovna dobrou GPS, zaměřováno mobilem a tak se řiďte spíš intuicí. V KEŠI NENÍ TUŽKA.
A teď k samotnému odlovu. Je lehký a snadno dostupný i s kočárkem či na kole. Blízko keše se nachází veliké parkoviště, takže zaparkovat geovozidlo poblíž také není těžké. Vzhledem k umístění ve městě volím velikost mikro a prosím o co nejmíň nápadný odlov. Doporučuji lovit spíš brzy ráno či navečer, večer nebo v noci. Do keše se nevejdou hračky pro děti, CWG ani trackovatelné předměty (možná jeden menší by se vešel).
Než vyrazíte (a taky, abyste věděli kam vyrazit), potrapte trochu své mozkové závity.

N

1 2 3 4 x 6 7 8 9
0 0 x 0 0
°
x 1 2 3 5 8 13 21
x 6 9 12 15 18
.

1 8 x  .  3 6 x . 2 7 x  .  4 5 x
10 8 6 4 x 0
5 3 x . 2 6 x . 4 4 x
 

E
0 x 0 0
9 8 7 6 5 4 3 2 x
x 3 5 7 11 13 17
°
1 3 5 7 9  9 7 x 3 1
x 3 5 7 9
.
1 5 x  . 2 4 x  .   3 3 x 
1 2 2 .  2 2 4  . 2 3 6 . 2 4 x
9 2 x . 8 1 x . 10 3 x . 12 5 x

Vyluštěno? A správně? Raději si to ověřte. Pokud vše vychází, jak má, pak už nezbývá, než popřát příjemný odlov!
 

PS: za rady a připomínky ke keši budu ráda, jedná se o mou první kešku.