-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Česky Lýkožrout smrkový-společně s ostatními lýkožrouty obecně zvaný kůrovec. Tato jednoduchá mysterka vám možná osvětlí něco, co jste ještě nevěděli. Pro výpočet souřadnic nemusíte hledat nikde jinde, než v listingu.
Keška se nacházi v místech, kde ještě na přelomu tisíciletí rostly převážně smrkové porosty s různým věkovým zastoupením-les, kde se dalo zabloudit. Díky kůrovci se tady dnes neztratíte. Porosty jsou ale po likvidaci kalamity postupně obnovovány, převážně listnáči. Začátek 90.let minulého století byl charakteristický teplým a suchým počasím, což je pro vývoj kůrovců ideální. K tomu se přidaly nevyjasněné majetkové poměry lesů, jež přecházely ze správy státních lesů na soukromé vlastníky, kteří byli v r.1992, kdy se s předáváním začínalo, mnohdy překvapeni, že mají les, někdy nebylo jednoduché vůbec vlastníka dohledat, takže napadené stromy nikdo neasanoval a brouk se vesele množil. Neznaje zábrany napadal veškeré smrky kolem, nerespektujíc hranice majetku. Nutno zdůraznit, že pokud je pod kůrou zatím zdravých smrků pouze jen malé množství mízy v důsledku sucha a tepla, je takový každý strom pro kůrovce „jedlý!“ Navíc za větru se tento brouček při tzv. pasivním letu může přemístit až o 60 km dále a založit nové ohnisko žíru. Kůrovců existuje v čeledi nosatcovitých mnoho druhů a každá dřevina, včetně listnatých, má ty své druhy. My se budeme pro zjednodušení bavit o lýkožroutu smrkovém. Ten je 4-5,5 mm dlouhý, hnědočerný se 4 hrbolky na každé straně krovek. Doba rojení vychází z mnoha okolností a přesně se předpovědět nedá. Zajímavá je teorie, že se začne rojit, pokud součet dnů, kdy průměrná teplota přesáhne 14 stupňů dosáhne počtu 30, ale to všechno jsou jen teorie. Sledujeme, že od počátku 80.let je rojení stále časněji, ať si profesor republiky tvrdí, co chce. Zde je to začátkem května, ale jednotlivě broučci létají už dříve. Sameček tedy vyhlédne vhodný strom se zaschlou kůrou a začne vykusovat snubní komůrku, kde ho brzy navštíví samičky v počtu 2-3. No nemá se dobře?! Samičky pak oběma vertikálními směry vykusují matečné chodby a postupně kladou vajíčka …20-100, nejčastěji 60 ks. Vyvíjející se larvičky pak kolmo na matečnou chodbu vykusují larvové chodby, které ve svém důsledku přeruší transpirační proud živin v lýku a způsobí úhyn smrku. Dorostou asi do 4 mm a pak se larva zakuklí přímo na konci larvové chodby. Celý vývoj trvá asi 10 týdnů (12 dnů vajíčko, 24 dnů larva, 12 dnů kukla, 22 dnů dospění do pohlavní zralosti a schopnosti založit nové pokolení). Opět platí, že za horkého počasí je vývoj všech stádií rychlejší. Navíc samičky z prvního rojení po dokončení kladení vajíček (po 2-3 týdnech) znovu zakládají nové sesterské pokolení. V létě tedy není problém najít kůrovce v jakémkoliv stadiu vývoje. Pokud se populace brouků nachází v tzv. základním stavu (nehrozí přemnožení) a smrky nejsou oslabené zasycháním lýka vlivem suchého a teplého počasí, pak tedy mají dostatek mízy, aby jí zalily ojedinělé nálety samečků. Pokud v lese jednotlivé smrky utrpěly dříve odřeniny kůry např. těžbou okolních stromů, které iniciovaly produkci pryskyřice, mají větší předpoklady se náletu ubránit. Ve zdejších nadmořských výškách, kde pro smrk nejsou nejlepší podmínky, nastává v létě zvláštní stav, kdy jehličí je zelené a přesto z kmenů opadává kůra v celých plátech. Jehličí ještě nestačilo ani zrezivět a opadnout. Je to důsledek masívního náletu, kdy hustota a množství larvových i matečných chodeb a rychlý vývoj za vysokých teplot téměř okamžitě odkornily strom ještě zaživa. V horkém létě, když neprší, se dají vytypovat takto napadené hezky zelené stromy jedině ohledáváním spodků stromů, zda nejsou patrné stopy drtin, vyhazovaných z hlodaných chodeb. Pokud déšť tento jediný indikátor smyje, je veškerá snaha marná. Pokud se objeví drť na patě stromů, je priorita takový strom pokácet a asanovat co nejrychleji, dokud kůrovci nedokončí vývoj. Preventivní ochrana spočívá hlavně včasným odstraňováním pro kůrovce atraktivního dřeva (vývraty, zlomy, těžební zbytky) To znamená do 31.3.vyklidit z lesa nebo asanovat. Dále říká litera zákona: V porostech starších 60 let se zastoupením smrku min.20% klást klasické stromové lapáky v počtu 1 ks na 5 ha lesa během února a března. Lapák je pokácený strom, podložený, aby se zvětšila jeho účinná plocha a přikrytý větvemi. Revírník ho eviduje pod pořadovým číslem, číslem porostu, datem položení a dalších kontrol. Ty se musí opakovat minimálně co 10 dnů od prvního náletu kůrovců. Zjišťuje se počet závrtů na 1 dm2 a to tak, že se na ploše kmene vyznačí místo 20x100 cm a spočítají se závrty. Podle počtu závrtů se potom rozlišují stupně náletu: slabý- do0,5 závrtu na 1dm2, střední-0,5-1 závrt na 1 dm2, silný-více než 1 závrt na 1 dm2. Pokud je zjištěn stření nebo silný nálet, nutno položit lapáky II.série pro zachycení dalšího rojení a sesterského pokolení. Po ukončení 1.rojení je nutné lapáky ihned asanovat. Opusťme teorii a předpisy a podívejme se realitě do očí. Pokud opravdu dojde k přemnožení a přetrvává sucho a teplo, kůrovci ignorují veškeré lapáky, protože lýko všech ostatních smrků, zatím stojících je pro ně atraktivnější, než to z lapáků. Není v lidských silách pak tuto invazi zvládnout a brouk je vždy o krok (ale spíše o kilometr) před člověkem. Zvláště v době, kdy se v lese dodnes pracuje za téměř minimální mzdy. Špičkový operátor vyvážecí soupravy nebo dřevorubec pracují za průměrnou hrubou mzdu 90,-Kč na hodinu. V pěstebních pracích je to asi 75,-Kč. A to za předpokladu 100% plnění normy v úkolové mzdě za horka, zimy, deště. Pokud dojdete na místo umístění keše a rozhlédnete se kolem, uvidíte rozlehlé pláně, kde probíhá postupná obnova lesa, vykáceného v důsledku kůrovcové kalamity. Takhle dopadla většina lokalit v regionu, kde převládal smrk. Naleznete zde také umělohmotný lapač, který nahrazuje klasický stromový lapák v plné míře. Lapače se začaly používat začátkem 80. let min.století vynálezem umělých feromonových návnad. Lapače prošly tvarovým vývojem, až tento Teyson se osvědčil jako nejúčinnější.. Ve schránce, kde je i keška můžete takovou už použitou návnadu uvidět. Lapače se umísťují před předpokládaným rojením 10-25 m od nejbližšího zdravého smrku. Feromonová návnada uvolňuje účinnou látku 6-8 týdnů (podle teploty ovzduší). Poté se musí vyměnit. Revírník kontroluje v intervalu 10 dnů množství odchycených brouků v dolní výsuvné části. Počet odchycených brouků se má kontrolovat odměrkou, kde 1ml (1cm3) odpovídá 35 kusům lýkožrouta smrkového nebo 550 kusům lýkožrouta lesklého (Ips chalcographus), který se vyskytuje společně s typografem na slabším dříví- větvích a vrcholcích. Feromonová návnada s označením PCIT Ecolure láká současně oba tyto druhy, takže měření v praxi spočívá v tom, že revírník vysypává ze zásobníků kůrovce do igelitové tašky, kterou pak buď musí spálit v kamnech, i když se v létě netopí, nebo utopit v záchodě. Jenže oni plavou! Zkoušeli jsme zapálit igelitový pytlík od chleba plný kůrovců politý benzínem. Vatra vzplála, pak uhasla. Zbyla zuhelnatělá koule. Pod krustou však kůrovci stále žili! Chemicky se kůrovci asanují ve zdejších oblastech přípravkem Vaztak ručními postřikovači. Vaztak působí jako kontaktní a požerový jed. Znamená to, že postřik musí být aplikován v době nejlépe těsně před prokousáváním se čerstvě vylíhlých brouků z pod kůry ven. Vaztak nepůsobí penetračně, což by umožňovalo hubení larev pod kůrou. Do roztoku Vaztaku s vodou se přidává červené barvivo Scolycid, aby bylo zřejmé, která místa jsou asanována, jelikož samotný Vaztak je bezbarvý . Tak pokud jste se prokousali kůrou listingu až sem, bude jednoduché zodpovědět pár otázek: Vývoj kůrovců podporuje: Vlhko a teplo A=5 Chladno a sucho A=3 Sucho a teplo A=4 Snubní komůrku buduje: Sameček B=4 Samička B=5 Matečné chodby směřují: Od západu k východu C=7 Od severu k jihu C=5 Nahoru a dolu C=6 Celý vývoj trvá 24 dnů D=9 36 dnů D=1 70 dnů D=0 Smrk,který má zelené jehličí, ale na patě drť: Je životaschopný E=4 Je ještě naděje stromu na přežití E=6 Musí se co nejrychleji pokácet a asanovat E=5 Stromové lapáky se kladou v porostech starších 20 let s 60% zastoupení smrku F=5 starších 60 let s 20% zastoupení smrku F=1 starších 20 let s 20% zastoupení smrku F=9 II.série lapáků se klade při silném náletu G=4 středním náletu G=6 středním a silném náletu G=2 Kontrola lapačů se provádí minimálně co 8 dní H=8 co 9 dní H=7 co 10 dní H=6 1ml (1cm3) odpovídá počtu 550 ks lýkožrouta smrkového I=5 35 ks Lýkožrouta smrkového I=0 35 ks lýkožrouta lesklého I=6 Vaztak působí jako jed penetrační J=5 dotykový J=8 požerový a dotykový J=9 Vzorec pro výpočet finálky: N 49. AB.CDE E 018.FG.HIJ
Additional Hints
(Decrypt)
I cnermh cbq preirabh