Bylo nebylo jedno planetkove kralovstvi. Ani velke, ani male, zkratka akorat.
A do tohoto kralovstvi se rozhodla vydat princezna Doris. Nechtelo se ji, ale bylo to nejlepsi reseni, jelikoz ji porad nebavily hadky a spory se setrou Virginii.
A tak se vydala do lesu a kopcu. Zdali to vypadalo na nepristupne hvozdy, zblizka byly nastesti lesy protkany spoustou knizecich cest, ktere byly velice dobre udrzovany. Na tom mel nejvetsi zasluhu knize Dike a jeho dvorni knizeci inzenyr Metis, ktery se staral jak o udrzbu tak i o projektovaci novych knizecich cest. Dalo by se rici, ze je pohadky konec, ale nikoliv, jsme jen v polovine.
Na knizecim hrade zila krome knizete i jeho zena, knezna Ceres. Meli spolu celkem tri deti. Nejstarsi byla princezna Vesta, kterazto mela umelecke nadani a krasne malovala i zpivala.
Jeji mladsi sestra Fortuna podedila po matce nadani k jazykum, a jiz v mladi hovorila plynne cesky, latinsky, recky, nemecky, francouzsky a anglicky. S noblesou se tak starala o veskere zahranicni navstevy na hrade.
Poslednim potomkem byl jediny syn, Juno - ponekud rozmazleny mladicek, ale to platilo jen do prichodu jeho vychovatelky Kalliope, kterazto mladicka naucila vzornemu chovani. Mohl se tak i zucastnovat jednani se zahranicni i hosty, jelikoz i on byl dobre jazykove vybaven.
A vsichni tak zili na svem hrade, obklopenem hvozdy a kopci, velice spokojene a v souladu s okolim. A zazvonil zvonec a pohadky je konec. Pokud budete mit stesti, muzete nekoho z knizeci rodiny na poutich lesy a kopci potkat.
A jelikož knížecí geodet šlápl při přesném zaměřování na bludný kořínek, nenajdete poklad přesně na změřených souřadnicích ale od nich musíte přibližně 15 metrů do kopce.