Pokud byste ve Vlkoši u Kyjova zeptali místních obyvatel jak se nejlépe dostanete do zdejších vinných sklepů možná by na vás chvíli koukali než by jim došlo, že máte nejspíš na mysli jak se dostanete do "búd". Zdejší lokalitě vinných sklepů a vinohradů se totiž odjakživa říká "Búdy" a nebo také "Grejty", či "Achtele". O Achtelích si můžete více přečíst v naší samostatné keši GC4VG45, my se nadále budeme věnovat zdejším krásným vinným sklípkům, neboli "búdečkám".
První zmínky o vinařství ve Vlkoši, která vždy patřila k jedné z nejzámožnějších a také nejpokrokovějších vesnic na Kyjovsku jsou doloženy ve 12. století. O pět století později jsou zmiňovány vinohrady na Podlúckách, Grejtech a Dlouhé hoře, dnes se řádky révy táhnou k obzoru i v tratích Zmoliska, Padělky, Achtele, Horolise. Ozvěnou starých časů zní názvy původně pěstovaných odrůd vinné révy jako Hyblink, Frašták, Rivola, Růžák nebo Kozí cecek. Tato dávná vína dnes nahradily Tramín, Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené, z modrých odrůd především Rulandské modré, kterému se tady říká burgunda, Portugal a André.
Sklepní kolonie
K jedné z nejpůvabnějších sklepních kolonií na Slovácku, která je typickou ukázkou zástavby sklepů jako samostatné osady. Oázu klidu a svět sám pro sebe tvoří pod viniční horou Achtele lokalita asi 170 sklepů, věk nejstarších sklepů se počítá od 18. století. Mnohé z nich jsou cennou ukázkou lidové sklepní architektury. Typově jde většinou o přízemní lisovny se sklepy, s typickým dřevěným štítem s bedněním přesahujícím líc zdiva. Průčelí je omítnuto a zalíčeno bíle s modrou obrovnávkou. Všechny lisovny jsou obráceny vchodem k cestě a vlastní sklep prudce klesá pod kopec.
Mladší sklepy mají klenbu z pálených cihel, u starších byla podzemní prostora klenutá z kamene. 
Bohužel i tady však došlo při rozšiřování a opravách sklepů k necitlivým zásahům do architektonické a historické hodnoty některých staveb. Smutným svědectvím je lisovna s krásnou křížovou klenbou sousedící se šalandou obloženou umakartem nebo průčelí původního kamenného sklepa s křivolakými zdmi lisovny z roku 1810, které hyzdí břízolit. Jako v jiných osadách i ve Vlkoši byly v chodbách při sklepech vykopány obilné jámy, které byly bezpečným místem pro ukrývání zásob před vrchností. Uvádí se, že právě zde se nejdéle uchovaly jámy pocházející ze třicetileté války a napoleonských dob.
Společenskou a terapeutickou funkci vlkošské sklepní kolonie popisuje v knize Týden co týden skoronský rodák Josef Holcman: „Ve Vlkoši je hřbitov na konci dědiny a kilometr za ním jsou ty vinné sklepy, Vlkošsko. Polovina truchlících se z pohřbu nevrací do dědiny, polovině truchlících ťukají a zvoní v kapsách černých obleků klíče od sklepů a ti mužové jdou po pohřbu od hřbitovní brány směrem doleva, kde se potkají, aby se zastavili a vzpomínali, co dobrého nebožtík vykonal. Nezapomenou ho zapít. Domů se vracejí za tmy, vyrovnaní, usmíření, klidní.“
Zajímavost
V době uzavření hory (ve Vlkoši to bývalo 15. srpna) nesměl do vinohradu vstoupit ani jeho majitel. Na tři kroky od vinice se směli přiblížit pouze hotaři, kteří sloužili jako hlídači úrody. Ve vinicích platilo horenské právo, podle něhož byli zloději hroznů, keřů i podpustí stíháni useknutím ruky či nohy, někdy i smrtí. Kruté středověké tresty byly po třicetileté válce zmírněny a za Josefa II. úplně zrušeny. Před vinobraním se hora otvírala obřadnou promluvou: „Horo, horo, já tě prosím za všechny majitele, aby ses nám otevřela a úrodu nám vydala.“
Jak na samotnou keš / How to find the cache
[CZ] Finální krabičku najdete na místě, odkud je krásný výhled na široké okolí. Místo uložení se nachází v azimutu 16° a ve vzdálenosti 400m od úvodních souřadnic. Na místě se prosím chovejte ohleduplně k přírodě a neničte ji.
[EN] The final cache is located at the point from which you will have a beautiful view to the wide area. The place is located in bearing 16° and 400m far from the initial coordinates. Please, behave considerately towards nature and do not destroy it.