V pradávných pohanských dobách byly touto dobou slaveny svátky jara, Keltové v tuto dobu slavili Beltain, židé měli svátek nekvašeného chleba, jinde se zase vynášela Morana.
Někdy počátkem letopočtu přišel jeden prorok s nápadem sjednotit rozličné oslavy konce zimy a nechal se v tu dobu ukřižovat. Díky jemu můžeme slavit velikonoce.
Jedním z velikonočních symbolů je vajíčko, je to symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat.
Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době.
Přijďte proto o velikonočním pondělí zúčastnit se
Českého Velikonočního Vaječného Geoběsnění
na kopci Lovoš
Plánovaný program:
12:00–12:10 Začátek, pořízení fotodokumentace o příchozích
12:10–12:30 Soutěž o nekrásnější vejce
(Pozn.: Povinností každého účastníka je mít s sebou vejce, pokud je nemá je zbytečné chodit nahoru)
12:30–12:31 Hromadná konzumace vajec
12:31–12:45 Pokud se najdou dobrovolnice, tak přednáška na téma výroba jelit a jejich praktické využití pro udržení zdraví a plodnosti dívky
(Pozn.: Zvyk používat k oslavě svátků jara pomlázku velmi pěkně rozpracoval ve svém díle pán ze Sade a to i přes to, že etymologie nám říká, že slovo pomlázka je odvozeno od slova pomladit a nikoliv pomlátit)
12:45–... volná zábava
po 22:00 přehlídka zdařilých jelit na intimnějších partiích (jen v případě zájmu dobrovolnic, jakož i diváků)