GEOLES – Netopýr velký
Zatím jsme měli samé nelétavce, tak je na čase nějakého letce přidat k ostatním obyvatelům geolesa, tentokrát volba padla na netopýra velkého. K netopýrovi se nejlépe dostanete, když půjdete od psího hřbitova směr Bílé břehy a až budete mít Bílé břehy téměř na dohled, odbočíte z turistické značky na neznačenou lesní cestu doleva, netopýr vás pak bude očekávat v klidu mezi stromy.
Hned na úvod zmíním, že jsem zapomněla do logbooku napsat číslo pro výpočet bonusovky, tak než se tam opět vypravím: netopýr velký = F = 31. Omlouvám se!
Netopýr velký (Myotis myotis) je jeden z nejhojnějších a největších netopýrů obývajících Česko, který je současně také hojně rozšířen v Evropě kromě severských zemí. Netopýři (Microchiroptera) jsou podřád savců z řádu letouni. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50 km/h. Netopýři se vyvinuli zhruba před 60 milióny let z primitivních hmyzožravců, předchůdců dnešních ježků a rejsků. Netopýři vidí černobíle.
Hlava s tělem má 6,5–8 cm; ocas 4,8–6 cm; výška 1,2–1,6 cm; hmotnost 18–45 g, což je pro srovnání o něco větší velikost než má vlaštovka. Rozpětí křídel je až 37 cm. Z horní strany je netopýr velký převážně šedohnědý a ze spodní strany pak šedobílý. Jeho srst dosahuje jen krátkých rozměrů.
Netopýr velký žije v přírodě v jeskyních, ale je schopen se přizpůsobit i soužití s člověkem, kdy si buduje svá hnízda na půdách starých domů, sklepech a štolách. V době letních měsíců vytváří kolonie v místech, kde není průvan. Některé kolonie čítají až 1000 jedinců. Na období zimního spánku vyhledává oblasti, kde by mohl o samotě přezimovat. Jedná se o místa, která nepromrzají a mohou se nacházet i několik stovek kilometrů daleko od letních lovišť.
Netopýr loví za tmy přibližně ve výšce okolo 5 až 8 metrů. Významnou část jeho potravy tohoto druhu tvoří nelétavé formy hmyzu, zejména střevlíci a to až z 80%. Ty vyhledává nízkým letem nad zemí, kdy ultrazvukem prohledává povrch. Nalezenou kořist dobíhá a sbírá ze země.
Paření probíhá na podzim, výjimečně v průběhu zimování. Samice si uchovává po celou dobu zimování spermie ve svém těle a k oplodnění vajíčka dochází až na jaře. Při páření samec ovine samičku křídly a kousáním ji donutí setrvat na místě. Toto "objetí" může trvat někdy i tři hodiny a často v něm dvojice netopýrů setrvávají i poté, co celá kolonie odlétne na večerní lov. Na začátku léta je hlavním úkolem samic najít vhodné místo pro odchov mláďat. Důležité je, aby zde přes den bylo dostatečně teplo. Každý rok během června až července rodí samice jediné mládě, které je zpočátku slepé a holé, s růžovou kůži. Jeho hlavní starostí je pevně se držet matčiny srsti. Pokud spadne na zem, bývá jeho osud ve většině případů zpečetěn. Ve věku tří týdnů je již natolik vyspělé, že může samo létat. Porod, kojení a odchov mláděte jsou pro matku náročné. Poté co je mládě odstaveno, musí se samice snažit co nejrychleji nabrat zpět ztracenou hmotnost. Jen tak má šanci přečkat nadcházející zimu.
Zajímavosti: nejvyšší známý věk: 28 let. Průměrná délka života: 4 až 5 let. Nejdelší známý přelet: 390 km. Běžné přelety: 50, výjimečně 100 km.
zdroj: wikipedie, mujweb.cz/daniel.horacek/netopyr/Mmyo.htm
GEOFOREST - Greater mouse-eared bat
Now it´s time to add some flyer to other residents of geoforest, this time you can visit the Greater mouse-eared bat.
The greater mouse-eared bat, Myotis myotis, is an European species of bat in the Vespertilionidae family.
It is relatively large for a member of the Myotis genus, weighing up to 45 grams (1.6 oz) (a little larger than a house mouse), making it one of the largest European bats.
Like its relatives it eats various arthropods; however, unlike many bats it does not capture prey by echolocation in flight but instead gleans it from the ground, locating the prey passively – listening for the noises produced by creatures such as carabid beetles, centipedes and spiders. Thus, it uses echolocation only for spatial orientation, even if it emits ultrasound calls when approaching prey.
In summer, nursery roosts in northern Europe are located almost exclusively in large attics of buildings (e.g. churches), while in southern Europe they are located in caves. Also solitary males can roost there, although in some countries (Germany, western Poland) there are regular cases of roosting in bird and bat boxes. Greater mouse-eared bats spend winter exclusively in underground roosts, like caves, mines, forts, tunnels and large cellars.
The frequencies used by this bat species for echolocation lie between 22 and 86 kHz, have most energy at 37 kHz and have an average duration of 6.0 ms.
source: Wikipedia