Dobrodružství kriminalistiky - Odorologie
Kriminalistická odorologie – je odvětví kriminalistické techniky, které se zabývá zkoumáním a identifikací osob a věcí podle pachu.
Všechny látky jsou schopny uvolňovat ze svého povrchu atomy nebo molekuly, které charakterizují jejich složení. Intenzita uvolňování je závislá především na těkavosti látky, teplotě okolí a vlhku. Takto uvolněné (odpařované nebo odsublimované) podíly tvoří podstatu nejruznějších pachů, které se vyskytují v organické i anorganické přírodě. Kromě přírodních zdrojů pachů existují i pachy vzniklé v souvislosti s průmyslovou činností, dopravních prostředků apod.
Pach je plynná látka, která je schopná po dosažení pachové koncentrace ve vzduchu vyvolat čichový vjem člověka či zvířete anebo odezvu analytického přístroje. Věda, která se systematicky zabývá zkoumáním pachu, se nazývá odorologie. Pro praxi je nejdůležitější ta část odorologie, která se zabývá způsobem poznávání pachu. Pach lze rozpoznat buď biologickými, nebo technickými prostředky. Součást odorologie, zabývající se biologickými, čichovými, subjektivními způsoby identifikace pachu, se nazývá olfaktorika. Technickými metodami zkoumání pachu se zabývá součást odorologie nazývaná olfaktronika
Pach jako kriminalistická stopa je prostředkem identifikace původce pachu. Jako původce pachu se mohou vyskytovat různé objekty. Pach uvolňují jako jeden z produktů metabolismu lidé, zvířata a rostliny, ale svůj charakteristický pach mají samozřejmě i neživé objekty, které lze podle pachu také identifikovat. Z kriminalistického hlediska je nejvýznamnější pachová stopa člověka.
Kriminalistická odorologie jako odvětví kriminalistické techniky zkoumá zejména vznik, vlastnosti a význam pachu člověka, drog, výbušnin a jiných kriminalisticky relevantních látek a zabývá se rozvojem metod zajišťování a zkoumání pachových stop. Podstatou kriminalistického odorologického zkoumání je analýza pachu. Pachová stopa zajištená na místě činu je porovnána se srovnávacím materiálem získaným od konkrétního objektu (nejčastěji ztotožňované osoby). Cílem je individuální identifikace osob nebo věcí. Co se týká soudní praxe je odorologická stopa považována za nepřímý důkaz, který je třeba posuzovat na základě volného hodnocení důkazů, tedy s přihlédnutím k ostatním opatřeným důkazům.
Vznik odorologických stop a jejich druhy
Za kriminalistickou odorologickou stopu se považuje takový objekt, který vznikl v souvislosti s kriminalisticky relevantní událostí a obsahuje informace zakódované ve složení pachových látek v něm obsažených. Odorologické (pachové) stopy se v kriminalistické praxi vyskytují ve dvou formách:
a) Pachové stopy na předmětech, které vznikají při kontaktu těchto předmětů s původcem pachu nebo jeho substituty (napr. pachové stopy na nástroji, zbrani, volantu, dveří, židli).
b) Pachové stopy, které vznikají vylučováním pachu do okolí původcem pachu nebo jeho substitutem (např. stopy drog, výbušnin, unikajících plynů).
Objekt, který stopu vytvořil, nemusí být vždy původcem pachu. Stopa může vzniknout působením jeho substitutu, kterým mohou být:
- částice lidských tkání nebo výměšky (vlasy, pot, nehty, sliny), které fyziologicky souvisejí s tělesným pachem. Předmety, které jsou ve stálém kontaktu s osobou (oděv, obuv, hodiny, klíče).
- pachové stopy človeěka vznikají principiálně velmi jednoduše. Stačí, když dojde ke kontaktu předmětu a lidského těla, popr. oděvu. Typické druhy těchto pachových stop souvisejí s činností pachatele na místě činu. Jedná se především o stopy vytvořené na přístupové nebo odchodové cestě a stopy vzniklé při pohybu na místě činu (pachatel se přímo dotýká věcí, které jsou v jeho predmětu zájmu).
- pachové stopy věcí mají složení pachu v porovnání s lidským pachem chemicky jednodušší a především stálejší (konstantnejší). Věci v průběhu své existence zpravidla nemění své vlastnosti natolik, aby se v pachu projevovaly výrazné rozdíly. Např. když nějaká plastická hmota, výbušnina nebo droga uvolňuje typický zápach, potom jeho složení je stejné po celou dobu její existence.
Složitější je situace u lidského pachu. Na jeho složení má vliv celá řada okolností především věk, rasa, pohlaví, způsob života, zejména charakter a složení přijímané potravy, konzumace tabákových výrobků, alkoholických nápojů, drog, nemoci, užívání léků, používání hygienických a kosmetických prostředků apod.
Pachová stopa člověka je vždy individuální a tvoří ji:
a) osobitý tělesný pach: pocení, dýchání pokožky, vyměšování kožního mazu
b) regionální pach: pach dechu, hlavy, pohlavních orgánů, análního otvoru, podpaží, dlaní, lysých nebo málo ochlupených částí těla
c) speciální pach: pach prostředí ve kterém se člověk pohybuje a pracuje, pach hygienických a kosmetických přípravků které používá, pach oděvů čistících prostředků apod.
Individuální pach človeka tvoří první dvě složky: osobitý tělesný pach a regionální pach. Individuální pach zanechává každý človek na místě, kde se pohyboval, zdržoval, nebo na předmětech, kterých se dotýkal. Je to zároveň i první součást pachové stopy, jejíž druhou součást tvoří skupina přidružených pachů: pach půdy, kterou človek svou váhou rozruší při chůzi; pach rostlin; pach mikroorganizmů, napr. rozšlápnutých larev a hmyzu
Princip odorologické identifikace je založen na těchto zásadách:
1. Vylučování pachu probíhá nepřetržitě a nezávisle na vůli jeho původce. Složení vylučovaného pachu nebo alespoň některé z jeho složek je geneticky podmíněné, relativne časově neměnné a individuální.
2. Podstatou individuálnosti pachu je rozdílnost v chemickém složení některých jeho složek u různých původců. Rozdílnost složení je takového charakteru, že umožňuje individuální identifikaci původce.
Vyhledávání, zajišťování a zkoumání pachových stop
Vyhledávání pachových stop
Pachová stopa se nachází na místě činu vždy a to i v případech, kdy pachatel zahlazoval své stopy různými prostředky. Pachové stopy se často vyskytují v kontaktu s jinými kriminalistickými stopami, např. daktyloskopickými, trasologickými aj. Pachové stopy jsou před lidskými smysly skryty a nelze je žádným dostupným způsobem zviditelnit. V určitých případech mohou být vnímány čichem, ale to se týká zpravidla jen pachových stop věcí. Proto musíme při vyhledávání pachových stop na místě činu postupovat prísně logicky a typovat místa, kterých se pachatel mohl dotknout. Přitom musíme dodržet určité zásady (pachové stopy zajišťujeme jako první) a mít na zřeteli, že pachová stopa je velmi citlivá vůči nejrůznějším vlivům, které na ní mohou působit, že je časově nestálá a že ji lze velmi snadno zničit vlastní nepromyšlenou činností.
Zajišťování pachových stop
Pachové stopy na místě činu se zajišťují vždy jako první a až potom zajištujeme ostatní stopy. Při zajištování pachových stop je třeba zabránit poškození nebo zničení ostatních kriminalistických stop. Rozeznáváme tyto způsoby zajišťování pachových stop:
a) In natura – jedná se o zajištění pachové stopy přímo na jejím nosiči. Zde připadají v úvahu oděvní součástky, zbraně, nástroje, nejrůznější předměty zanechané na místě pachatelem apod. K zajišťování se používají sterilní nástroje, chirurgické rukavice, sterilizované skleněné nádoby, prípadně naprosto čisté sáčky a láhve z plastu.
b) Směsi vzduchu s konkrétním pachem – jedná se o zajištení pachové stopy bez nosiče. Používají se metody nasátí pachové stopy (plynné směsi) do injekční stríkačky nebo láhve z plastu, ze které se odstraní vetšina vzduchu jejím zmácknutím. Jiný způsob spočívá v prosávání vzduchu s pachovou stopou přes vhodný absorpční materiál (molekulární síta, aktivní uhlí, tenké kovové folie), na kterém se složky pachu zachytí.
c) Na speciální snímač – v současnosti nejrozšírenější metoda, kterou vznikají tzv. pachové konzervy. Právě tato metoda je používána v praxi Policie ČR. Speciální snímač je sterilní bavlněná tkanina, která se položí na místo předpokládané pachové stopy. Podle charakteru tohoto místa se snímač buď pouze přiloží, nebo se kolem místa ovine a překryje se alobalem. Pachová stopa se zachytí ve snímači a alobal zabrání jejímu úniku do vzduchu. Snímač se ponechá na místě nejméně 30 minut. Po této době se alobal odstraní a snímač uzavře do sterilní skleněné nádoby. Veškerá manipulace se provádí v chirurgických rukavicích a sterilními nástroji. Pachové konzervy se označují potřebnými identifikačními údaji a ukládají do sbírek. Pachové stopy se po zajištění stávají relativně stálými a lze s nimi pracovat poměrne dlouhou dobu a jsou i opakovaně použitelné. Uváděná použitelnost pachových konzerv je minimálne jeden rok.
Zkoumání pachových stop
Kriminalistická odorologie zkoumá pachové stopy pomocí objektivních (technických) i subjektivních (biologických) metod.
Subjektivní metody (olfaktorika) využívají především speciálně vycvičených psů a jsou používány běžne při zkoumání pachu člověka i pachu věcí. Psa lze využít jak pro sledování pachové stopy, např. při pátrání po horké stopě, tak i pro posuzování zajištěných pachových stop a srovnávacích materiálů. Pes předkládané pachové stopy postupne očichá, „hodnotí“ je a stanoveným způsobem (štekotem, zalehnutím) označí shodné pachové stopy, resp. stopy a srovnávací materiály. Pro tyto účely jsou zvlášt vhodné pachové konzervy. Proto je metoda pachových konzerv současnosti nejvyužívanější metodou identifikace pachu pachatele.
Metoda pachových konzerv je subjektivní empirickou metodou. Její objektivita a věrohodnost je dána dosahovanými výsledky nejen PČR, ale i zahraničních policejních sborů. Metodu pachových konzerv lze libovolně opakovat až do vyčerpání pachu a navíc lze výsledky přezkoumat jiným speciálně vycvičeným služebním psem. Pro identifikaci pachu jsou nezbytné srovnávací pachové konzervy podezřelých osob. Každé podezřelé osobě se (za využití ustanovení § 114 trestního rádu) odeberou pachy na dva pachové snímace, které se uloží do samostatných pachových konzerv. Zaškolený policista vyjme pinzetou pachový snímač z konzervy a přiloží jej podezřelé osobě na holé tělo z boku v oblasti pasu, kde se nechá působit po dobu nejméně 20 minut. Podezřelý se pachového snímače nesmí dotýkat ani umytýma rukama. Po uplynutí této doby se stejným nástrojem pachový snímač uloží do konzervy. Odebírání srovnávacích pachových konzerv provádí zaškolený policista téhož pohlaví jako podezrelá osoba, ale v žádném případě to nemůže být ten, kdo zajišťoval pachovou stopu na místě činu (kriminalistický technik). Při odebírání pachu více podezřelým osobám v téže věci je nutné, aby je odebírali pokaždé jiní zaškolení policisté.
Identifikace probíhá tak, že před začátkem srovnávání pachu se provede kontrola náhodné zajímavosti pachové konzervy. Za pachovou konzervu otisku pachové stopy z objasňovaného případu se umístní cvičná pachová konzerva a služebnímu psovi se dá načichat cvičná srovnávací pachová konzerva stejného pachu. Označí-li pes pouze cvičnou pachovou konzervu, je náhodná zajímavost vyloučena. Teprve po tomto ověření se přistupuje k porovnávání pachových konzer z objasňovaného případu. Pes nasaje pach z pachové konzervy se stopou z místa činu a psovod vede psa podél řady pachových konzerv (doporučený počet je 5-7), které jsou označeny pořadovými čísly. Pes pričichává k jednotlivým konzervám, přičemž shodu označí nacvičeným způsobem (zalehnutím, štěkotem). Porovnání se opakuje tím způsobem, že se srovnávací vzorek postaví na jiné místo v řadě a provádí se identifikace podruhé. Je-li stejná pachová konzerva označena opakovaně, vyjme se z řady a provede se kontrolní výkon, při němž pes nesmí označit žádnou jinou pachovou konzervu. Potom se vrátí původní pachová konzerva do řady a po třetím shodném označení se srovnání pachů považuje za průkazné. V případě, že služební pes pachovou konzervu neoznačil, srovnání pachu se opakuje. Neoznačí-li pachovou konzervu ani podruhé, pachová shoda nebyla zjištena a porovnání je negativní. Co se týká důkazní hodnoty této identifikace, převládá názor, že odorologickou identifikaci lze zprocesnit jen formou odborného vyjádření podle ustanovení § 105 odst. 1 trestního řádu. V tomto případě jde o listinný nepřímý důkaz, který je třeba posuzovat na základě volného hodnocení důkazů, tedy s přihlédnutím k ostatním opatřeným důkazům. To však v žádném případě nesnižuje význam kriminalistické odorologie jako metody umožňující individuální identifikaci osob a věcí.
Metody objektivní (olfaktronika) jsou založené na exaktním zkoumání pomocí laboratorní techniky. Hlavní předností přístrojové analýzy oproti práci služebního psa je právě její objektivnost a lepší možnosti dokumentace a následně tak i možnost využití odorologické expertizy jako důkazu. Naopak je doposud nevýhodou o několik řádu nižší citlivost v současnosti známých analytických metod oproti čichu psa. Skutečností je, že objektivní metody nejsou dosud dostatečně rozpracovány a bežně využívány. Při zkoumání pachu člověka nejsou téměř používány, respektive většinou jen experimentálně. Výsledky těchto zkoumání vedou pouze ke skupinové identifikaci.
K analýze pachu může být použito:
a) stacionárních analytických systémů, umístěných zpravidla ve specializovaných laboratořích. Nejvhodnější analytickou metodou pro odorologické zkoumání je plynová chromatografie.
b) mobilních analyzátoru tzv. detektoru. Patří sem především prostředky určené pro detekci výbušnin a toxických látek napr. CONDOR (CONtrabant DetektOR), který se používá při kontrole zavazadel na letištích a který dokáže reagovat již na jednu molekulu ukryté výbušniny nebo drogy.
Kriminalistická odorologie patří mezi mediálně nejznámější kriminalistické disciplíny. Je tomu tak proto, že na rozdíl od ostatních kriminalistickotechnických metod se v kriminalistické praxi pro identifikaci využívají většinou subjektivní metody, především metoda pachových konzerv a pachatelé mají snahu výsledky zpochybnit.
Zase jsme se něco naučili, takže teď by bylo na místě asi zjistit nějaké ty souřadnice. Takže kousek níž máte testík a vzoreček, a pak už jenom vemte své pejsky, nebo běžte sami a hodně štěstí.
1) Věda, která se systematicky zabývá zkoumáním pachu, se nazývá:
- odérologie; A=9
- odorologie; A=5
- pachologie; A=4
2) Pachová stopa člověka je vždy individuální a tvoří ji:
- osobitý tělesný pach, regionální pach a speciální pach; B=2
- osobitý deodorant, regionální doprava a speciální pomůcky; B=6
- osobní účet, regionální noviny a speciální jednotky; B=8
3) Rozeznáváme tyto způsoby zajišťování pachových stop:
- Innátura, vysavačem a lepicí páskou; C=3
- uzavřením do lahve, vyvětráním, zamražením; C=9
- In natura, směsi vzduchu s konkrétním pachem, na speciální snímač; C=1
N = 49° 17.(A+B)C((A+B)-(A+B))
E = 17° 00.BA((A+B)-(A+B))
Ke schrance se chovejte prosim s citem, k otevreni neni treba zadne hrube sily ani nastroje, nez se vrhnete do otevreni radsi chvili zapremyslejte. Dekuji
Tak a ted jiz preji jenom uspesny lov, a podotykam na zaver, ze toto je sedma cache z planovane serie, a dalsi dily na sebe snad nenechaji dlouho cekat.
V soucasnosti mate na vyber:
GC2G2GG DK#1 - Daktyloskopie
GC2G45G DK#2 - Mechanoskopie
GC2G48R DK#3 - Rekognice
GC2G48R DK#4 - Trasologie
GC2G48R DK#5 - Krev
GC2G48R DK#6 - OMČ