Vilémov
Tato keš vás přivede do míst, která jsou označována jako „Na prostředních“, „Na barvínku“ nebo „Na krchůvku“ a kde kdysi stávala ves Vilémov, která vznikla zřejmě v 13. století. Obyvatelé obcí Ruprechtov a Podomí se léta domnívali, že se v těchto místech nacházely hroby. Podle pověsti zde měl stát původní Ruprechtov, jehož obyvatelé vymřeli, a noví osadníci poté založili „nový“ Ruprechtov.
Místo osady tak bylo známé, nikoli však její název. K jeho zjištění přispěl zápis v Knize Petřvaldského z roku 1597, podle kterého jeden z ruprechtovských poddaných koupil od račické vrchnosti rychtu v Ruprechtově a dílec na Vilémově. Ves Vilémov je ještě zmíněna v dokumentu z roku 1563, v němž je uvedena mezi vesnicemi račického panství. V té době však byla již zpustlá.
Vilémov byla ves návesního typu, dlouhá 210 m a široká až 70 m. Vlastní náves byla dlouhá 165 m a široká 9 až 28 m. Osada měla 22 usedlostí a u většiny z nich byly nalezeny stopy po hospodářských staveních, které byly podle dochovaných stop vybudovány zřejmě ze dřeva a hlíny. V místě bývalé vsi byly také nalezeny stopy po 9 studnách.
V největším stavení (mělo půdorys 18 x 6 m), označeném na obrázku jako č. 1, byly při archeologickém průzkumu prováděném D. Šaurovou (ta zde prováděla výzkumy od r. 1962) zjištěny stopy svědčící o tom, že se zde nacházela železářská pec a také roubený okrouhlý sklep s kamennými schůdky. Sklep byl zjištěn i mezi dalšími dvěma staveními. Pro zajímavost druhá největší stavba, označená jako č. 7, měla půdorys „pouze“ 8 x 7 m.
Podle dochovaných stop v lesních terénech kolem Vilémova lze předpokládat, že jeho plužina (viz obrázek) měla přibližně 209 ha, což při počtu 22 usedlostí znamená průměrně 9,4 ha na jednu usedlost. Na obrázku je také zakresleno předpokládané rozparcelování této plužiny (plužinu tvořily všechny pozemky patřící ke vsi a využívané k zemědělským aktivitám).
Při archeologických průzkumech byly nalezeny zbytky keramiky odpovídající 13. století až počátku 15. století, ale nebylo nalezeno nic, co by svědčilo o tom, že se ves stala obětí válečné pohromy nebo požáru. Dá se tedy předpokládat, že příčinou zániku Vilémova byl odchod obyvatel nebo jejich vymření začátkem 15. století. Podle jiné teorie mohla být příčinou zpustnutí osady pandemie černé smrti, která řádila v letech 1349 až 1351.
Zdroj: Ervín Černý, Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992
Vlastní keš
Na výchozích souřadnicích keš nehledejte, tam rozhodně není. Bohužel, jak už to tak bývá, cestou domů po uložení keše na místo jsme ztratili papír se souřadnicemi stage 1 a stage 2, ale naštěstí si nejmladší členka týmu mezitím vše zakreslila. Pokud chcete keš najít, nezbude vám tak nic jiného, než použít tuto jednoduchou mapku, která obsahuje všechny podstatné údaje.
Keš naleznete na souřadnicích:
N 49° 1A.BCD
E 016° 4E.FGH