Dne 14.2.1903 město Pardubice a firma Ing. Františka Křižíka uzavřely smlouvu, podle níž firma Křižík postavila roku 1904 při Karlově ulici parní elektrárnu. Měla ji provozovat 50 let a pak bezplatně předat městu. Byla vybavena dvěma kotly a stojatými rychloběžnými parními stroji po 85 HP (koňských silách) se stejnosměrnými dynamy. Provoz zahájila 25.1.1905, elektřinu dodávala jen pro město. Poprvé se v pardubických ulicích trvale rozzářilo elektrické světlo. 
Pro městské osvětlení bylo instalováno 36 obloukových lamp a 142 žárovek. Již roku 1907 musel být postaven třetí kotel a soustrojí. Spotřeba stále stoupala, roku 1911 už se připravovalo další rozšíření. Město elektrárnu vykoupilo a od 1.7.1911 provozovalo samo. Pro zvyšující se spotřebu i zájem Sezemic, Dašic, Holic, Rovně, Ostřetín aj. byl roku 1912 postaven vodotrubnatý parní kotel „Daněk“, parní turbína o výkonu 1500 HP, dynamo již s rotačními měniči na střídavý proud. Na Chrudimce byla 4.5.1911 do provozu uvedena hydroelektrána výkonu 190 HP. Roku 1916 byla elektrárna rozšířena strmotrubnatým kotlem a turgenerátorem výkonu 1650 HP. Dne 27.3.1919 v Pardubicích ustaven Východočeský elektrárenský svaz. Elektrické podniky města Pardubic mu dle smlouvy z roku 1922 předaly rozvodné sítě a zajistily dodávky proudu. Roku 1922 byl rovněž přijat plán na vybudování elektrárny schopné zásobovat celé východní Čechy. K výstavbě došlo roku 1925, počet zaměstnanců se zvýšil z původních 20 na 180. V roce 1926 bylo dáno do provozu nové zauhlovací zařízení. Staré parní stroje nahrazeny novými. V letech 1926-27 se pardubická elektrárna podílela na výstavbě vodní elektrárny v Přelouči. Pardubická parní elektrárna 19.12.1960 splnila celoroční plán, byla nejlepší v ČSR. Stará elektrárna Pardubice v Karlově ul. dosloužila a 19.5.1970 zahájena přestavba na teplárnu vytápěnou mazutem, byla postavena nová budova laboratoří a administrativy a odstraněna prašnost. Od 15.4.1994 bylo v teplárně topení mazutem nahrazeno zemním plyn. Před rokem 2000 byl provoz zastaven a teplárna se změnila na záložní teplárenský zdroj. Uplatnil se, když 9.11.2002 spadla střecha kotelny Elektrárny Opatovice a byla na řadu dní zastavena dodávka tepla do připojených měst.
Zdroj: Vlastivědná abeceda Dr.Pavla Theina. Z dějin pardubické elektrárny I,II. Dr. Jiří Frajdl,CSc 1-2/1992
Ke keši samotné:
Keš se na výchozích souřadnicích nenachází a pro její nalezení není třeba nikam lézt, šplhat ani plavat.
Legenda k osmisměrce chybí schválně. Použij elektřinu! :-)
Keš najdete na těchto souřadnicích: N 50°(A-1).(B-1)(C-8)(A+A) E 015° (X+2-3)(Y+1).(A+B)(C-Z)(X+Z)
