Na úvodních souřadnicích keš samozřejmě není, ale je tu možno nechat svoje vozidlo, než se vydáte na cestu a při pěkném počasí je vidět dost velká část Orlických hor – tedy místa kde byste se měli pohybovat.
100 jarních kilometrů je pojem známý z turistiky, kde při pořádání dálkových pochodů dostanou účastníci pokyny, kudy mají jít a kde zahnout, aby se zdárně dostali do cíle. Proto i vy tady máte k dispozici itinerář trasy, kterou je třeba nějak absolvovat a navíc ještě cestou zjistit potřebné indicie. Popis není záměrně úplně podrobný. I tak byste při pečlivém čtení popisu cesty neměli zabloudit. K tomu, abyste získali všechny potřebné indicie budete určitě potřebovat turistickou mapu, nejlépe Orlických hor, možná kompas nebo buzolu, možná skládací, svinovací či jiný metr, možná teploměr a možná dobré turistické boty. Takže pokud jste si jisti, že máte vše, co potřebujete, můžete se do toho pustit.
Z výchozích souřadnic vyrážíme jižním směrem po zelené turistické značce a této barvy se budeme nějaký čas držet. Přes Lukavici, osadu Benátky a Polanku se dostaneme až ke staré hospodě na Podolí. Tady změníme směr i barvu tur. značení a vydáme se do kopce směrem k pramenu Kněžné a dále k chatě Šajtava na Zdobnickou Seč. Tady se opět chytneme jiné barvy, než která nás zavedla sem a pokračujeme na jih. Po cca 4 km dojdeme k silnici, kde zahneme do leva po žluté TZ. Po chvíli se k nám přidá ještě barva zelená, která se ale zanedlouho u autobusové zastávky zase oddělí a pokračuje do leva. Vydáme se tedy po ní, projdeme horskou obcí, známou svým zimním střediskem a tady na rozcestí vybereme barvu modrou. Tato značka nás zavede až na samotný hřeben Orlických hor, kde odbočíme vpravo a před sebou tak máme jeden „vrch“ kde stojí, stále ještě poměrně nová, rozhledna. Tady se konečně dostáváme ke sběru indicií potřebných pro výpočet finálních souřadnic. Zjistěte nadmořskou výšku tohoto vrchu, číslo zaokrouhlete na celé stovky a za písmeno A si zapište 1 % této hodnoty. Až vás omrzí panoramata, tak slezte z rozhledny a vydáme se po červené TZ z kopce směrem k jihu. Jen těsně mineme tvrz Hanička, projdeme přes Panské pole a půjdeme stále po této Jiráskově cestě až k Zemské bráně. Tady čeká druhá indicie. Přesně pod mostem na levém břehu řeky zjistěte teplotu vody a dosaďte za B. Odtud pokračujeme po silnici proti proudu Divoké Orlice až do Bartošovic, kde odbočíme vpravo a zanedlouho se ocitneme v obci s nově opraveným poutním kostelem Panny Marie Nanebevzaté. Počet písmen v názvu této obce je vaše písmeno C. Pokud jste cestou dávali pozor, mohli jste si povšimnout čísla silnice, po které jsme sem došli uvedeného na několika značkách a ukazatelích. Jestli ne, budete se muset kousek vrátit nebo ho získat jinak, protože jeho ciferací získáte číslo D. A jdeme dál, stále po stejné silnici, dokud nenarazíme na nějakou turistickou značku. Po ní se tedy dáme doleva do kopce, dokud nedojdeme do horského sedla. Odtud je to ani ne 3 km na jednu turisticky dost frekventovanou křižovatku s číslovkou v názvu, tak zahneme doprava a jdeme tam. Více než název místa nás bude zajímat kolik různých barev turistického značení tudy prochází. To bude indicie E. Odtud pokračujeme dále na sever, trochu si užít hřebenové tůry. Po červené kolem Kunštátské kaple, přes několikero kopců, až dojdeme k tomu místně nejvyššímu. Ten samozřejmě nelze při takové tůře vynechat a určitě nebude těžké zjistit a ciferovat jeho nadmořskou výšku = F. A jdeme dál stále po stejné značce, která nás přivedla sem. Okolo Malé Deštné, Masarykovy chaty na Šerlichu, přes přírodní rezervaci Bukačka až na rozcestí pod Polomským kopcem. Tady zahneme vlevo a po zelené TZ dojdeme k Sedloňovskému Černému kříži, kde zjistíme indicii G. Kříž je docela vysoký, ale kolik přesně měří si musíte zjistit sami. Takže z povinné výbavy použijeme skládací nebo jiný metr a změříme jeho celkovou výšku. Naměřenou hodnotu v milimetrech si poznamenáme a pro jistotu provedeme druhé kontrolní měření. Toto druhé číslo si pak zapíšeme v centimetrech. Teď už jenom první hodnotu podělit tou druhou a máte G. Předpokládám, že jste v obou případech měřili stejně poctivě a tudíž vám po vydělení vyšlo celé číslo. Pokud tomu tak není, tak výsledek na celé číslo zaokrouhlete. A jde se, dále po zelené až do Deštného, kde tato barva končí a je tedy třeba vybrat nějakou jinou. Zvolíme proto kombinaci barev jakou mají na státní vlajce východní sousedé našich východních sousedů. Ta nám vydrží pouze cca 1 km, kde se barvy oddělují a nezbývá než si vybrat jednu z nich. Na jejich rozcestí tedy pokračujeme rovně, na moment se k nám přidá ještě barva červená, ale my si vlastně až do cíle, vystačíme s tou naší dobrou. Přes Mnichovou a Proloh sejdeme do Skuhrova, vyšlápneme poslední kopeček, na silnici uhneme vpravo a za chvíli ze silnice pro změnu vlevo. Odtud už byste mohli vidět svůj geovůz, pokud jste na úvodních souřadnicích teda nějaký nechali, a tím pádem taky cíl putování. Pokud byste tuto trasu takto absolvovali, urazili byste přibližně 106 km, nastoupali a zase sestoupali cca 2610 výškových metrů a v době založení této keše byste po cestě mohli sebrat až 34 dalších geokrabiček, které by byly v dosahu. To jen tak pro zajímavost. Teď už vám chybí pouze vzorec pro výpočet finálky. Takže tady je:
W=(C*E+D+C*A)/F
X=A/G*F*(C-D)
Y=(C+D)/E*F+(C+E)/G+C*A-E*A-E
Z=(F*E+A*G/(C-D))*C+C*(D-E)+F
Finálka: N 50° W.Y E 016° X.Z
Zkontrolujte Vaše řešení 