Zide v Horovicich Mystery Cache

POZOR: 3.10.2014 PROBĚHLA ZMĚNA UMÍSTĚNÍ. POKUD JSTE VYLUŠTILI PŘED TÍMTO DATUMEM, ALE NEODLOVILI KEŠ, PŘIPOČTĚTE K E 000° 00.067

Vítejte u mé další keše. Tentokrát se zaměřím na Židy v Hořovicích, hlavními tématy bude místní synagoga, nepokoj v roce 1866 a rodina Roubíčků za druhé světové války.

První zmínka o Židech ve vztahu k Hořovicím je z roku 1662 v souvislosti se zákazem bydlení v Hořovicích. Židé sem mohli pouze k příležitosti týdenního trhu. Ráno mohli přijít a večer museli odejít. Toto nařízení bylo zrušeno v roce 1849 Františkem Josefem I. Do Hořovic se tedy začaly rodiny z této komunity stěhovat. V roce 1875 byla založena izraelská náboženská obec. Do té doby hořovičtí Židé navštěvovali bohoslužby v Lochovicích nebo Praskolesích. U těch byl od roku 1835 židovský hřbitov, který má také svou keš. Od r. 1875 se začaly bohoslužby konat v soukromých bytech. Na přelomu 19. a 20. století začaly sílit hlasy po výstavbě synagogy a tak roku 1898 vznikl první návrh. Ten podal hořovický továrník Julius Bondy. Podporu získal u svého souseda Jakuba Ablesa i hořovického obchodníka Bedřicha Roubíčka, o němž ještě bude řeč. Prosadit výstavbu nebylo ale úplně jednoduché, protože Židům z Lochovic, Praskoles ani Žebráka se to nelíbilo. Po zdlouhavém jednání byla nakonec 26. 3. 1903 zahájena výstavba. 25. listopadu téhož roku už byla synagoga zkolaudována. Práci na výstavbě organizoval stavebník Otto Zambory. K němu zmíním aspoň to, že navrhl i místní radnici. Bohužel tři měsíce po jejím otevření, 20. 9. 1905 zemřel na tuberkulózu. Pochován je na Olšanském hřbitově v Praze. Ale vraťme se zpět k synagoze. Vzhledem k tomu, že byla zkolaudována na podzim a nebyla vytápěna, rozhodlo vedení náboženské obce odsunout vysvěcení synagogy na jaro. Došlo k němu 3. března 1904. Samotná slavnost pak byla skutečným vyvrcholením dosavadní izraelské činnosti na celém Podbrdsku. Již o dva dny později se zde konala první svatba; brali se Gisela Roubíčková z Hořovic a Gustav Margolius z Prahy z Vinohrad. V nové modlitebně se v příštích deseti letech začal hojně rozvíjet náboženský život, to ovšem poté narušila první světová válka. To se ovšem nezlepšilo ani po jejím skončení, bohoslužeb ubývalo a nakonec synagoga přišla i o svého kněze, takže sem dojížděl rabín až ze Strakonic. Židovská komunita se navíc stěhovala hojně do větších měst, zejména do Prahy. V Hořovicích tak zůstavali jen staří Židé, kteří postupně vymírali. O úplné vymýcení Židů v Hořovicích se bohužel úspěšně postarala druhá světová válka. Synagoga začala sloužit jako sklad nábytku. Naštěstí ji roku 1946 odkoupila Českobratrská církev evangelická a po nejnutnějších opravách si zde zřídila modlitebnu. V roce 1972 zde došlo k rozsáhlé adaptaci interiérů, zmenšení modlitebny, vzniku nové obřadní síně, kanceláře farního úřadu a bytu pro faráře. Na západní straně dostala synagoga novou fasádu. V této podobě nám zůstala dodnes. Slouží stále evangelické církvi jako kostel.

Než přistoupím k druhé světové válce, ještě si dovolím podotknout, že v roce 1866 probíhaly na Podbrdsku protižidovské akce. To se nevyhnulo ani Hořovicím. Největší projev antisemitismu proběhl 1. března, kdy se skupina lidí shromáždila před obchodem Viléma Gastra (bohužel se mi nepodařilo zjistit kde to bylo) a vyhrožovala mu vymlácením oken, k čemuž také nakonec došlo. S přivolanou vojenskou hlídkou (se níž se dav dostal až na náměstí) se dav snažil vypořádat tím, že na ni začal házet kameny, jeden voják byl zraněn. Poté přišla výstražná střelba do vzduchu, poté i do davu. Jedna žena byla zraněna, hostinský František Kukla vřavu nepřežil. Po střelbě se většina davu rozutekla, někteří šli ovšem ještě vyhrožovat zpět k obchodu. Poté, co sem byl vyslán vojenský pěší pluk z Prahy, byl v Hořovicích zase na dlouho klid...

... a to až do druhé světové války ,kdy byla až na výjimky celá hořovická židovská obec vyvražděna. Výjimkami byl Emil a Hanuš Steinreichovi, kteří emigrovali do USA. Jejich sestra radši spáchala sebevraždu. Většinu ostatních potkal stejný osud a to takový, že na počátku roku 1942 transportován do Terezína. To byla pro většinu ovšem jen přestupní stanice do Osvětimi. Tu z celkového počtu deportovaných osmačtyřiceti hořovických Židů přežilo 6. Věnujme se nyní nejvlivnější a nejpočetnější židovské rodině v Hořovicích, kterou byli Roubíčkovi. Ti vlastnili v Hořovicích obchod, která byl stejně jako všechny ostatní roku 1940 zavřen. K obchodu se budete muset podívat (stage 2). Dnes tam sídlí obchod s domácími potřebami a úplně jiným vlastníkem. Nejstarší ze šesti sourozenců, Karel Roubíček (*1906), byl zatčen hned první den války, tj. 1. 9. 1939. Jako rukojmí byl zatčen ve stejný den i jeho bratr Leo (*1907), doktor práv vykonávající advokáta v Plzni. Později byla deportována i Leova manželka Markéta. Byla jediná z rodiny, která přežila masakry druhé světové. Karel a Leo prošli několika německými věznicemi a nakonec byli v Osvětimi umučeni. Třetí a čtvrtý bratr, Viktor (*1908) a Arnošt (*1911) byli propagátoři snad všech sportů, které tehdy existovaly. Oba společně úspěšně obchodovali s obilím. Jako většina ostatních, byli r. 1942 odvezeni do Terezína a umučeni tentokrát nikoliv v Osvětimi, ale v Izbici. Tam zahynul i další bratr Rudolf (*1913). Nejmladší ze sourozenců Marta (*1914) zahynula jako většina ostatních hořovických v plynové komoře v Osvětimi. Matka sourozenců Helena (*1872) zahynula v Treblince a babička sourozenců Marie Brumlová (*1852) v Terezíně.

Zdroje: Proměny a příběhy Hořovic, str. 63-66; Minulostí Berounska 9, str. 121

A nyní k luštění: informace najdete v listingu a zbytek v terénu.
1)Náboženská Izraelská obec v Hořovicích byla založena roku 187A
2)Které z těchto tvrzení je nepravdivé?
První návrh na synagogu vznikl roku 1898; B=3
Otto Zambory byl hořovický stavitel; B=4
Synagoga byla zkolaudována roku 1904; B=5
3)Které z následujících tvrzení je pravdivé?
1. března 1866 skupina lidí na náměstí demonstrovala za odstranění všech Židů v Hořovicích. Návrh byl podpořen, schválen a příští rok realiován; C=6
1. března 1866 skupina lidí vyhrožovala Vilému Gastrovi a rozmlátila mu okna. Byla nakonec zpacifikována až s pomocí vojska; C=7
1. března 1866 skupina lidí vyhrožovala Vilému Gastrovi a rozmlátila mu okna. Nakonec se situace natolik vymkla z rukou, že Vilém Gastr byl jedním ze skupiny lidí zavražděn; C=8
4)V rodině Roubíčků bylo celkem D sourozenců, kteří byli zabiti válkou. Všichni jsou uvedeni v listingu, jen dávejte pozor, zda je ten dotyčný/ta dotyčná sourozenec ostatních, nikoliv jiný rodinný příslušník.
5)Stage 1, úvodni souřadnice N 49° 50.081 E 013° 54.155, synagoga: Stoupněte si k synagoze tak abyste ji viděli z boku. Je jedno z kterého, na obou je údaj stejný. Spočítejte počet oken v horní řadě. Je jich E (dvouciferné číslo). Na lampě před synagogou je štítek ve tvaru HE00F20
6)Stage 2, N 49° 50.210 E 013° 54.557 , místo, kde sídlil obchod rodiny Roubíčků. Od chodníku k obchodu vede G schodů. Ujistěte se, že jste opravu spočítali všechny, jedná se o sudé číslo.

Keš hledejte na N 49° 5(A-B).FC9 E 013° 5B.(G-D-C)(E-A)(9-F). Jelikož 3.10.2014 došlo ke změně umístění, udělejte ještě následující úpravu: + E 000° 00.067