Zdroj: Wikipedia:
Již z dob neolitických nacházíme pod Krušnými horami zbytky lidské činnosti. Počátky stálého osídlení se datují do 11. století. Za nejstarší písemnou zmínku o osídlení místa je považován seznam farních kostelů pražské arcidiecéze z roku 1352, kde je uvedena ves Kagrnitz jako poddanská ves panství Rýzmberg.
Název Chabařovice se ustálil koncem 15. století, německý název byl Karbitz. V roce 1520 byly Chabařovice zmiňovány jako městečko s právy vaření piva a výroby sladu. Ferdinand I. Habsburský v září 1549 udělil právo užívání městského znaku (lva na skále mezi dvěma branami) a pečetění zeleným voskem.
Město postihla třicetiletá válka a nevyhýbaly se mu ani zničující požáry, z nichž nejničivější postihl Chabařovice na podzim roku 1697. Dále město velmi utrpělo při napoleonské bitvě u Chlumce roku 1813. Brzy se však z krize zotavilo.
Roku 1882 se v Chabařovicích udála první masová stávka v Čechách.
Již před vznikem Československa byla v Chabařovicích jedna ze dvou českých škol na Ústecku. Zajímavostí je také to, že zde byla počátkem 20.století zřízena první elektrifikována veřejná budova na Ústecku, jednalo se o evangelický kostel, který dnes již bohužel nestojí..
Za první republiky tvořili Češi asi třetinu chabařovického obyvatelstva, převládalo německé obyvatelstvo.
Uhlí bylo v okolí města objeveno v roce 1774. Zpočátku pomáhalo prosperitě města, v poslední čtvrtině dvacátého století však kvůli těžbě uhlí bylo naplánováno zrušení Chabařovic k roku 1997. V roce 1991 však vládní rozhodnutí tento záměr zrušilo.
K 1. lednu 1986 byly Chabařovice spolu s obcí Chlumec a městem Neštěmice připojeny k městu Ústí nad Labem. Důvodem bylo, že Ústí nad Labem se snažilo dosáhnout limitu 100 000 obyvatel, aby splnilo tehdejší podmínku pro zřízení městského národního výboru. Chabařovice a Chlumec se od Ústí opět odtrhly v roce 1990.
A nyní ke kostelu:
Jedná se o barokní trojlodní kostel, vystavěný na místě vyhořelého kostela z roku 1352, basilikálního uspořádání (převýšená střední loď), okrouhlý závěr orientován k východo-jihovýchodu. Před západním průčelím vidíme dominantní hranolovou věž s přilbovou helmicí a lucernou. Okna lodí i presbytáře mají kulaté záklenky, rámované štukovými rámy. Hlavní loď a presbytář je členěna pilastry. Věž má výrazné římsy mezi patry a poslední (hodinové) patro z let 1873-4. Hlavní portál je situován v ose věže od západu, boční vstupy na severu věže a v příčné ose severního průčelí. Vnitřní zařízení je původní, na hlavním i na bočním oltáři visí obrazy Petra Brandla.
Historická data:
1352 – poprvé doložen kostel v Chabařovicích.
1499 – pořízeny dva velké zvony do zvonice, stojící u kostela. Větší zvon vážil přes 1800 kg a nesl český nápis. Menší měl hmotnost kolem 900 kg a byl na něm reliéf sv. Petra s klíči a sv. Pavla s mečem.
1526 – kostel vyhořel a dva malé zvony v
sanktusníku byly zničeny.
1614 – ke kostelu je přistavěna věž, zvony z r. 1499 ze zvonice jsou převěšeny na věž.
1697 – kostel i s velkou částí obce vyhořel, zničeny kostelní zvony a veškeré vybavení.
1698 – kostel zcela přestavěn. Pořízeny tři nové zvony od Jana Baltazara Crommela z Ústí nad Labem, vysvěceny v Oseku.
1917 – Kostelní zvony zrekvírovány.
1920 – chabařovické ocelárny Arnold - Kress vyrobily tři nové ocelové zvony, v kostele se nacházejí dodnes. Současnost: Na rozdíl od mnoha církevních staveb v České republice nepotkal kostel smutný osud staveb zdevastovaných a později zcela zničených a demolovaných.
1994-1996 byl kostel opravován a je kulturní památkou státu. Pravidelně se zde konají bohoslužby a stalo se již tradicí konat mši vánoční v den narození Ježíše Krista. Určitě stojí za to kostel shlédnout.Otevírán bývá příležitostně.
Mnoho štěstí při hledání keše a luštění vzorce!
Finálový vzorec: N=50 40.(A-1)(C-3)(E-7) E=13 56.(B-1)(D-3)(F+4)