Tato keš vás seznámí se stále více oblíbeným netradičním domácím mazlíčkem.
Achatina, česky oblovka, je jeden z nějvětších suchozemských plžů a zároveň jedno z nejméně náročných zvířat, které lze chovat v domácnosti. Dalo by se říci ideální zvířátko pro geokačera. Na výpravu za kešemi sice Achatinu můžete vzít jen tehdy, když bude nadprůměrně teplé a vlhké počasí (obývá přirozeně tropické podnebí střední Afriky) a FTF s ní taky nejspíš neurvete, za to však nebude strádat nedostatkem, když odjedete na celodenní výlet a přečká bez zvláštní péče dokonce i vaši nepřítomnost po dobu dovolené. V nepříznivých podmínkách si šneci (v chovatelském prostředí se vžil tento původně lidový výraz téměř jako oficiální obecné označení pro různé druhy plžů s ulitou) zavíčkují ulitu pevným víčkem, aby nepřicházeli o drahocennou vlhkost, a přečkají bez potravy i několik týdnů. Máte ale vidět tu rychlost (ano, rychlost!) se kterou víčko letí pryč, jakmile se k obyvateli ulity dostane informace, že období nedostatku pominulo.
Co tedy člověk potřebuje k tomu, aby se stal úspěšným chovatelem velkých šneků? Není toho mnoho. V první řadě terárium. Oblovky se dají krátkodobě pustit na procházku po bytě (ale pozor, sežerou, na co přijdou, včetně třeba omítky na zdi). Pro trvalý pobyt však potřebují vlastní domeček nejlépe ze skla s nepříliš velkým větracím otvorem. Je třeba uvnitř udržovat vysokou vlhkost, což se provádí nejlépe každodenním rosením. Čím větší terárium, tím lepší, šneci totiž dorůstají větší velikosti, když mají více prostoru. Na dno terária přijde kokosový substrát (lignocel), prodávaný ve zverimexech a zahradnických potřebách. Udržuje vlhkost a zároveň poskytuje šnekům úkryt, rádi se do substrátu zahrabávají. Dále by trvalou součástí obydlí měla být nízká nádobka s vodou (věděli jste, že šneci chodí pít?) a sépiová kost. Vápník je důležitý pro správný vývoj ulity, sépiových kostí bude poměrně velká spotřeba, ale naštěstí jsou levné. No a pak už jen pravidelný přísun jídla, kterým je ... cokoliv zeleného. Oblovky spořádají jakékoli zbytky zeleniny, ovoce, listy z ředkviček a květáku (ty až ve vyšším věku, pro mladé šneky jsou příliš tuhé), v létě milují čerstvé pampelišky.
No a pak už jen zbývá sehnat do terária nějaké ty obyvatele. Achatiny jsou společenští tvorové, nevyhovuje jim život o samotě. Zároveň jsou ale stejně jako náš český hlemýžď hermafrodité, což s sebou při chovu nese jisté úskalí. Množí se každý s každým a neustále. Toto úskalí je výhodou pro nové zájemce o mláďata - je jich všude dost, chovatelské weby a inzertní servery se hemží nabídkami za cenu řádově několika málo korun, nebo i zdarma. Pokud nechcete mláďata odchovávat, je třeba pečlivě prohlížet terárium a včas likvidovat nakladená vajíčka.
Nejčastějším druhem chovaným v zajetí je oblovka žravá (Achatina fulica), dále pak hezky zbarvená Achatina iredalei. Ulity oblovek dorůstají 12, výjimečně až 20 centimetrů, šneci se dožívají 5 - 7 let (v zajetí při dobré péči mohou žít i déle).
Ke keši se prosím chovejte, jako by byla poslední na světě. Možnost plnohodnotné obnovy je velmi omezená U schránky funguje. tzv. "klíštěcí paradox". Přestože nemá závit, půjde vám manipulace lépe a s menším rizikem poškození, když se k ní budete chovat, jako by ho měla.
Zdroj fotografií: wikipedia.cz a domácí archiv