Historie
Hrad Hartenštejn byl založen před rokem 1473 Jindřichem II. z Plavna, nazývaným „starý z Plavna“, jako nástupce nedaleko stojícího hradu Hungerberg. Hungerberg byl kolem roku 1468 zničen při obléhání vojsky českého krále Jiřího z Poděbrad po rozepři s Jindřichem II. z Plavna. Sídlo bylo pojmenováno Nový Hartenštejn, podle rodového hradu Plavenských v Sasku, a stalo se opěrným vojenským bodem panství na Bochovsku. V průběhu času docházelo k častému střídání majitelů:
- Poprvé se připomíná v roce 1473, kdy jej pánové z Plavna zastavili Bohuslavu ze Schwanebergu.
- Roku 1477 byl dále zastaven Jindřichu z Géry.
- Jindřich III. z Plavna zastavil Hartenštejn roku 1496 Anně Zedwitzové, ale nakonec jej vyplatil a v roce 1519 na hradě zemřel. Druhá manželka Jindřicha III., kněžna Barbora Anhaltská, se znovu provdala za Jana Mašťovského z Kolovrat, který se pak také psal „z Hartenštejna“.
- Po smrti Jindřicha IV. z Plavna (1554) získal roku 1563 v dědickém řízení hrad Hartenštejn Jindřich VI.
- V roce 1567 připadl Jindřichovi Mikuláši Hasištejnskému z Lobkowitz, ale hrad již v té době nebyl obýván.
- Nový majitel prodal roku 1573 zpustlý hrad, město Bochov, vesnice Tašovice, Německý Chloumek a Těšetice Adamu staršímu Štensdorfovi ze Štensdorfu a na Údrči. Ten sice hrad obnovil, ale sám bydlel v Bochově, kde roku 1579 zemřel.
- Vdova a její tři synové opět uvedli hrad do obyvatelného stavu. V roce 1588 se jeho synové o rodové panství rozdělili a Hartenštejn dostal nejstarší Anzelm.
- Anzelm už roku 1589 vyměnil Hartenštejn a dva domy v Bochově za statek Kaštice s Jeronýmem starším Hrobčickým z Hrobnice, na Březnici a Manětíně.
- Po Jeronýmově smrti (1602) zdědil roku 1606 Hartenštejn syn Ferdinand Burian Hrobčický, který rovněž bydlel v Bochově.
- Roku 1608 koupila panství v dražbě Marianna Černínová, rozená Svárová.
- Roku 1609 byl prodán Vilému staršímu z Lobkowitz.
- Ještě téhož roku se stal novým majitelem Linhart Colonna z Felsu, který se stal jedním z hlavních vůdců stavovského povstání v Čechách. Nový majitel připojil Bochov a Hartenštejn k Andělské Hoře.
- Od roku 1622 vlastnili hrad Hartenštejn Černínové.
Hrad Hartenštejn, jen poněkud opravený a málo obývaný, nebyl potom nikdy sídlem vrchnosti, časem zpustl a koncem 18. století se o něm mluví jako o „zbořeném hradě“. Jeden z posledních majitelů, Antonín Hladík, zpustlý Hartenštejn prodal poštmistrovi Beerovi z Bochova. Ten jej proměnil v kamenolom, což byl počátek jeho likvidace. Kámen z hradu byl používán na stavby domů ve městě. Roku 1927, kdy město Bochov za 500 Kč zříceniny hradu Hartenštejn odkoupilo, zbyly z hradu jen základy.
Stavba
Hartenštejn je dosud nedoceněnou vrcholnou stavbou, představující velmi promyšlený dělostřelecký obranný systém pracující s bateriovými věžemi, jehož význam přesahuje rámec Čech. Podoba jeho věží silně připomíná podstatně mladší Bílou věž v Rejtově opevnění Pražského hradu. Hrad stojí na počátku období stavby nejkvalitnějších pozdně gotických obranných systémů v Čechách, jejichž počátky tak posouvá do konce 60. – 70. let 15. století. Představuje zároveň jednu z nejpromyšlenějších kombinací aktivní dělostřelecké obrany s vedením přístupové komunikace.
Stavba hradu probíhala zřejmě dle jednoho záměru ve dvou hlavních stavebních fázích. V první byly vystavěny všechny tři bateriové věže a vznikla i studna. Následně vznikly úsekyhradeb a objekty mezi nimi. Ve východní částihradu se jednalo o masivní, silnou hradbu dosahující šíře 2,6m, která dle dochovaného šmorcování na Karlovarské věži dosahovala značné výše (do úrovně jejího 2. patra). Hradbu prolamovaly dělostřelecké kobky, z nichž je dochována jediná ve východním úseku jižní hradby; dokumentace A. Neffa zřejmě zachytila další v jižním úsekuhradby východní. Stejné dimenze jako hradby na východní straně hradu vykazují i dochované obvodové zdi bollwerku. Jak napovídá situace v prostoru polookrouhlé baštičky, nelze vyloučit, že zde v průběhu stavby mohlo dojít ke změně plánu.
Západní polovina hradu byla ohrazena podstatně slabší hradbou a slabší stěny (cca 1,5m) měla i současně vzniklá budova v jihozápadním nároží. Její suterén se navenek otevíral střílnami – dochovány jsou v jihozápadní stěně a další je možno předpokládat ve stěně jihovýchodní. Překvapivě malou sílu zdí obvoduhradu na západní straně je snad možno chápat jako úsporné opatření umožněné menší ohrozitelností této strany hradu či změnou plánu. Hradba mezi severozápadním nárožím a Karlovarskou věží není vedena přímo, ale tvoří dutý úhel, což mimo jiné umožnilo pravoúhlost severozápadního nároží.
Velmi málo jsme informování o vnitřní zástavbě. Od počátku mohly existovat nástavby nad schodišti do suterénu bateriových věží. Jisté je to pouze v případě jižní věže. Při obvodové hradbě bychom spíše vzhledem k tomu, že hrad byl stavěn jako mocenský opěrný bod, mohli předpokládat zástavbu lehčí konstrukce, např. dřevěnou nebo hrázděnou, která by tvořila ubikace posádky.
Dělostřelecká obrana zmíněných objektů byla koncipována především pro užití ručnic, zejména pak hákovnic. Špalety jediné dochované hradební komory nejsou zachovány. O užití zmíněné skupiny zbraní vypovídají i dochované, pečlivě provedené klíčové střílny. Stanovištěm těžších děl se mohl stát bollwerk. Při jeho hodnocení ovšem narážíme na problémy způsobené nešťastnými výkopy ve 20. a 30. letech 20. století, kvůli nimž nevíme doposud nic o terénních úrovních vnitřní plochy bašty. Zajímavá je komunikační vazba bollwerku na suterén jihozápadní stavby. Umožňovala vcelku pravděpodobný předpoklad, že se mohlo jednat o arsenál či prachárnu.
Přístupová komunikace dobře kontrolovaná především bateriovými věžemi a bollwerkem spirálovitě obtáčela hradní návrší a na východní a severní straně probíhala po koruně valu před příkopem. Poloha vstupní brány není zcela jasná. S ohledem na dochovaný reliéf západní části hradního návrší se zdá, že se přístupová komunikace před severní stranou bollwerku otočila a do vnitřní plochy hradu vstoupila od západu. Zde by bránu přímo ovládala zmíněná podivuhodná až kasematovitá baštička v severní stěně bollwerku, jejíž smysl by byl jinak těžko vysvětlitelný.
Rekonstrukce
Zřícenina, rozebírána na stavební kámen, se pak dočkala nového zájmu až ve 20. století. S návrhem hradrekonstruovat přišel bochovský rodák Alois Naff, který byl velkým propagátorem obnovy Hartenštejna. Zhotovil plány bývalého hradu a vypracoval projekt, na jehož základě bylo požádáno o státní subvenci. Peníze na zahajovací výkopové práce byly získány od zkrášlovacího spolku a od městské spořitelny. Práce započaly roku 1933. Konaly se výkopové a zajišťovací práce a opravovaly se i okolní cesty.
V roce 1936 došlo k vyklizení severní věže (zvané též Karlovarská), bylo obnoveno schodiště a po vyzdění byla věž zastřešena. Uvnitř byla upravena k ubytování. V září téhož roku začalo 4 týdny trvající vyklízení 34 metrů hluboké studny. V roce 1937 byly opraveny sklepy, zhotovena betonová plocha nad jižní věží sloužící jako parket a začala se zde pořádat taneční odpoledne a hrát divadelní představení. S příchodem války práce ustaly a hrad začal opět chátrat. V šedesátých letech se zřítila střecha Karlovarské věže.
V roce 2006 byla zahájena postupná rekonstrukce zříceniny. Opravy jsou hrazeny částečně z rozpočtu města Bochov a významně je přispíváno ze strany Ministerstva kultury ČR z Programu na záchranu architektonického dědictví. Rekonstrukce je rozdělena do etap tak, aby bylo město Bochov schopno svůj příspěvek v daném roce financovat. Byla provedena stabilizace Karlovarské věže, opraveno její zdivo a následně byla věž zastřešena. Jedná se o unikátní způsob zastřešení, neboť celá dřevěná nástavba včetně střechy není přímo položena na historickém zdivu věže, ale je ukotvena k dřevěné konstrukci umístěné uvnitř obvodového zdiva věže. Vše je pevně spojeno a fixováno se zemí mohutnými ocelovými lany. Takto jsou staré, původní stěny věže ochráněny před nadměrným zatížením a navíc vnitřní konstrukce umožnila vybudování 3 podlaží, kde bude v budoucnu umístěna vhodná expozice zajímavých předmětů a obrázků. V rámci rekonstrukce byl proveden archeologický průzkum se zajímavým nálezem, který však bude návštěvníkům představen až někdy v roce 2014. Možná dříve? Nechme se překvapit.
K 31.5.2011 dosáhla hodnota provedených prací výše přibližně 6.000.000 korun, přičemž příspěvek z Ministerstva kultury ČR činil cca 5.000.000,-Kč. Město Bochov i touto cestou za poskytnuté finanční prostředky děkuje a doufá, že další opravy zříceniny hradu Hartenštejna budou i nadále ze strany Ministerstva kultury ČR finančně podporovány.
V současné době si návštěvník může prohlédnout zříceninu hradu a navštívit Karlovarskou věž, která slouží jako vyhlídka. V budoucnu bude v rámci dalších etap oprav provedena záchrana a umírněná dostavba stávajících zbytků stěn, budou odstraněny nežádoucí rostliny, vyčištěna studna, zpřístupněn výše avizovaný archeologický nález, instalována expozice v Karlovarské věži, přivedena elektrická energie a zbudována asfaltová přístupová komunikace.
Cílem města Bochov jako majitele hradu je, aby byl hojně navštěvován nejen turisty, kterým nabídne zajímavé informace, výhledy do okolí a příjemné zážitky, ale i občany Bochovska jako kulturní centrum pro pořádání neobvyklých akcí v romantickém prostředí zříceniny hradu.
Zrekonstruovaná Karlovarská věž hradu Hartenštejn nyní slouží jako rozhledna. Hrad je přístupný celoročně. Karlovarská věž jen od dubna do října. Klíče od věže je možné si zapůjčit oproti záloze 200,- Kč a prokázání se platným dokladem v infocentru města Bochov či v restauraci Radniční sklípek v jejich otevírací době.
Infocentrum města BochovPondělí09:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00Úterý10:00 - 12:00 a 13:00 - 15:30Středa09:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00Čtvrtek09:00 - 12:00 a 13:00 - 15:30Pátek09:00 - 12:00 a 13:00 - 14:00Pátek *09:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00Sobota *10:00 - 14:00 a 14:30 - 18:00Neděle *12:00 - 16:00
* jen v turistické sezóně červen až září
Radniční sklípek města BochovPondělí10:00 - 22:00Úterý10:00 - 22:00Středa10:00 - 22:00Čtvrtek10:00 - 22:00Pátek10:00 - 24:00Sobota10:00 - 24:00Neděle *10:00 - 22:00
* jen v turistické sezóně červen až září