Přenesme se v čase do minulosti, tak 200 roků zpátky, do doby kdy se lidem nežilo zdaleka tak dobře jako je tomu dnes. Do konce 1.poloviny 19.století převládala na Hukvaldském panství, jehož byl Frenštát p.R. součástí, tři nejdůležitější průmyslová odvětví. Hamernictví, sklářství a tkalcovství. První dvě záhy zanikla po vyčerpání surovinových zdrojů. Perspektivním odvětvím zůstala tkalcovská a textilní výroba. Ruční tkalcovství prosperovalo v 17. a 18 století a ještě na počátku 19. století živilo dvě třetiny obyvatel města. Vznik manufakturní výroby úzce souvisí s rozvojem trhu. Domácí výroba tkanin nestačila uspokojovat požadavky trhu a nestačila konkurovat výrobě mechanické jak v množství, tak v cenách výrobků. Ve Frenštátě začínají vznikat továrny a rodí se továrníci. Objeví se zde několik významných továrnických rodů a jmen. Nás bude zajímat jedno z nich.
Je to pan František, který pocházel z tkalcovské rodiny, a který v roce 1845 založil firmu František X a synové. Původně byla tkalcovna ruční. Od Josefa Koniakovského koupil v dražbě v roce 1875 úpravnickou továrnu a k ní do roku 1883 přistavili bratři Robert, Emil a Rudolf první mechanickou tkalcovnu.
Další textilní továrnu zřídil ing. Viktor X v roce 1911. Ta se nachází poblíž současného vlakového nádraží.
Strojová výroba, zaváděná v 80. letech 19. století, připravila většinu frenštátských tkalců o živobytí a přinesla katastrofální nezaměstnanost. Z města odešlo mnoho lidí do světa, převážně do Ameriky a ti, kteří zůstali, se museli bránit nezaměstnanosti a bídě.
Ponechme teď stranou význam rozvoje průmyslu ve Frenštátě a těžký život prostých lidí. Rodina, o které je tady psáno, se mimo jiné zasloužila o vznik památného místa. Továrník X založil ve 20. letech 19. století blízko své vily okrasnou zahradu pojatou jako soukromé arboretum. Na rozloze téměř 4 hektarů byly vysázeny okrasné keře a po okrajích stromy. Na východním okraji převážně domácího původu jako smrky, lípy, javory na západní a severní straně převažovaly cizokrajné. Také zde byla vybudována dvě malá jezírka. Zahrada byla udržována a musela být pýchou našeho tajemného továrníka. Přešel čas, frenštátskou kotlinou se převalily dějiny, továrníci zmizeli a zahrada postupně rostla a rostla až zarostla.
V 80. letech 20. století provedla jedna nejmenovaná společnost dendrologický průzkum zahrady. Bylo objeveno několik pozoruhodných cizokrajných jehličnanů: douglaska, smrk pichlavý, Engelmanův (horský smrk), sivý (nejsevernější americký smrk) a smrk omorika. K jejich dalšímu zhodnocení však nedošlo, naopak část stromů byla vykácena a v části zahrady byla položena panelová vozovka. Přišel další převrat, aktivity společnosti ustaly a zahrada dál pustla. V roce 1996 MěÚ ve Frenštátě zaregistroval zahradu jako významný krajinný prvek. V roce 2008 začal Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí postupně obnovovat cenné části lokality. Byla vyčištěna plocha od náletových dřevin a došlo k pokusu o zachování vzácných stromů, které ještě přežily. Kromě chráněných tisů, kavkazského smrku je to hlavně zřejmě největší exemplář modřínu japonského na území republiky. Po pěti letech, kdy jsem tuhle zahradu náhodou objevil, došlo k další devastaci. Hlavní slovo má tady zřejmě příroda a kromě pozůstalých dřevin tady divoce roste všechno možné. Navíc padlo na konci roku 2013 za oběť silnému větru pár dalších stromů. Ty byly na jaře 2014 odklizeny a s nimi se pokácelo i několik dalších.
A frenštátské textilky? Ty prošly rukama několika majitelů - státních i soukromých a jejich stav je v současnosti různý. Tak třeba továrna ing. Viktora se nakonec dočkala rekonstrukce a v současnosti slouží jako sídlo firmy AK Frenštát s.r.o. Továrna pana Františka na první pohled už nevypadá tak dobře. Ale i ta slouží soukromému podnikání a její vzhled se pomalu mění.
Keš na úvodních souřadnicích nenajdete ale začnete zde své pátrání. Dá se tu zaparkovat v odstavných pruzích podél ulice.
Dřív než ale vyjedete, budete potřebovat znát příjmení továrníka, jehož zahradu budete hledat. Internet vám jistě pomůže. Když se vám to podaří, spočítejte počet písmen v příjmení.
A=počet písmen v příjmení
Stage1: N 49° 32.565 E 018° 13.476
Stojíte před bránou tehdejší továrny ing. Viktora z roku 1911. Na jednom sloupu brány je trojmístné číslo.
B=číslo na sloupu
Stage2: N 49° 32.755 E 018° 13.073
Stojíte před továrnou pana Františka. Bohužel není zrovna v nejlepším stavu. Na cihlové budově jsou dvě řady oken. Spočítejte okna v horním patře.
C= počet oken v horním patře
X,XXX = (A x C + B + 1590) / 1000
Y,YYY = (A x B - 1291) / 1000
Schránku najdete na těchto souřadnicích:
N 49° 3X.XXX
E 018° 1Y.YYY
Místo se vám možná bude zdát opuštěné, kde lidská noha nevkročí. Podle různých chodníčků tomu asi tak není. Lidé si přes zahradu zkracují své cesty, buďte proto při lovu opatrní.
Děkuji stonefish.cz za betatest.