Cache se nachází v blízkosti lesní cesty, není nutno vstupovat na pozemek za plotem!
Hůrka
Dominantou okolí obce Dnešice je kopec Hůrka. Zvedá se od potoka zhruba z 360 m n.m. až k „Janečku“ ve výšce 423 m n.m. Sousední menší kopec, který leží jihovýchodně a dosahuje výšky 415 m, se nazývá Kozlice.
Janečkem byl nazýván velký pískovcový balvan, který označoval vrchol Hůrky, kde v dřívějších dobách, vždy 6. července, plála hranice jako vzpomínka na upálení Jana Husa. Na východní a jižní části Hůrky byla ještě na začátku 19. století třešňovka. Později byla Hůrka osázena duby a jinými dřevinami. Tyto nechal nájemce ke konci 19. stol. ze zištných důvodů vykácet a zůstal holý kopec. V době 2. svět. války to byla velká přednost. To byla Hůrka v zimě, v době uhelných prázdnin, využívána mládeží na lyžích a saních. Těch starších postupně ubývalo, protože na ně doléhalo totální nasazení (povinný odvod na práce v Říši). Postupným zastavěním ztrácela Hůrka svůj dominantní vzhled. Zcela novou podobu pak získala úplným zalesněním, které bylo započato r. 1951 akcí mládeže, kdy pod vedením hajného p. Maška bylo vysázeno prvních 500 smrčků podél cesty za sloupem el.vedení. Zalesňování pokračovalo v následujících letech pracovníky Státní regulace, později vlastními pracovníky Státních lesů. Po r. 1989 připadla menší část tohoto lesa obci, větší část byla vrácena jako restituce bývalým vlastníkům dnešického velkostatku.
Pod Hůrkou, v místech poblíže transformátoru (dnes domek p. Trše a pí. Fořtové), bývaly dvě louže (malé rybníčky). Vznikly patrně tím, že se vytěžila hlína na výrobu vepříků (nepálených cihel), ze kterých se stavělo ještě začátkem 20. století. Tyto dvě louže byly napájeny studánkou, ze svahu Hůrky. A když jsme u louží, tak připomeneme, že další dvě louže byly vedle domku p. Kavalíra a p. Hrdonky (dříve Karlík Mašek). V loužích se koupaly husy, kterých bývala plná ves. Také nesmíme zapomenout na lomy. Na Hůrce bylo několik velkých lomů na kámen, z nichž některé byly zavezeny odpadem, jiné jsou skryty v lese. Na Kozlici, jak dolní, tak horní jich bylo nejméně deset a kromě jednoho, kde je dnes střelnice, byly všechny ostatní zavezeny a dnes jsou některé již i zastavěny. Dnes již by nikdo nevěřil, že v jednom z nich, v tom nejblíže k lesu, se naučila plavat spolu s husami i nejméně polovina kluků z horní části vsi. Tak se tehdy žilo.
citace : SMOLA. Dnešice 1115 - 2005. OÚ Dnešice, 2005