Újezd nad Lesy a Klánovice a středočeských obcí Úvaly, Šestajovice a Jirny (část Nové Jirny).Téměř celá pražská část lesa je chráněna jako přírodní park Klánovice-Čihadla, části z něj jako přírodní rezervace Klánovický les a přírodní památka. Proto se tady chovejte k zvířatům a k lesu jako lidi a nééé jak Sus strofa.
Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách:
Veverka patří k nejoblíbenějším tvorům české fauny a asi nenajdeme nikoho, kdo by ji na první pohled nepoznal. O to zvláštnější je, že právě o nezaměnitelné "opičce našich lesu" koluje tolik zavádějících informací...
S každým novým článkem o veverkách, který se objeví v novinách a časopisech, jsme znovu překvapeni, kolik v lepším případe nepřesností - a v horším hloupostí - jsou do nich autoři schopní shromáždit. Na vině je nejen "googleovský" způsob práce, kdy autoři opisují jeden od druhého (aniž by sami o veverkách cokoliv tušili), ale samozřejmě i nedostatek skutečně důvěryhodných zdrojů (i v encyklopediích jsou totiž o veverkách leckdy publikovány zavádějící údaje). Ostatně i drtivá většina snímku "divokých veverek", kterými jsou tyto texty doprovázeny, si na autenticitu jen hraje, protože byly pořízeny v městském parku v Mladé Boleslavi, kam jezdí pořizovat aranžované "lesní" snímky poloochočených veverek fotografové už mnoho let...
A nejde jen o články. Protože naší specializovanou "rodinnou" záchrannou stanicí pro veverky Pinky projde rok co rok kolem stovky veverčat ze všech koutu České republiky, setkáváme se jak s desítkami jejich nálezců, tak s radou zájemců, kteří se k nám "na veverky" přijíždějí podívat. Většina z nich - a to i ti, kteří mají hluboký zájem o přírodu - má k našemu neutuchajícímu překvapení o způsobu života a chování veverek zcela mylné představy.
Když jsme tedy dostali z redakce "Naší přírody" nabídku napsat o veverkách článek, napadlo nás vytvořit jakýsi "opravník obecně oblíbených omylu o veverkách". Tedy sepsat nejrozšířenější pověry, které se veverek týkají a uvést je do souladu s realitou.
Díl 1
OD REZAVÉ K ČERNÉ
Ačkoliv se překvapivě velké množství lidí domnívá, že v České republice žije více druhu veverek, opak je pravdou. Jedinou veverkou, kterou u nás můžete v lesích či parcích potkat, je veverka obecná (Sciurus vulgaris). Málokterá z téměř tří set druhu veverek, které se na planete vyskytují, se ale může pochlubit tak pestrou skálou odstínu srsti jako ta "naše", běžně se vyskytující v barvách od rezavé pres hnědou az po černou. Přitom jen rezavá barva má množství odstínu, kombinovaných sedavým zabarvením boku či tváří, a tak se dá s trochou nadsázky říci, ze ani jedna veverka nevypadá stejně.
Protože mláďata dědí barvu srsti po rodičích a dalších předcích, běžně se stává, ze se v jednom vrhu mláďat nachází veveřátka různě zbarvená a výjimkou nejsou ani extrémy například v podobě části sourozenců světle rezavých a zbytku černých. Jediné, co z hlediska barvy mají všechny veverky obecné společné, je bílé bříško.
ŠEDÁ PŘÍBUZNÁ
V posledních letech se vlivem zmatečných informací v médiích často mluví o nebezpečí, které představuje pro veverky obecné jejich mnohem vetší příbuzná, z Ameriky pocházející veverka popelavá (Sciurus carolinensis). Ta je skutečně obrovským problémem ve Velké Británii, kde po umělém vysazení za více než století zcela zdecimovala populaci původní veverky obecné (z důvodu, které jsou nad rámec tohoto článku). V České republice, stejně jako ve většině kontinentální Evropy, ale veverka popelavá nežije a ani se tu nikdy nevyskytovala. Bohužel, právě pod vlivem zpráv v médiích se mezi laiky lavinovitě šíří omyl, že veverka popelavá je v České republice usídlená a ze veverka s černou barvou srsti je právě touto nebezpečnou cizinkou, s níž je třeba preventivně skoncovat.
POMOC
Nejúčinnějším způsobem pomoci divokým veverkám je stavba a umístění jednoduchého veverčího krmítka. Vzhledem k uzavřené konstrukci se do něj nikdo jiný než veverka nedostane, a tak je potrava v něm stoprocentně zužitkována těmi, komu je určena. Fotografie krmítka i návod na výrobu naleznete na našem webu Veveratka.cz.
Zdroj informací - O AUTORECH - článku
Kateřina a Petr Soukupovi provozují ve volném čase specializovanou Záchrannou stanici pro veverky Pinky, do které přijmou každý rok kolem stovky veverčat z celé České republiky. Stanice je součástí sítě záchranných stanic CSOP. Katerina (1973) se dlouhodobě věnuje pozorování a fotografování divokých veverek. Již téměř deset let připravuje informacemi a fotografiemi nabitý web Veveratka.cz, věnovaný jak divokým veverkám, tak práci v záchranné stanici. O živote jedné z divokých veverek napsala unikátní pětisetstránkovou a radou raritních snímku vybavenou knihu "Veveřácká kronika", zaznamenávající pravděpodobně nejdelší (více než 6 let) souvislé pozorování divokého zvířete v přirozeném prostředí, které se kdy komu podařilo zachytit. Podrobnosti o "Veveřácké kronice" s ukázkami z recenzí a s desítkami čtenářských ohlasu najdete na našem webu: http://veverackakronika.bloudil.cz/
Chcete nám pomoci?
V případě pomoci:
Kontakt na záchrannou stanici pro veverky Pinky
http://veveratka.cz
Něco málo ke keši. Keš se nachází 20 metrů nad zemí ( 60 m lano bude určitě stačit ) a proto budete potřebovat speciální stromolezecké vybavení. Bez výbavy se o to ani nepokoušejte!!! a zbytečně neriskujte své zdraví. Opravdu to bez něj nedáte.
!!! Odlov této krabky je pouze na Vás a na Vašem uvážení, že za to stojí !!!
!!! Na odlov nechoď nikdy sam !!!
http://www.horolezeckametodika.cz/
