Komořany (německy: Gundrum) jsou obec v Jihomoravském kraji a okrese Vyškov s necelými sedmi sty obyvateli. Nacházejí se 11 km západně od města Vyškov v nejjižnějším cípu okresu a nadmořské výšce 242 m n. m. Obec je půdorysně ulicovka s kostelem situovaným na východní straně návsi, obcí protéká potok Rakovec, ústící do řeky Litavy. Do roku 1945 byly Komořany součástí tzv. vyškovského jazykového ostrůvku, kde byla převážná část obyvatelstva německé národnosti. V roce 1964 byly spojeny s Podbřežicemi. Dnes jsou opět samostatnou obcí.
Komořany byly po značnou část své historie v majetku cisterciáckého klášteru Králové na Starém Brně. V obci stojí Farní kostel sv.Barbory postavený v roce 1804 na gotickém základě ze 14. století. Dnešní obec je od roku 2003 součástí mikroregionu Rakovec. V obci sídlí velká firma zaměřená na oblast kasinových technologií zaměstnávající více než 700 zaměstnanců.
Historie obce:
Počátky obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku1340, kdy se v listině Karla z Uherčic objevuje mezi svědky prodeje tří lánů vilímovského kláštera jistý Střezivoj Holub z Komořan (Strzeiesewoy dictus Holub de Comurzan), příslušník starobylého rodu původem z Tachova, který přišel na Moravu v doprovodu Jindřicha z Lipé. Podrobnější historickou zprávu o obci přinesl rok 1347, kdy Střezivoj Holub odkázal své zboží v Komořanech, zahrnující tvrz, kostel a patronátní právo, ženskému cisterciáckému klášteru Králové na Starém Brně. Ve 14. století byly Komořany hrazenou tržní osadou s kostelem a cisterciáky obsazenou farou. V roce 1347 zde byl farářem cisterciák Bernard a po něm Alberik.
Novověk
V průběhu 15. a 16. století Komořany prosperovaly, honosily se přízviskem trhová obec. Měly výsadu užívat znak s kosou a radlicí, po jehož stranách byly iniciály MG (Marketgemeinde Gundrum). Jako reliéf byl znak též umístěn na čelní opěře kostelní věže. V oněch dobách byl vstup do obce zahrazen mohutnou mýtní branou. V roce 1459 se v Komořanech uvádí rybník náležící k majetku Jeronýma z Pivína. Krátce před rokem 1617 vyhořela velká část obce, za své vzal kostel i fara. Za třicetileté války obec velmi utrpěla, v tomto období bylo zničeno 17 domů z 51, čili třetina obce. Švédská vojska několikrát obec vyplenila a obyvatelstvo vyvražďovala.
Po třicetileté válce přišla velká vlna německé kolonizace. V Komořanech byla již v roce 1670 velká převaha německých jmen oproti českým. Následkem války klesl na Moravě i počet kněží, a proto se na čas začaly slučovat i některé farnosti. Komořany tak byly v letech 1652–1658 sloučeny s farou starorousínovskou. Vzhledem k nespokojenosti obyvatel byla na naléhání biskupského oficiála roku 1658 fara osamostatněna a obsazena cisterciákem z Vyššího Brodu. Komořany byly v držení starobrněnského kláštera po dlouhých 435 let až do jeho zrušení 12. ledna 1782. Od tohoto data byly Komořany ve světském držení a správce majetku – Náboženský fond – dával obec do nájmu. Bývalý klášterní statek byl pronajímán do roku 1825, kdy byl prodán rytíři Františku Haintlovi.
Dne 18. listopadu 1784 za vlády Josefa II. se změnily některé robotní povinnosti v platy a bylo nařízeno nové přesné změření půdních ploch pro vyměření daní. Toto měření provedl v obci obecní úřad. Plocha komořanského katastru obnášela 529,73 hektarů, a výnos tak byl odhadnut na 9274 zlatých. Po císařově smrti se přešlo na starý systém vyměřování daní.
Na přelomu 18. a 19. století se v Komořanech usídlovávaly oddíly císařských vojsk. Ubytovávaly se zde buď dočasně, nebo natrvalo. Byly to většinou příslušníci pluku Colloredova, Lobkowiczova, Mitrovského a dalších. Za napoleonských válek tudy táhly kolony Rusů i Francouzů, kteří se ubírali směrem na Vídeň. Během slavkovské bitvy místní občané prchli do hor a ponechali vesnici napospas vojskům.
Industrializace
V letech 1832 a 1840 zasáhly obec dva velké zničující požáry, které si vyžádaly i lidské životy. František Haintl zemřel 15. dubna 1839 a dědicem se stal jeho syn František. Ten pak v roce 1843 prodal bývalé starobrněnské panství knížeti Eduardovi Schōnburg-Hartensteinovi. Schōnburg-Hartensteinové drželi Komořany i nadále, po Eduardovi Jindřich, po něm v roce 1872 Alexandr a po jeho smrti v roce 1896 Alois. Další katastrofální požár vypukl 9. července 1857, kdy lehla popelem téměř celá obec (114 budov, z toho 84 domů a 30 stodol). V roce 1866 přišly do Komořan oddíly pruských vojáků a s nimi i cholera. Za oběť jí padlo 35 obyvatel a jeden voják.
V roce 1939 byly z Komořan vystěhovány české rodiny, jelikož během německé okupace patřila obec do tzv. německého jazykového ostrůvku. Ještě před koncem války se v obci zdržovali němečtí vojáci hájící své pozice. V obci padlo pět sovětských vojáků, na což upomíná pamětní deska na budově obecního úřadu. Po druhé světové válce byly z Komořan vystěhovány německé rodiny.
Současnost
Dnešní obec je součástí mikroregionu Rakovec. Je zde evidováno 192 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví, průmysl a zemědělství. Komořany jsou rozvíjející se obcí s rostoucí dopravní infrastrukturou a průmyslovou zónou na katastru obce. V obci byla provedena urbanistická studie a v roce 2001 byl na tomto základě vypracován i územní plán.
1.Dne 15.3.1939 v Komořanech obsadila skupina německých ordnerů českou školu. V čele těchto ordnerů byl:
A. Sychra A= 1
M. Kohlkop A= 3
E. Anderlle A= 5
2. Ještě před začátkem 2.světové války byli vedle orgánu NSDAP v čele germanizovaných obcí tvz. Zellenleiteři. V Komořanech se tento Zellenleiter jmenoval:
A. Richter B= 3
J. Legner B= 2
E. Anderlle B= 1
3. Kolik sovětských vojáků padlo při osvobozování Komořan = C
4. Katastr obce Komořany má D ha z toho je E ha lesa
5. V obci se nachází firma European Data Project, která zaměstnává nejvíce lidí na okrese
Vyškov a zabývá se výrobou hracích automatů. Tato firma patří do koncernu firem.
Jak se jmenuje tento koncern? Hodnota F je začátečním písmeno koncernu, převedené
na číslo pomocí anglické abecedy.
KEŠ SE NACHÁZÍ NA SOUŘADNICÍCH:
N 49° E-F. AxCxFxA+100 '
E 16° 2x(E+B). D-2xE-5xC-B '
Krabička je typu Lock&Lock a slouží k výměně CWG, vkládání TB a jiných GC. Prosím o dodržování výměny kus za kus, nejsou to dárky!!! DNE 11.5.2014 KEŠ PŘEMÍSTĚNA NA NOVÉ MÍSTO !!!
NAVŠTIVTE I OSTATNÍ KEŠE ZE SÉRIE NĚMECKÝ JAZYKOVÝ OSTRŮVEK:
1. HLUBOČANY
2. KUČEROV
3. TEREŠOV
4. ROSTĚNICE
5. ZVONOVICE
6. LYSOVICE
7. KOMOŘANY
8. ČECHYNĚ