Největší památník mu byl postaven roku 1931 v krásném městském parku Nového Jičína, který se před rokem 1945 nazýval přímo podle tohoto zakladatele vědního oboru genetiky. Dnes se jmenuje Smetanovy sady. Tento památník, k němuž vás chci přivést, je navíc nedávno rekonstruovaný.
„Údělem člověka je stálé úsilí, šlechtění síly a cvičení schopností“. Tento krátký úryvek pochází ze školní básně nadaného gymnazisty a napsal ji někdy ve třicátých letech devatenáctého století. Uvědomělé pojetí studia a lidského konání jej dovedlo až do učebnic biologie. Dobyl svět jako zakladatel genetiky, byl všestranným vědcem a zároveň opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně.
Většina lidí zná Mendela pod opačným pořadím jeho jmen. Správná je však varianta, která uvádí nejdříve jeho řeholní jméno Gregor. Budoucí slavný vědec byl totiž i významný klerik. Narodil se roku 1822 v 16km vzdálených Hynčicích v rolnické rodině. Po studiích opavského gymnázia a Filozofického ústavu v Olomouci přišel v roce 1843 do Brna a tam už také zůstal.
Jeho velkým štěstím bylo, že nastoupil jako novic do augustiniánského kláštera na Starém Brně, kde se tehdy soustředila většina brněnské inteligence. Nadšení pro vědu mu vnukl například tehdejší opat Cyril František Napp nebo kněz František Matouš Klácel. V mládí navštěvoval kromě teologického semináře i přednášky o ovocnářství, vinařství a zemědělství. Jako kněz pracoval Mendel také v nemocnici. To ho ale velmi vysilovalo, z čehož onemocněl. Opat Napp ho proto uvolnil a Mendel nastoupil do Znojma jako učitel na gymnáziu, poté pracoval i v Technickém učilišti v Brně. Ačkoliv se Mendel věnoval mnoha činnostem, dodnes si ho připomínáme kvůli jednomu rozsáhlému výzkumu. Objevil a zformuloval základní zákonitosti, objasňující, jak rodiče předávají svým potomkům vlohy, čili geny, pro různé znaky. Shrnul je ve stěžejní práci Pokusy s hybridy rostlin.
Přesto, že vycházel pouze z pokusů na hrachu, platí jeho principy nejen pro rostliny, ale i pro živočichy včetně člověka. Na jejich základě pak vznikly od počátku 20. století další objevy, které tyto poznatky potvrdily a dále rozvíjely. Každý, kdo chce alespoň trochu proniknout do tajů dědičnosti, musí základní mendelovské principy znát. Například v evropské populaci se rozšířila jedna z jednoduše dědičných lidských chorob – cystická fibróza. Dědí se stejně jako zelené zbarvení semen hrachu. Proto lze Mendela zařadit k nejvýznamnějším objevitelům, například po bok Alberta Einsteina. Důkazem toho je, že za poměrně krátkou dobu ovlivnily jeho objevy všechny oblasti biologie.
Ve své době však Mendel nalezl uznání jen jako opat, šikovný učitel a tajuplný vědec, který dělal v zahradě jakési pokusy. Předběhl totiž dobu o několik desítek let. Šest let po vydání Darwinovy teorie přednášel Mendel o svých výzkumech. Nikdo z posluchačů nepochopil obsah jeho teorie. Stejně tak nikdo z přírodovědců, kteří dostali do rukou sborník Přírodovědného spolku s Mendlovou prací, si neuvědomoval, že má před sebou dílo, které se stane po roce 1900 základem nového vědního oboru. Po přelomu století, necelých dvacet let po Mendlově smrti, začali vědci pronikat do zákonitostí dědění genů a předpokladů, které objevil.
Do Mendelova muzea v Brně a do oddělení Moravského zemského muzea Mendeliana, které schraňují většinu jeho pozůstalosti a šíří jeho vědecký odkaz, se sjíždějí lidé ze všech kontinentů.
Zakladatel genetiky se však nevěnoval jen křížení hrachu. Jeho další činnost byla významná hlavně pro svou dobu. Přejímal vedle povinnosti pečovat o hospodaření kláštera a duchovní působnosti i funkce v zemském sněmu a v Hospodářské společnosti. V roce 1878 se stal meteorologickým pozorovatelem v Brně, stal se i ředitelem Moravské hypoteční banky.
Většinu času ale Mendel věnoval vědě a přírodě. Zabýval se včelařstvím, byl aktivním členem chovatelů včel, pokoušel se je i vhodně křížit, aby byly odolnější. V roce 1871 postavil velký včelín v zahradách kláštera. V areálu měl také rozmístěné meteorologické měřící přístroje. Věda o počasí ho také velmi lákala a zaujala, díky pečlivým měřením napsal několik odborných prací.
Gregor Johann Mendel zemřel 6. ledna 1884 ve věku dvaašedesáti let. Podlehl vleklé chorobě ledvin a srdce. Při slavnostním pohřbu o tři dny později se účastníci loučili s představeným významného kláštera, který působil i v řadě jiných institucí. Na jeho vědeckou práci poukazovaly jen stručné vzpomínky v různých časopisech. Nikdo si tehdy neuvědomoval, že odešel mimořádně významný přírodovědec, s jehož jménem se po roce 1900 stane Brno známé v celém kulturním světě.
Z jedné z mála poznámek k životu, které po sobě tento uzavřený, cílevědomý a pilný vědec zanechal, však lze usoudit, že neumíral s pocitem nezdaru a marnosti. „I když jsem musel ve svém životě prožít řadu trpkých chvil, musím přiznat, že krásné a dobré převládlo. Moje vědecká práce mi přinášela hojně uspokojení a jsem přesvědčen, že ji zanedlouho celý svět uzná,“ správně předvídal ve svých zápiscích Gregor Johann Mendel v roce 1883.
Listing je zpracován z Brněnského deníku ze Seriálu „Jihomoravané, kteří dobyli svět".
Vzhledem k tomu, že není možno keš instalovat v blízkosti památníku, pojímám ji jako jednoduchou multi–keš - nebude to však žádná matematická olympiáda! Památník si i obejděte, neboť takový, plný symbolů, hned tak nepotkáte – použijte však asfaltové cestičky a nikoli trávník - a ani není třeba chodit úplně do kruhu. Při tom obejití si zároveň prohlédněte to, co je třeba pro indicii „A“ – pro vše ostatní postačí čelní pohled.
Takže počítejme:
- kolik stěn má horní polovina hlavního těla památníku = A
- kolik je při čelním pohledu na památníku lidských postav včetně samotného J.G.M. = B
- kolik je při tomtéž pohledu přízemních chrličů vody = C
Spočítej 2*((A * B)) - (B * C) + 1 a přičti to k tisícinám výchozí souřadnice N.
Spočítej C + C a přičti to k tisícinám výchozí souřadnice E.
Keš jsem schoval na místě, jež není tak moc na očích nehrajících, přesto se však chovejte nenápadně a neviditelně. I tak byla už třikrát vykradena, naposled opravdu důkladně. Od 19.5.2019 je oproti výpočtu malinko jinde, ale myslím, že i tak dobře nalezitelná. Komu se však nelíbí prolézat křovím, ať si stěžuje na ty mezi námi, kteří ničemu nemohou dát pokoj! Jinak ten boj s úchyly-fetišisty-nenechavci nemám jak vyhrát.
Po dlouhém rozmýšlení přicházím doplnit předešlou informaci o marném boji se škůdci, snad vám to lov usnadní. Dříve se mi ta pohyblivá část ztrácela celá i se zápisníkem, dnes se ten idiot už mnoho měsíců spokojí / ukájí tím, že ji prostě vyhazuje. Bývám poblíž jednou do týdne a téměř při každé kontrole je vyhozena. Sama od sebe by vypadla až tak při 3. stupni Richterovy stupnice!