CS: Krasové jevy v masivu Králického Sněžníku
EN: Carst as one of interesting phenomenons in the area
Geologie Králického Sněžníku
Králický Sněžník je členité pohoří na hranici České republiky a Polska, geomorfologicky náležící do Krkonošsko-jesenické soustavy. Česká část pohoří má plochu 76 km², střední výšku 930,9 m a střední sklon svahů 15°. Nejvyšším vrcholem je Králický Sněžník(1423,7 m). Od něho se paprskovitě odděluje několik plochých hřbetů. K jihozápadu vybíhá hraniční hřbet s Malým Sněžníkem(1337,7 m) a Výrovníkem (1175 m), zakončený Klepáčem (1143,6 m). Jižní hřbet má vrcholy Sušinu (1321,2 m), Podbělku (1307,4 m), Souš (1224 m) a Sviní horu (1073,8 m). Oba hřbety jsou od sebe odděleny hlubokým údolím řeky Moravy. Do Polska vybíhá severozápadní hřbet s horami Średniak (1210,3 m), Smrekowiec (1123,4 m) a Czarna Góra (1204,6 m).
Po stránce geologické se Králický Sněžník nachází ve východní části orlicko-kladské klenby, která je součástí severovýchodního okraje Českého masivu. Převládají zde přeměněné (metamorfované) horniny, které vznikaly v delším časovém intervalu od svrchního proterozoika do středního paleozoika (přibližně před 600-400 mil. let) Jde zvláště o migmatity, ortoruly a pararuly s několika pruhy svorů (původně břidlic), s vložkami krystalických vápenců a dolomitů (mramorů), křemenců (původně pískovců) a amfibolitů (původně bazických tufů).
Ve čtvrtohorách se celé horstvo nacházelo v předpolí pevninského ledovce. Vytvořil se charakteristický pramenný amfiteátr řeky Moravy - 
The spring of Morava River / Pramen Moravy (GC1W5KT), mrazové sruby, kamenná moře a jiné jevy vzniklé v okolí či působením ledovce.
V údolí horního toku Moravy vznikl v krystalických vápencích a dolomitech pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami.
Tvarožné díry
Jeskyně Tvarožné díry se nacházejí v horní části údolí řeky Moravy, v nadmořské výšce 840 m, v místech, kde řeka příčně protíná pruh krystalických vápenců. Na povrchu je jeskyně otevřena několika vchody, které fungují jako vývěry podzemního toku a příležitostně jako povodňové ponory Moravy. Celková délka jeskyně je 184m z toho 60m je protékáno aktivním podzemním tokem.
Tvarožné díry jsou nejdéle známou jeskyní krasové oblasti Králického Sněžníku. První zmínky o nich pocházejí již z konce 17. století. Podle pověsti si zde zlatokopové ukládali nářadí.
Na stěnách jeskyně se tvoří sintry (vrstvy sraženého vápence) a pod hladinou lze vidět i malé krápníky. Zajímavý je výskyt zvodnělého sintru - nickamínku (lidově "tvaroh"), který dal jeskyni jméno.
Podzemní prostory slouží jako významné zimoviště netopýrů, z nichž většina patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Vyskytuje se zde netopýr velký, netopýr Brandtův, netopýr vodní, netopýr severní, netopýr ušatý a netopýr černý.
Asi 80m severovýchodně od Tvarožných děr byla objevena jeskyně Propástka s 3,5 m hlubokou propastí. Na protějším pravém břehu řeky Moravy, v těsné blízkosti jeskyně Tvarožné díry, se nachází pramen Blom-blom. Je pravděpodobné, že pramen má spojitost s podobnými výstupními prameny ve dně chodby v Tvarožných dírách. Tato spojitost však nebyla zatím prokázána.
Protože jeskyně není běžně přístupná, budete s jejím poznáním odkázani na pouhý listing a fotografie na které si můžete kliknout ve zdrojích. Mohu vás uklidnit, že krasová výzdoba zde příliš vyvinutá není.
Další zajímavostí je že podzemní tok v jeskyni je napájen ze tří zdrojů (zdejší pramen, vody z řeky Moravy a nakonec hluboké podzemní vody pronikající sem z polské strany Králického Sněžníku pod hlavním evropským rozvodím). Spojitost s vodami na polské straně Králického Sněžníku byla prokázána na základě dlouhodobých měření odtoků z povodí, barvicích pokusů a také výskytem zvláštního korýše – blešivce Niphargus schneebergensis). A právě u vody zůstaneme, protože jí se bude věnovat váš úkol.
Úkoly
Který zvláště chráněný druh živočicha zimuje ve zdejších jeskyních?
Na informační tabuli číslo 5 zjisti délku tvarožných děr.
Čím vzniká bílé zakalení vody pozorovatelné např. při silných deštích?
Foto z lovu z jakéhokoliv z míst majících spojitost s tímto listingem samozřejmě velmi vítáno. Odpovědi prosím zašlete na e-mailovou adresu ecistvan@gmail.com poté se zalogujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Děkuji za pozornost & přeji pohodový lov!
EarthCache vytvořena s využitím těchto zdrojů:
Sintry pramenu Hanicky/Hanicka springs sinters (GC2BAEN)
AGT 06: Sloupsko-Sosuvske jeskyne / Caves (GC3TJ95)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sintr
http://krasy.gymuo.cz/prispevek=73/
http://www.sneznik.cz/cs/naucna-stezka/5-tvarozne-diry/
[Last listing update: 13.11.2018; ištván; unsaved]