Původně středověká tvrz v Litenčicích byla vystavěna snad již ve druhé polovině 14. století, první dochovaná písemná zmínka ovšem padá až do roku 1437, kdy ji Pavlík z Pržného prodal Arklebu z Kunkovic a Zástřizl.
Historie se zmiňuje o řadě vlastníků, výčet kterých se pokusím sestručnit do několika pár následujících řádků:
Zástřizlové vlastnili zámek do roku1509.
od roku 1509 do roku 1554 patřil zámek rodu Kropáčů z Nevědomí, v letech 1554 - 1558 jej vlastnil Půta z Ludanic a Albrecht ze Šternberka , 1558 – 1568 Jiří Mrakeš z Noskova a po něm Gabriel Majláth Fogaroš. V roce 1573 Martinkovští z Rozseče přestavili původní tvrz na renesanční zámek.
V 17. století se zde vystřídala řada držitelů. Nejzvučnější jméno ovšem patří jednoznačně ostřihomskému arcibiskupovi Petru Pazmánymu z Panasu. Za něj byl objekt přestavěn v raně barokní zámek a byl zbudován zámecký park. V roce 1712 získal zámek František Vilém z Thonsernu. Po jeho smrti (1718) zdědil majetek poslední potomek tohoto rodu František Josef Thonsern (1701-1778). Jelikož zůstal bezdětný, odkázal panství roku 1778 synovci Františku Maxmiliánu Podstatskému z Prusinovic s podmínkou, že nový dědic přijme přídomek "z Thonsernu". Podstatští-Thonsernové drželi pak majetek až do roku 1948. Koncem 18. byl zámecký interiér pozdně barokně a klasicistně přestavěn. V 19. století byly ještě provedeny nové fasády, balkónový podjezd a empírová úprava hospodářských budov v předzámčí. Za 2.sv. války zde sídlilo obávané nacistické Jagdkommando pro boj s partyzány.
Od roku 1959 složila budova zámku odbornému zemědělskému učilišti. Po roce 1989 byl zámek vrácen paní Podstatské, které patří dodnes. Jelikož toto historické sídlo během let značně zchátralo, probíhají zde nutné opravy a samotný zámek je tudíž veřejnosti nepřístupný.
.
Na úvodních souřadnicích keš samozřejmě nehledejte, jedná se o "mystery keš". Ke správným souřadnicím vás dovede vyluštění jednoduché šifry.
TjQ5wrAxMS45MjAgRTAxN8KwMTIuNTQy