Hospodaření knížat Lichnovských a odraz jejich činnosti v památkách
Dne 1.10. 1778 zakoupil hradecké panství od Wolfganga Karla svob. pána von Neffzern-Thomagnini Jan Karel Bohumil Lichnovský. Bohaté panství s reprezentativním zámkem se stalo záhy opěrným a reprezentačním centrem rodu. Samotná koupě byla inspirována nejen samotnou cenou (která byla vzhledem k neuspokojivé vojenské a politické situaci stanovena pro Lichnovského velmi výhodně), ale také faktem, že rozsáhlý lesní porost hradeckého panství o rozloze 3600 ha s vyhlášenou loveckou oborou poskytoval vynikající možnost konání honů, štvanic – jichž byl kníže velkým příznivcem. Zatímco další z částí rodového majetku - chuchelenské panství - bylo spíše ekonomickým a hospodářským centrem – hradecké panství plně zastávalo funkci reprezentační. Přesto i zde byl kladen důraz na hospodářské výsledky, a to především v oblasti chovu dobytka, ovcí a postupem času zejména v lesním hospodaření. Přispěla k tomu nepochybně i geomorfologie terénu. Příkré svahy a členitost terénu v okolí Hradce neumožňovaly na rozdíl od chuchelenské části majetku klasickou zemědělskou výrobu, ale předurčily hradecké panství zejména pro chov hovězího dobytka a díky náhodě i k chovu ovcí, který se ve 20. a 30. letech 19. století stal hlavní příjmovou kapitolou hradeckého panství. Jediným hospodářským dvorem byl v hradecké části rodových panství Dolní dvůr v Brance s cca 550 ha pozemků pro zemědělskou činnost. Chov ovcí merino v Horním dvoře na Hanuši Samotný chov byl na Hradci zřízen r. 1801, kdy pruský královský dvůr obdržel dar ze španělských královských ovčínů – 300 ovcí plemene merino. Ovce však během dlouhé cesty onemocněly neštovicemi, a protože je královští pruští chovatelé odmítli zařadit do pruských ovčínů obdržel polovinu ovcí dle projeveného zájmu kníže Karel Alois Lichnovský (1761 – 1814) a druhou polovinu pozdější pruský státník a kancléř Karl August von Hardenberg (1750 – 1822). Po uplynutí nákazy zbylo knížeti Lichnovskému na jeho panství necelých 50 ks ovcí, ale ty se staly základem pozdějšího proslaveného chovu v ovčíně na Horním Dvoře na Hanuši (Hanuschahof) nacházejícímu se nedaleko zemních opevnění tzv. „šancí“ na stejnojmenném kopci. Chov se díky prozíravosti chovatelů stal na počátku 19. století natolik významný, že z něj nakupovaly plemenné berany (600-1000 zlatých/1 ks) přední panovnické rody z celé Evropy a dokonce se stal předmětem návštěvy ruského cara Alexandra I. v roce 1820, který se na vlastní oči chtěl přesvědčit o přednostech kvalitního rouna španělského plemene. Dobové prameny uvádějí, že během I. pol. 19. století bylo z ovčína knížat Lichnovských prodáno do Ruska, Maďarska, Německa, Francie a Austrálie na 30.000 ovcí. V Austrálii se pak ovce z chovu knížat Lichnovských staly prazákladem současného světově proslulého chovu ovcí plemene merino. Rozsáhlý chov až 1200hlavého stáda zapříčinil na Hradci a v jeho okolí bleskový rozvoj soukenictví a přadláctví. Dokonce se hradecký soukenický cech ve 20. letech 19. století oddělil od opavského a počet jeho členů dosáhl čísla 80. Na Hradci navíc vznikly hned dvě textilní manufaktury, z nichž v jedné z nich po ukončení textilnické činnosti vznikla továrna na výrobu železného zboží „Branecké železárny“ v roce 1862. I manufakturní podomácká výroba byla postupně nahrazována od 40. let 19. století strojovou výrobou. Samotný chov ovcí definitivně zanikl na poč. 60. let 19. století. Rozsáhlý dřevěný knížecí ovčín byl beze zbytku zlikvidován a do dnešních dnů nám po něm zůstala pouze původní hluboká kamenná studna, která je v současné době za pomoci členů hradeckého odboru Matice Slezské a o.s. Za lepší Hradec čištěna a renovována. Pozemky Horního Dvora a ovčína na Hanuši byly následně v 60. letech 19. století zalesněny a velká pozornost začala být věnována lesnímu hospodaření.
Zdroj informací: http://www.technicke-pamatky.cz/sekce/56/hospodaen-na-hradci
| Stage 1 (úvodní souřadnice): N 490 51.892 E 170 52.469 |
| |
| Otázka pro Stage 2: |
| Počet skel v kulatém okně = X |
| |
| |
| Stage 2: N 490 51.599 E 1X0 52.3X5 |
| |
| Otázka pro Stage 3: |
| V roce 1846-1848 na Hradci působil: |
| Ludwig van Beethoven Y = 118 |
| Ferenc Liszt Y = 358 |
| Wolfgang Amadeus Mozart Y = 261 |
| |
| |
| Stage 3:N 490 51.Y E 170 52.085 |
| |
| Otázka pro Stage 4: |
| Počet špalků lavičky = Z |
| Prostřední číslo nadmořské výšky = W |
| |
| |
| Stage 4:N 490 51.3W0 E 1Z0 51.888 |
| |
| Nápověda: Co nepatří na stojící spící? Najdeš souřadnice Stage 5. |
| |
| |
| Stage 5: |
| |
| Otázka pro Finálku: |
| Počet svislých prken studny ( bez prken nad dveřmi ) = AB |
| Finálka: N 490 51.BA8 E 170 52.268 |
| |
| |