O střevlících rodu Carabus…
Vsadím se, že jste při svém keškoputování už nejednoho tohoto brouka potkali, tak se s nimi pojďme seznámit trochu blíže.
Jedná se o terestrické (na zemi žijící; anglicky ground beetles) dravé brouky, jejichž převážná část loví v noci nebo za soumraku a jen malá část aktivuje během dne. Jedná se o víceleté brouky, kteří přezimují ve stádiu dospělce. K hibernaci se ukládají podle druhu a počasí zhruba od října do konce března až dubna, kdy se brouci probírají a zakládají další generaci, která dospívá koncem léta. Nejčastěji brouci přečkávají zimu v komůrkách, které si vytvářejí v trouchnivém dřevě nebo pod kůrou padlých kmenů. Týká se to hlavně lesních druhů. Naopak „nelesní“ druhy přečkávají zimu zahrabaní v zemi nebo např. hlouběji v mechu apod.
Zmínili jsme, že se jedná o dravé brouky. Nejčastější potravou dospělců i larev se stávají nejrůznější plži, žížaly, housenky nebo i jiný hmyz. Často můžeme tyto brouky také potkat po dešti na silnicích a cyklostezkách, kdy zde loví aktivující žížaly a šneky nebo vyhledávají přejeté. Bohužel často pak skončí pod pneumatikami aut nebo kol stejně jako jejich potrava.
V České republice se v současné době vyskytuje 25 druhů, z nichž převážná většina chráněna zákonem. Jejich vzácnost je dána především úbytkem jejich životního prostředí a vlivem chemizace. Na druhou stranu jsou některé druhy poměrně dobře přizpůsobivé měnícím se životním podmínkám; například střevlík zrnitý (Carabus granulatus) je tak „hojný“, že ho lze nalézt téměř v každém lesíku, remízku nebo větrolamu (samozřejmě s trochou nadsázky).
Naopak mezi nejvzácnější druhy patří např. Carabus nitens, který se vyskytuje velice roztroušeně po Čechách a vyhledává vřesoviště. U nás se dá velmi vzácně potkat třeba v Krušných horách na několika málo lokalitách. Patří mezi druhy s denní aktivitou. Dalším vzácným druhem je Carabus menetriesi pacholei; je to glaciální relikt (relikt doby ledové) vyhledávající rašeliniště. Tento druh můžeme nalézt na vhodných roztroušených lokalitách na Šumavě nebo také v Krušných horách. Do třetice bych zde uvedl ještě druh Carabus hungaricus. Je to matně černý statný brouk s poměrně pozdním výskytem (v přírodě ho zastihneme až koncem srpna a během září), kterého můžeme vzácně spatřit na stepních lokalitách jižní Moravy. Tento druh také patří mezi střevlíky s denní aktivitou.
Myslím, že pro letmé seznámení by nám to mohlo stačit, tak si jen v bodech řekneme ještě pár zajímavostí a vrhneme se na kešku...
Mezi naše nejmenší druhy patří Carabus nitens (13-18 mm) a Carabus scabriusculus dorůstající cca 18 mm.
Naopak největší náš střevlík je Carabus coriaceus (stř. kožitý), který měří až 40 mm. Těsně ho stíhá Carabus intricatus (stř. vrásčitý). Některé velké samice dorůstají až 38 mm.
Některé druhy střevlíků (především Carabus granulatus, C. clathratus nebo i C. intricatus) přezimují společně. Můžeme pak v trouchu nebo pod kůrou nalézt třeba i desítky brouků pohromadě.
Zajímavou specializací při lovu se můžou pochlubit druhy Carabus variolosus a C. clathratus. První jmenovaný žije na horách poblíž potůčků a struh a druhý zase v zaplavovaných bažinách lužních lesů. Oba umí plavat a za potravou sestupují i do vody.
A abych nezapomněl; možná se ptáte, co že je to za pohledného zeleného střevlíka v úvodu? Jedná se o střevlíka podrodu Coptolabrus, konkrétně Carabus (Coptolabrus ) mirificus a potkat byste ho mohli v Číně.
Seznam všech druhů tohoto rodu vyskytujících se v ČR, který vám pomůže i při luštění kešky…
I když nejsem příznivcem českých názvů brouků, protože ne vždy vystihují vlastnosti nebo typický životní způsob daného druhu, tak zde používané názvy vedle latinských uvedu také.
Carabus granulatus – střevlík zrnitý
Carabus menetriesi pacholei – střevlík Menetriesův
Carabus arvensis – střevlík polní
Carabus obsoletus
Carabus ullrichi – střevlík Ullrichův
Carabus scheidleri – střevlík Scheidlerův
Carabus scabriusculus
Carabus nemoralis – střevlík hajní
Carabus clathratus – střevlík mřížkovaný
Carabus auratus – střevlík zlatitý
Carabus cancellatus – střevlík měděný
Carabus nitens – střevlík lesklý
Carabus linnaei – střevlík Linnéův
Carabus convexus – střevlík vypouklý
Carabus sylvestris – střevlík lesní
Carabus hortensis – střevlík zahradní
Carabus glabratus – střevlík hladký
Carabus hungaricus – střevlík uherský
Carabus problematicus
Carabus intricatus – střevlík vrásčitý
Carabus irregularis – střevlík nepravidelný
Carabus variolosus – střevlík hrbolatý
Carabus coriaceus – střevlík kožitý
Carabus auronitens – střevlík zlatolesklý
Carabus violaceus – střevlík fialový
Jak na keš…
Na výchozích souřadnicích keš nenajdete, pro získání souřadnic finálky musíte projít menším testem z poznávání našich střevlíků, na jehož konci si ještě můžete překontrolovat svůj výsledek a pak už hurá do terénu ;o) Při luštění si všímejte věcí jako třeba tvaru štítu nebo struktury krovek (vrásky, čárky, důlky, žebírka). Pomoci by někdy mohla i barva okraje krovek a celkový tvar brouka. Co se fotografií v poznávací části týče, všechny jsou naše vlastní, a tudíž nejsou nikde na internetu. Snažil jsem se vybírat záběry tak, aby vystihovaly znaky, podle kterých se dá brouk určit.
!!! DŮLEŽITÁ POZNÁMKA K LUŠTĚNÍ !!!
Jistě jste si všimli, že se pro získání indicie často počítá počet určitých písmen v názvech druhů. Jméno brouka se skládá z rodového a druhového názvu, např. Carabus variolosus. A protože se všichni brouci budou jmenovat Carabus a nějak dál, tak písmena slova Carabus nikam nepočítejte!
Příklad: druh Carabus variolosus / otázka: Počet A v názvu druhu?/výsledek: 1
A= Počet C v názvu druhu?
B= Počet H v názvu druhu?
C= Počet L v názvu druhu?
D= Počet A v názvu druhu?
E= Počet S v názvu druhu?
F= Loví tento druh i ve vodě? Ano = 5 / Ne = 9
G= Tento druh vědecky popsal v roce XXXX německý entomolog a botanik Georg Wolfgang Franz Panzer. Vyciferujte rok popisu až na jednomístné číslo.
H= Tak a jsme v polovině luštění…Jak vám to jde? :o) Dobře, trochu si odpočineme. Na fotografii jsou střevlíci zahradní (Carabus hortensis). Otázka zní, kolik brouků se mi na fotografii podařilo zastihnout?
I= Počet M v názvu druhu?
J= Počet N v názvu druhu?
K= Počet R v názvu druhu?
L= Jaké velikosti může až dosáhnout tento druh (v centimetrech)?
M= Počet A v názvu druhu?
N= Počet S v názvu druhu?
O= Počet G v názvu druhu?
P= Počet N v názvu druhu?
N (F)(B)° (M)(G-E).(A+C)(D)(L+P)
E (I)(L)° (O)(G).(N+J+I)(H-A)(K+C)
Kontrola souřadnic
GeoChecker.com
Přejeme všem zábavné a poučné luštění a budeme rádi, když nám k logu připojíte i fotečku nějakého hmyzáka :o)