Hostýnské vrchy jsou geomorfologický podcelek tvořený flyšovými souvrstvími s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Značná část Hostýnských vrchů je zalesněna. Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník (864 m n. m.). Dalším významným vrcholem je Hostýn (735 m n. m.), který je nejvýznamnějším poutním místem mariánského kultu v České republice a pohoří dal jméno.
Z hlediska geologické stavby náleží oblast Hostýnských vrchů ke karpatské soustavě. Skládá se z několika dílčích pásem,která jsou na vnější straně lemovaná pruhem vněkarpatských sníženin. Součástí těchto sníženin je Moravská brána a Hornomoravský úval. Horský oblouk Vnějších Západních Karpat je z převážně složen z mnohonásobně se střídajících vrstev pískovců, slepenců, jílovců, jílovitých břidlic, místy i vápenitých, a slínovců.
V severovýchodní části, nedaleko Loučky, leží vrch Skalka (481 m n. m.) v okolí Bystřice pod Hostýnem pak vrchy Kozinec (479 m n. m.), Bedlina (455 m n. m.) a Chlum (418 m n. m). Jihozápadním směrem se sklání Kelčská pahorkatina do Hornomoravského úvalu. Zde je povrch ještě plošší – Holešovská plošina. Severovýchodní část Hostýnských vrchů je poněkud nižší. Tato oblast je vymezena údolími Juhyně a Ratibořky. Rozsochy sestupují až k údolí Vsetínské Bečvy. Západní a jižní část Hostýnských vrchů se výrazně člení na pásma hřbetů , rozdělena údolími Juhyně, Moštěnky, Rusavy a Dřevnice na kratší úseky. Nejvýraznější je pásmo severozápadní, kde také leží nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (864 m n. m.).
Severozápadní pásmo Hostýnských vrchů začíná Hradem (612 m n. m.) a pokračuje přes vrchol Kelčského Javorníku, součástí tohoto pásma je i Čerňava (844 m n. m.). Na západ od Čerňavy se nalézá puklinová jeskyně Smrdutá. Další úsek okrajového hřbetu leží mezi údolími Moštěnky a Rusavy. Zde leží bájná hora Hostýn (735 m n. m.). Pro jižní pásmo jsou typické velice úzké, často i skalnaté hřbety, jako je na východě ležící Drastihlava, Humenec, Ondřejovsko. Střední pásmo je odděleno severozápadního sedlem Tesáku (688 m n. m.).
